Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Hana Lundiaková – Co je ti do toho

1 1 1 1 1 (1 hlas)
5

Mezi vydáním minulé a nejnovější knihy Hany Lundiakové zeje relativně velká časová mezera. Zatímco před deseti lety se její jméno mezi novinkami objevilo každé dva roky, museli si čtenáři tentokrát na novelu Co je ti do toho počkat sedm let.



Hana Lundiaková na tvorbu nerezignovala, ale není jednoduché realizovat se zároveň v literatuře i v hudbě a také plnit rodičovské povinnosti. Evidentně by potřebovala několik životů k tomu, aby mohla uskutečnit všechny své projekty. Na stránkách VašeLiteratura.cz si můžete přečíst recenze všech tří autorčiných knih – Vrhnout (recenze zde), Černý Klarus (recenze zde) a Imago. Ty trubko (recenze zde) –, pokud si chcete připomenout její předchozí tvorbu a zařadit si novou knihu do celkového kontextu. Když to čtenář udělá, zjistí, že pro dílo Hany Lundiakové jsou některé detaily natolik výrazné, že je lze považovat za charakteristické.

Na nejnápadnějším místě stojí erotika, u níž zdůrazňuje především vnitřní prožívání. Hrdinka novely Co je ti do toho Žana své myšlenky necenzuruje, stejně jako je necenzuruje autorka. Pokud však v tomto případě mluvíme o erotice, nejde o žádné odstíny šedi. Autorka se důsledně vyhýbá jakékoliv nemístné romantice, ale nepotřebuje se proto uchylovat k vulgaritám tam, kde to není zapotřebí.

Přesto však není autorčin jazyk nijak jemný a nejde pouze o jazyk, když se dostáváme k dalšímu rysu jejích textů, a to je provokace. Tomáš, do něhož se Žana zamiluje, je o dvacet let mladší, je mu pouhých třináct. Příběh by pravděpodobně fungoval úplně stejně, kdyby byl o něco starší, Hana Lundiaková to však chce stavět na hranu. Jak se zmiňuje v anotaci, nejde o Lolitu naruby, přestože by se to při velmi povrchním pohledu mohlo zdát. O rozdílech mezi Tomášem a Dolores, stejně jako mezi Žanou a Humbertem, by bylo možné vést dlouhé a složité debaty, ale to si nechme najindy.

V knize Co je ti do toho nejde o příběh, který je sám o sobě poměrně jednoduchý a až na nevýraznou pointu i fádní. Samozřejmě, funguje pouze jako základ pro text, jemuž vévodí – stejně jako v ostatních knihách Hany Lundiakové – svébytná poetika. Tu lze ocenit, pokud čtenář neočekává žádnou romantiku a dokáže ji hledat i v zemitém a animálním stylu, který je pro autorku příznačný.

Hana Lundiaková disponuje bohatým jazykem, ve kterém není nouze o metafory. Jejich prostřednictvím dokáže čtenáři nenásilně zprostředkovat nejen vnitřní svět své hrdinky, ale i její okolí. Mezi to patří i útržky rozhovorů odposlechnutých v hromadné dopravě nebo na ulici či fragmenty příhod stylizovaných do scének.

Přestože se autorka vyhýbá hlubší sondě do Tomášovy psychiky, naznačuje téma domácího násilí ze strany despotického otce. Tuto linii, která by byla slibná v rozsáhlejším románu, podrobněji nesleduje a nechává ji jako nedořečenou, zcela na pospas čtenářově fantazii.

Hana Lundiaková patří mezi velmi zajímavé autory současné české literatury nejen kvůli své otevřenosti, ale i pro způsob, jakým ji dokáže do textu zapracovat. Otevřenost, pokud je prvoplánová a slouží pouze pro komerci, nemá s uměním mnoho společného. To není případ autorky knihy Co je ti do toho. Jí slouží skutečně pro vyjádření myšlenek, je funkční a neoddělitelnou součástí díla.

Název: Co je ti do toho
Autor: Hana Lundiaková
Nakladatelství: Větrné mlýny
Vydání: 1.
Rok vydání: 2021
Počet stran: 144
ISB|N 978-80-7443-336-81

 

Komentáře   

 
Hana Lundiaková
+2 DoplňujícíHana Lundiaková 2021-02-23 11:33
Děkuji za zmínku o knize.
Ráda bych doplnila informace, jejichž absence mě zde zarazila. Mezi vydáním Imaga a nového románu jsme s Ondřejem Skovajsou rok a půl pracovali na překladu Listů trávy W. Whitmana. A vedle toho jsem se svou kapelou vydala dvě alba: Bído, čau a Neviňátko plus několik singlů. Normálně se k recenzím nemám potřebu vyjadřovat... Ale toto bych ráda doplnila. Protože za tím stojí mnoho mojí práce, a také práce mnoha dalších lidí, na kterých mi moc záleží.
Srdečně Hana Lundiaková
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Jiří Lojín
0 Odp.: DoplňujícíJiří Lojín 2021-02-24 21:50
Ano, o tom vím, ale zmiňoval jsem se o Vaší vlastní literární tvorbě, proto jsem neuváděl překlad Whitmana ani alba. Zmínil jsem, i když jen náznakem, že realizujete další projekty. Samozřejmě chápu, že jste na ně právem hrdá.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Soutěže

Aktuality

  • Jaký byl 31. ročník Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě?

    Všichni vědí, jaký vliv měl v minulém roce koronavirus na kulturu v České republice, ostatně zasažen byl celý svět. Mohlo by se tedy zdát, že zrušení knižního veletrhu je jen drobností. Ale z drobností sestává celý život, takže lidé, kteří mají k takovým akcím vztah, to pociťují jako tvrdý zásah.

    Číst dál...  
  • Znovu začínáme

    Milí čtenáři,

    naše krátká odmlka se chýlí ke konci, stejně jako léto a prázdniny. Od 28. 8. 2021 začnou opět pravidelně vycházet recenze, nejprve s trochu menší frekvencí, ale ta se velmi brzy zvýší, protože plány našich vydavatelství vypadají velmi zajímavě a jistě bude co číst a čem psát. Doufám, že jste léto využili k odpočinku, pokud ne v zahraničí, jak jsme si v poslední době zvykli, tak aspoň na krásných místech u nás. K odpočinku patří také četba a pokud vás něco zaujalo, chtěli byste se o svůj čtenářský zážitek podělit s ostatními a našli odvahu k tomu, abyste zkusili napsat recenzi, ozvěte se nám na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Třeba se z toho vyvine zajímavá spolupráce.

    Těším se na nové setkání s vámi.

    Jiří Lojín

    Šéfredaktor

     

     

     

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení