Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Jan Stejskal – Příběh ze Železných hor

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

Jana Stejskala můžeme s klidným svědomím označit za regionálního východočeského spisovatele a v určitém smyslu i za patriota. O tom svědčí i jeho nová kniha Příběh ze Železných hor.


knihaKniha má vcelku jednoduchý příběh, jedná se o putování po městech a obcích železnohorského regionu, zarámované do zimní patálie Michala, dirigenta pěveckého sboru. Spadený strom, který se zničehonic před ním objeví na zaváté okresce, mu zabrání pokračovat na vystoupení, které má řídit. Koncert je ohrožen, jemu však nezbývá než čekat, zda mu někdo přijede na pomoc. To je nejlepší příležitost promítat si v hlavě vzpomínky na letní cestování za inspirací pro koncertní šňůru. A to tvoří jádro knihy, vlastní autorský záměr.

Janu Stejskalovi jde zejména o seznámení čtenáře s Železnohorským regionem, jeho krásnou přírodou a s významnými osobnostmi, nějakým způsobem spojenými s hudbou. Autorova fascinace krajem je zřejmá a snaha o zdůraznění jeho významu je velmi sympatická. Železné hory samozřejmě nejsou prvoplánově zajímavé, nevynikají výškou ani dramatickým vzhledem, přesto v nich člověk najde mnoho míst, pro něž si je zamiluje.

Podobně je to i s již zmíněnými osobnostmi. V kraji nenajdeme velká města pyšnící se rušnými centry kulturního dění, jako jsou Praha, Brno nebo Olomouc. Jan Stejskal však dokazuje dvě věci – že i v malých městech může kvést kulturní život a že významní lidé mohou pocházet z nejrůznějších míst.

Čtenář musí ocenit práci, kterou autor věnoval shromažďování relevantních informací, některé jsou samozřejmě všeobecně známé, ale mnoho z nich by mohlo být pro většinu lidí novinkou.

Přestože má Příběh ze Železných hor formu beletrie, primárně jde o literaturu faktu či naučnou. Autor tuto skutečnost akcentuje i tím, že jména osobností, které chce svou knihou představit, zdůrazňuje tučným fontem, dále pak rejstříkem na konci textu. Každému jménu tam přiřadil krátký medailonek.

Aby vyvážil suchá data, zařadil Jan Stejskal do svého textu i motiv rodící se lásky mezi Michalem a sopranistkou sboru Ivankou. Tato žena je zároveň i Michalovým protihráčem v rozvíjení dialogu, což je velmi důležité, neboť nosným prvkem knihy jsou právě rozhovory mezi Michalem a Ivankou. V nich se čtenář dozvídá všechny informace, které chce autor čtenáři sdělit. Ano, záměrem je oživení formy, ale zároveň jde o postup poněkud riskantní, dokonce místy i zrádný. Dialog je pro spisovatele náročná disciplína, Jan Stejskal v něm občas používá slova, která by tyto postavy v reálu určitě nepoužily. Navíc není jednoduché odlišit specifické vyjadřování jednoho a druhého mluvčího. Postup, kdy důležité informace sděluje spisovatel v rozhovorech, má ještě jeden zádrhel – často se hovoří o věcech, které jsou očividné a v normálních situacích by nezazněly. Avšak není vyhnutí, děj je potřeba posunovat stále dopředu.

Seznamování s fakty zabalené do příběhu je oblíbeným formátem Jana Stejskala, jak se o tom můžeme přesvědčit třeba v knize Ztracený obraz (recenze zde), v níž se sice pohyboval pouze po Chrudimi, avšak dokázal přesvědčit čtenáře, že zajímavosti, jimž je nutno věnovat pozornost, lze nalézt i na malém, omezeném prostoru.

Příběh železných hor je zajímavým dílem, v němž Jan Stejskal dokázal do jednoduchého děje vložit mnoho informací o regionu, k němuž očividně cítí velkou náklonnost. Je dobře, že se o něm píše a že se mohou s jeho historií i současností seznámit nejen obyvatelé východočeského kraje. Kniha je doplněna množstvím ilustrací Aleny Šinkové, která se v nich zaměřila zejména na přírodní krásy Železných hor. Obrázky a text se velmi dobře doplňují a dohromady tvoří pozoruhodný celek.

Název: Příběh ze Železných hor
Autor: Jan Stejskal
Nakladatel: OFTIS
Rok vydání: 2020
Vydání: 1.
Počet stran: 170    
ISBN 978-80-7405-472-3

Soutěže

Aktuality

  • Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává

    Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.

    Číst dál...  
  • Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival

    Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení