
Recenze: Ingeborg Fialová-Fürstová, Lucy Topolská – Fantasmagoriana
- Vytvořeno 9. 5. 2022 1:00
- Autor: Jiří Lojín

Nakladatelství Protimluv, které v roce 2020 vydalo zajímavou antologii hororu nazvanou Fialoví ďábli (recenze zde), má nyní v nabídce další podobný titul – Fantasmagoriana. Zatímco první kniha se věnovala regionální tvorbě, druhá se přenáší dál, a to ve smyslu vzdálenosti i času.
Za klíč k významu sbírky můžeme považovat podtitul – Kniha, která zrodila Frankensteina, což by mělo znamenat, že byla inspirací společnosti okolo Mary Shelleyové. Skutečnost je trochu složitější. Původní Fantasmagoriana je francouzský překlad německých povídek, jejich cesta k nekonvenční partičce umělců byla tedy delší a podílelo se na ní dost lidí. Česká sbírka, která se dostává čtenáři do rukou, však vznikla překladem z německých podkladů, nejde tedy o tu knihu, jíž se bavili už zmínění – z tehdejšího pohledu – výstředníci.
Objasnit tyto detaily by měla předmluva, kterou napsal Martin Jiroušek, editor předchozí sbírky Fialoví ďábli. Jde tedy o člověka, který má v oblasti strašidelné literatury přehled. O to větší překvapení je, že se z jeho textu příliš nedozvíme, je psán více na efekt, než aby poskytoval informace. Zajímavé je i to, že podle zdrojů (např. https://en.wikipedia.org/wiki/Fantasmagoriana) se povídky v české knize neshodují s uváděným francouzským překladem, je to spíš výběr z německé Gespensterbuch (https://en.wikipedia.org/wiki/Gespensterbuch). Pouze v ní se vyskytuje Čarostřelec, o němž se Martin Jiroušek ve svém úvodu zmiňuje velmi detailně. Chápu, že z marketingového hlediska je lepší požít titulu Fantasmagoriana, ale chybí mi řádné uvedení do kontextu. Původní zdroj připomíná pouze originální název uvedený v tiráži.
Seznámení se zdroji hororů je velmi zajímavé a nakladatelství Protimluv tím udělalo čtenářům dobrou službu. Sbírku otevírá povídka Čarostřelec, vycházející z lidové slovesnosti. Slavnou a nesmrtelnou se stala díky opeře Carla Marii von Webera. Avšak i v poměrně syrové verzi pověsti jde o fascinující zpracování tématu pokoušení ďáblem.
Následující povídka Ideál se rozhodně nesnaží čtenáře děsit, ale velmi efektivně pobavit. Obsahuje tolik absurdních nápadů, nad kterými se člověk musí pousmát, že je těžké uvěřit, jak dávno byla napsána.
Ale povídky neobsahují nevysvětlitelné záhady, nestaví primárně na nadpřirozených jevech. Ano, záhadami začínají, mnohdy se však řeší zcela normálně, třeba jako intrika či hra. Příkladem může být Duch nebožtíka nebo Černá komora. Naopak v jiných – Umrlčí lebka nebo Mrtvá nevěsta – se kontaktu se světem mrtvých nezříkají.
Kromě povídek, které jsou jednoznačně obohacením pro všechny milníky hororů a jiných děsivých příběhů, má kniha bohatou obrazovou přílohu, podobně jako Fialoví ďábli. Obě sbírky jsou pečlivě zpracované a publikace působí dojmem exkluzivity. V knihovně tak může zaujímat čestné místo jako pěkná kniha se zajímavým a podnětným obsahem.
Název: Fantasmagoriana
Překlad: Ingeborg Fialová-Fürstová, Lucy Topolská
Vydavatel: Protimluv
Vydání: 1.
Rok vydání: 2021
ISBN 978-80-87485-95-8
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...