Teorie literatury

Literatura faktu

bryle 100x100
Literatura faktu stojí na pomezí umělecké a věcné literatury. Používá uměleckých výrazových prostředků k vylíčení skutečné události, života historických osobností, přičemž se věrně přidržuje faktů a ověřených skutečností a neuchyluje se k fabuli ani k fikci. Do literatury faktu můžeme zařadit paměti, deníky, životopisnou literaturu anebo cestopisy.

Hermeneutika – nauka o správném výkladu a interpretaci textu

kniha 100x100
Hermeneutika je všeobecně považována za nauku o metodách správného chápání a výkladu náboženských, filozofických, právních či v širším významu uměleckých textů. Jako filologická nauka se hermeneutika zabývá výkladem historických textů. Vedle procesu interpretace zahrnuje proces tzv. exegézy, jež se snaží shromáždit veškeré dostupné historické údaje vztahující se ke konkrétnímu zkoumanému textu.

Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu

kniha 100x100
Obrazná pojmenování v užším smyslu neboli tropy jsou založeny na přenášení významu. Jejich podstatou je mnohoznačnost slov. Při tvorbě obrazných pojmenování básník nevytváří zcela nové prvky, ale spíše nově a neotřele kombinuje prvky staré. Přímá pojmenování určitých jevů přenáší na jevy jiné, a tak toto pojmenování významově posouvá. Výsledkem je neočekávané spojení slov, které můžeme označit jako nepřímé a obrazné pojmenování.

Pozitivismus

obrazek knihy 100x100
Počátek pozitivistického myšlení spadající do 1. poloviny 19. století je spojen s francouzským myslitelem Augustem Comtem (1798–1857), jenž je nazýván nejen otcem pozitivní filozofie, ale také otcem moderní sociologie. Comte v zásadě odmítal nadřazovat rozum nad zkušenost. Zdůrazňoval, že vědění má být pozitivní, tzn. věcné, určité, přehledné, prokazatelné, objektivní.

Ruský formalismus: Šklovského metoda ozvláštnění

obrazek kniha 100x100
„Nová forma se neobjevuje proto, aby vyjádřila nový obsah, ale proto, aby změnila formu starou, která svou uměleckost už ztratila.“

Ruský formalismus

bryle 100x100px
Počátek ruského formalismu je úzce spjat s rokem 1915, kdy vznikl Moskevský lingvistický kroužek, a s rokem 1916, kdy bylo v Petrohradě založeno Sdružení pro studium básnického jazyka (OPOJAZ). Moskevský lingvistický kroužek vznikl z iniciativy Romana Osipoviče Jakobsona, Petra Bogatyreva a Gregora Vinokurova.

Moderní versologie – Rým a jeho podrobné dělení

kniha 100x100
V tomto článku máte možnost objevit pravidla nejrůznějších druhů rýmů a jejich zákonitosti. Rým bývá z hlediska literární teorie tak trochu opomíjenou záležitostí. Možná proto, že se zdá na první pohled vše jasné a srozumitelné. Pojďme se ale podívat pod pokličku pozorněji…

Jak je to se slovním přízvukem v češtině

knihy 100x100
Nedávno na stránkách našeho magazínu vyšel článek o určování těžkých a lehkých dob u veršů. Rozlišování přízvučných a nepřízvučných slabik je důležité ve veršovém systému tónickém a sylabotonickém. Často se při určení přízvuku řídíme jednoduchým pravidlem: v češtině je slovní přízvuk vázán na první slabiku ve slově. Je tomu tak ale vždy? A jak by si naši básníci poradili v tom případě s tvořením vzestupných taktů, jako je jamb, anapest či spondej?

Moderní versologie – Těžká a lehká doba, její analogie v hudbě

apollon 100x100
Teorie přízvučných a nepřízvučných dob patří ve versologii k elementárním znalostem. Ne vždy je však metrum básně zřetelné. Jako pomůcku při rozpoznávání stop můžeme použít analogii v hudbě a rozpoznávat rytmus básně podobně jako rytmus písně…



Autor Quijota Pierre Medard aneb jak je to s autorstvím?

kniha a kytka 100x100
Jorge Luis Borges, argentinský spisovatel, se proslavil svými povídkami, básněmi a eseji, v nichž se zabýval problémy z oblasti literatury a filozofie. Mezi takto zaměřená díla patří i povídka Autor Quijota Pierre Medard, v níž Borges praví, že je mnohem důležitější, kdo příběh vypráví, než-li o čem samotný příběh je. Některé z vás možná toto tvrzení překvapí, avšak následující rozbor povídky vám přiblíží, co autora vede k tomuto závěru.

Aktuality

  • Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu

    Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.

    Číst dál...  
  • Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival

    Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení