
Recenze: Martin Jiroušek (ed.) – Fialoví ďábli
- Vytvořeno 15. 1. 2021 1:00
- Autor: Jiří Lojín
- Zobrazeno: 1703

Ostrava nebyla z hlediska kultury po jistou dobu brána příliš vážně, byla vnímána jako špinavé průmyslové město, v němž člověk najde spíše temné a zaplivané pivnice, ve kterých hasí horníci a hutníci žízeň pivem a kořalkou, než divadlo. Skutečnost však byla vždy jiná a z jistého úhlu pohledu to ukazuje i antologie Fialoví ďábli, pod nimiž je jako editor podepsán Martin Jiroušek.
Z Ostravy pochází mnoho talentovaných lidí a prošli jí i ti, kteří se v ní sice nenarodili, ale dělali v ní své první kroky na divadelní či hudební scéně. Podobně je to i s literaturou, a je škoda, že se někteří z autorů dokázali uplatnit teprve po svém přestěhování do Prahy. Jsem toho názoru, že se situace v tomto smyslu zlepšuje, rozvoj komunikačních technologií i dopravy alespoň trochu smazal rozdíly mezi Prahou a jinými městy a je vidět i snahu města Ostravy zapracovat na poli kultury, která finančně podpořila i sbírku Fialoví ďábli.
Editor sbírky zařadil do knihy texty, které jsou nějakým způsobem s Ostravou spojeny. Jde o autory, jež z tohoto města pocházejí, nebo ty, kteří o ní psali. Dalším kritériem je zaměření, odpovídající podtitulu Antologie hororu. Je jasné, že některé texty vyhovují lépe, o jiných by bylo možné diskutovat. Horor je však – naštěstí – velmi široký a volný pojem, který lze chápat různorodě.
Sbírka je uvedena úryvkem z povídky Fialový mor Gustava Meyrinka (někdy nazývaná jako Fialová smrt), který se sbírkou rezonuje barevně, ale spojení Meyrinka s většinou autorů je z hlediska kvality nekompatibilní. Editorovi však nešlo o hledání uměleckých hodnot. Právě v tom je sbírka bližší Josefu Váchalovi a jeho Krvavému románu.
Martin Jiroušek zřejmě stál před problémem, jakým způsobem zařadit autory, kteří psali romány. Těch byla v tomto žánru většina, povídky nebyly tak oblíbené. Musel proto zařadit pouhé ukázky z delších textů. Hovoříme o hororové a dobrodružné literatuře, převážně zařazované mezi kratochvilné čtení či šestákové romány, které si mohl čtenář zakoupit spíše v trafice než v seriózních knihkupectvích. Jejich autoři často své práce vydávali pod pseudonymy, nebyli na ně příliš hrdí a chtěli si chránit své soukromí, případně kariéru skutečného spisovatele. Ale pokleslá literatura se prodává lépe, bylo tomu tak na začátku minulého století i v současné době a často sloužila autorům k jakés takés obživě. Proto jsou ve sbírce autoři, jejich totožnost není dohádatelná. Narazíme i na Václava Staňka, což je ve skutečnosti mnohem známější Vojtěch Martínek.
Tematicky je sbírka velmi různorodá, někteří autoři využili specifickou atmosféru Ostravy, jejích tehdejších temných a špinavých zákoutí. Z takových autorů určitě stojí za zmínku Anna Maria Tilschová, zastoupená dvěma povídkami – Úzkost a Podivuhodná příhoda. Zajímavá je i povídka Jana Havlasy Povodeň, která se sice nedá nazvat pravým hororem, ale využívá dramatického prostředí uprostřed rozvodněné Ostravice a postupného zvyšování napětí. Jiní, například Sláva V. Jelínek v ukázce z románu Farář z Hochglockneru, se nechali inspirovat klasickými horory, v tomto případě upíry.
Cennou je obrazová příloha, seznamující čtenáře se vzhledem knih, z nichž editor čerpal. Na první pohled jde o velmi levné tisky, ale dýchá z nich nostalgie začátku minulého století. Je třeba ocenit, že nechybí ani medailonky autorů, i když, jak jsem se už zmínil, o mnohých nelze nic zjistit, u jiných jde o pouhé spekulace.
Antologie hororu Fialoví ďábli má mezi podobnými knihami poněkud zvláštní postavení právě pro ostravskou stopu, kterou sleduje. Autoři textů se sice až na výjimky nedostanou do čítanek ani do širšího povědomí čtenářů, ale je zajímavé seznámit se s nimi a s potěšením nasát atmosféru laciných krváků a hororů. Je osvěžující čas od času se ponořit do béčkového žánru, ať už jde o literaturu nebo film. A to antologie Fialoví ďábli poskytuje víc než dostatečně.
Název: Fialoví ďábli
Editor: Martin Jiroušek
Nakladatelství: Protimluv
Vydání: 1.
Rok vydání: 2020 9788087485835
Počet stran: 264
ISBN 978-80-87485-83-5
Aktuality
-
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál... -
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...