Teorie literatury

Ruský formalismus

1 1 1 1 1 (12 hlasů)
bryle 100x100px
Počátek ruského formalismu je úzce spjat s rokem 1915, kdy vznikl Moskevský lingvistický kroužek, a s rokem 1916, kdy bylo v Petrohradě založeno Sdružení pro studium básnického jazyka (OPOJAZ). Moskevský lingvistický kroužek vznikl z iniciativy Romana Osipoviče Jakobsona, Petra Bogatyreva a Gregora Vinokurova.

Na založení spolku OPOJAZ se podíleli jak ruští lingvisté, tak i literární historikové a teoretikové. Mezi jinými jmenujme například Viktora Borise Šklovského, Vladimíra Jakovleviče Proppa, Borise Michajloviče Ejchenbauma nebo Jurije Nikolajeviče Tyranova.

Obě skupiny ruských formalistů pracovaly v těsném kontaktu a pořádaly vzájemné diskuse. Jak pro Moskevský lingvistický kroužek, tak pro OPOJAZ bylo typické propojování literární vědy a lingvistiky, která navazovala především na ženevskou a kodaňskou školu, a to zejména v oblasti sémiotiky a strukturní lingvistiky.

Každá ze skupin měla své specifikum. Spolek OPOJAZ se orientoval na studium jazyka literatury a jeho základních principů, které umožňují přeměnu jazykového a jiného materiálu na umělecké dílo. Moskevský lingvistický kroužek se zabýval studiem literárního jazyka a poetiky jako součástí lingvistiky. Jeho členové kladli důraz na rozlišení literárního a běžného jazyka v tehdejší poezii a v ruském folkloru.

Do popředí zájmu ruských formalistů se dostal text a jeho uspořádání. Předmětem jejich zkoumání nebyla literatura jako celek, ale vlastní esence díla neboli vlastnost, jíž se vyznačuje literatura na rozdíl od jiných jazykových projevů; tuto vlastní esenci díla označili pojmem literárnost. Ruští formalisté se tedy zajímali o to, co dělá text poetickým textem, sledovali strukturní zákonitosti literárních děl. Za další z klíčových pojmů ruského formalismu můžeme označit tzv. literární fakt, který je dle formalistů specifickou skutečností literatury a jejího jazyka.

Ruský formalismus přehodnotil vztah mezi obsahem a formou. Místo kategorií obsah a forma formalisté užívali termínů materiál a (tvůrčí/tvárný) postup. Jde o to, že do uměleckého díla vždy vstupuje něco z vnějšku v podobě materiálu. Za materiál (tedy surovinu ke zpracování) v tomto případě můžeme považovat třeba fakta z běžného života, myšlenky nebo literární konvence. Tvárný nebo tvůrčí postup pak tento materiál převede do uměleckého díla. Z určitého obsahu nám tak vznikne určitá (literární) forma.

S rozlišováním mezi obsahem a formou lze spojovat i rozlišování mezi fabulí a syžetem. Fabuli ruští formalisté považovali za materiál díla. Jedná se o příběh, který se vypravuje od počátku do konce (má tedy běžný časový sled) a kde příčina předchází následku. Syžet je naopak formou, dalo by se říct přetransformovanou fabulí. Je to způsob uspořádání příběhu v uměleckém díle.

Ruský formalismus se také věnoval vědeckému přístupu, který posuzoval vnitřní vlastnosti literatury, její struktury a systémy, jež byly nezávislé na jiných řádech kultury a společnosti. Jejich koncept tak chápe teorii jako vědecký nástroj, nikoli jako pomůcku dogmatické ideologie.

Konec ruského formalismu lze datovat kolem roku 1930, kdy se škola rozpadla vlivem kritik, ale i vlivem narůstajícího nebezpečí stalinismu. Za pokračovatele ruského formalismu můžeme označit Pražský lingvistický kroužek, jednotlivé teorie ruských formalistů byly rozvinuty i ve francouzském strukturalismu nebo ve strukturalistické teorii vyprávění v podání Rollanda Barthese nebo Gérarda Genetta.


Čtěte také:


Ruský formalismus: Šklovského metoda ozvláštnění










Komentáře   

 
Petra Vinková
-1 Odp.: Ruský formalismusPetra Vinková 2014-02-13 21:03
Vznik ruského formalismu je tak nějak úzce spjat s rokem 1915, kdy vznikl Moskevský lingvistický kroužek
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Petra Vinková
-1 Odp.: Ruský formalismusPetra Vinková 2014-02-13 21:03
nebo ne? Už ani nevím
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Soutěže

Aktuality

  • Bohatý komiksový program přilákal na Svět knihy rekordní počet návštěvníků

    Veletrh Svět knihy se letos nesl ve znamení komiksu, a i díky bohatému programu, který připravili komiksoví nakladatelé, přilákal rekordních 46 000 návštěvníků. „Tohle spojení prostě zafungovalo. Připravili jsme akce, přednášky a spousty novinek, sotva jsme stíhali stánek zásobovat,“ říká Jiří Pavlovský z největšího komiksového nakladatelství CREW. „Vznikaly i spontánní srazy komiksových fanoušků a na naprosté většině našich akcí bylo plno.“

    Číst dál...  
  • Román Hana Aleny Mornštajnové ovládl 7. ročník České knihy

    Poprvé v sedmileté historii České knihy obdržel obě její ceny jeden autor. Odborná i studentská porota se ve svých verdiktech výjimečně shodly a za nejlepší titul sedmého ročníku vyhlásily román Hana Aleny Mornštajnové. V příběhu odehrávajícím se v provinčním moravském městě se proplétají malé dějiny s těmi velkými a je v něm reflektována nejtragičtější etapa 20. století: holocaust.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení