Teorie literatury

Pozitivismus

1 1 1 1 1 (8 hlasů)
obrazek knihy 100x100
Počátek pozitivistického myšlení spadající do 1. poloviny 19. století je spojen s francouzským myslitelem Augustem Comtem (1798–1857), jenž je nazýván nejen otcem pozitivní filozofie, ale také otcem moderní sociologie. Comte v zásadě odmítal nadřazovat rozum nad zkušenost. Zdůrazňoval, že vědění má být pozitivní, tzn. věcné, určité, přehledné, prokazatelné, objektivní.


Pozitivismus vyžadoval práci s historickým a filologickým materiálem. Snažil se být exaktní (tzn. přesný), pečlivý, důkladný, dbal na úplnost ve shromažďování údajů a kladl důraz na empirii a fakta. Odmítal hypotézy a experimenty. Základem pozitivistického zkoumání bylo v prvé řadě pozorování, shromažďování, popis smyslově ověřitelných faktů a jejich klasifikace. Pozitivismus chtěl být filozofií a metodologií vědy – právě s metodologií je spjata popisnost, faktografie a objektivismus, tedy charakteristiky, jež jsou tolik příznačné i pro pozitivistické myšlení.

Pozitivistickým myšlením byl ovlivněn také francouzský filozof, historik, literární a umělecký teoretik a kritik Hippolyte Taine (1828–1893). V jeho studiích Dějiny anglické literatury (1863) a Filozofie umění (1865) se promítl literární pozitivismus. Taine při psaní těchto studií pracoval deduktivní metodou. Nejprve tedy určil hlavní myšlenku (tezi) a pak na materiálu ověřoval její pravdivost.

V Dějinách anglické literatury Taine definoval teorii tří obecných příčin, tzn. prvotních sil, které determinují lidské jednání a ovlivňují i konkrétní podobu literárního díla. Mezi tyto tři obecné příčiny řadil la race (rasu, původ), le milieu (přírodní a společenské prostředí) a le moment (dějinnou chvíli, dobu). Podle Taina je tak konkrétní literární dílo důsledkem konkrétního stavu, který je způsoben podmínkami rasy, dějinné chvíle a prostředí. Například srovnáme-li literární díla starověké Číny (2. tisíciletí př. Kr.) a literární díla doby českého národního obrození (1. pol. 19. století n. l.), dojdeme ke zjištění, že se jedná o literární díla naprosto odlišných obsahů i hodnot. Vyjdeme-li z Tainova učení, pak jsou tyto odlišnosti určeny odlišným původem, odlišným přírodním a společenským prostředím a odlišnou dějinnou chvílí.

Tainova studie Filozofie umění  zastává názor, že umělecké (literární) dílo je tím lepší, čím je svou povahou stálejší a nadčasové. Důraz by se měl dle Taina klást rovněž na morální hodnotu díla. Dílo má totiž vzdělávat a sloužit individuálnímu a společenskému pokroku. Studie dále říká, že dílo má mít dokonalou kompozici; obsah a forma díla mají být v harmonii.

K pozitivistickému myšlení se v Českých zemích hlásili Jaroslav Vlček (1860–1930) a Jan Jakubec (1862–1936), kteří v pozitivistickém duchu vytvořili například slovníky českých dějin literatury. Vlčkův slovník se nazývá Dějiny české literatury (1892-1921), Jakubcův slovník má takřka shodný název, a to Dějiny literatury české (1911).






Komentáře   

 
pavel pilch
+1 Odp.: Pozitivismuspavel pilch 2009-08-23 22:23
dobrý, akorát ještě bych jen doplnil taky nějakou kritiku, postačí snad fakt, že zmíněné dějiny literatury vlčka a jakubce jsou prakticky nepoužitelné...
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Jiří Starý
0 TaineJiří Starý 2009-10-15 18:27
Rád bych upozornil na to, že v článku se vyskytuje chyba. V třetí odstavci se píše o tom, že Hippolyte Taine byl Angličan. To není pravda. Byl to Francouz.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Marta Šimečková
+2 Odp.: PozitivismusMarta Šimečková 2009-10-15 19:27
Dobrý večer, děkujeme za upozornění, chyba byla již opravena.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Kočka Šklíba
+2 Odp.: PozitivismusKočka Šklíba 2009-12-29 17:45
děkuji, konečně článek, jaký jsem hledala, neb věcných informací o positivismu konkrétně aplikovaném na literaturu a zvláště její smysl je u nás opravdu mále. Ještě jednou děkuji!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Aktuality

  • Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu

    Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.

    Číst dál...  
  • Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival

    Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení