Recenze: Knihy pro dospělé

Chrudimská Odyssea

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Odyssea inspirovala mnoho umělců, na jejím půdorysu budovali své romány tak známí autoři, jako byl James Joyce a jiní. Odyssea tvoří prazáklad dobrodružných cest plných protivenství, jež musí hrdina překonat, aby se mohl navrátit domů ke své rodině. Jistou podobnost s Homérovým eposem naznačuje ve své knize Ztracený obraz její autor Jan Stejskal.


knihaCílem cesty však není ostrov Ithaka, ale nalezení obrazu, k němuž má bývalý emigrant Jiří citový vztah tak silný, že pro něj znamená domov. Potud je symbolika jasná. Jiří a jeho přítel Václav však neputují nekonečnými dálkami mezi řeckými ostrovy, ale po Chrudimi a jejím blízkém okolí. To by snad nevadilo, vždyť Leopold Bloom své cestování omezuje pouze na Dublin, a fyzické velikost prostoru v literatuře nerozhoduje.

V jedné důležité věci se však Ztracený obraz výrazně odchyluje, ostatně stejně tak jako ten Joyceův, překážky nastavené do cesty hrdinovi nejsou smrtelné. Nemusí obelstít Polyféma, neproplouvá mezi Skyllou a Charybdou, ba i Magdaléna, které říkají Kirké, se nepokouší příchozí proměnit v roztomilá a chutná prasátka. Příběh se spíše podobá pohádce o slepičce a kohoutkovi, jak je v knize také zmíněno. Nebo, ale to jen vzdáleně, počítačové hře, při níž musí postava hledat indicie, putuje z jednoho místa na druhé a hledá poklad.

Těžištěm knihy je však připomenutí chrudimských dějin a pověstí, téměř v každé kapitole se nějaká vyskytuje. Město Chrudim se na vzniku Ztraceného obrazu finančně podílelo očividně právě z tohoto důvodu, neboť text je přímou propagací tohoto krásného místa. Autor si knihu sám ilustroval, náměty obrázků představují zejména charakteristická a známá místa východočeského města.

Jan Stejskal navazuje na tradici kronikářů a regionálních písmáků, text tím ovšem na některých místech trpí. Zatímco historické vsuvky mají svou hodnotu, spojovací příběh je velmi jednoduchý. Jiří a Václav chodí od jednoho člověka ke druhému, povídají si a přátelsky žertují. Padouch, který se musí v každém dobrodružství zákonitě vyskytovat, není příliš výrazný a jde spíše o promarněnou příležitost, jak dát knize větší spád. Trochu to má na svědomí fakt, v celé knize jde o obraz s hodnotou spíše citovou než uměleckou, či dokonce finanční, motivací je závist, omyl a pomsta, pocházející z dob mládí.

Na knihu Ztracený obraz bychom měli hledět ze dvou hledisek, jak jsem už v předchozích odstavcích naznačil. Obyvatelé Chrudimi, kteří milují své město, určitě ocení popis známých míst, exkurs do známé i neznámé historie. Chrudim, ač jde o malé město, má svůj nezaměnitelný ráz a je velmi snadné si ji zamilovat. Proto její dějiny vypadají barvitě i v náhodném a velmi omezeném výběru, který poměrně útlá kniha umožňovala. Jednoduchý příběh slouží spíše jako spojovací prvek, pozitivní na tom je, že příliš neruší. Kniha může v neposlední řadě sloužit jako dobrý propagační materiál města, nahrazující bezduché brožurky a kýčovité upomínkové předměty typu otvíráku na pivo s městským znakem.

STEJSKAL, Jan. Ztracený obraz. Vydání první. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2015, 127 stran. ISBN 978-80-7405-367-2.

 

Soutěže

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  
  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení