
Recenze: Juraj Červenák – Ohnivé znamenie
- Vytvořeno 31. 5. 2020 1:00
- Autor: Jiří Lojín
- Zobrazeno: 853

Spisovatel Juraj Červenák již potřetí zavádí své čtenáře do doby císaře Rudolfa II., do šestnáctého století. Rozehrává další z historických detektivek, spojujících v sobě kriminální zápletku s exkurzí do doby našich předků.
S jeho hrdiny – kapitánem Steinem a notářem Barbaričem – jsme se mohli poprvé setkat, když se tato nesourodá dvojice dala dohromady při řešení záhadného případu ve Štiavnici v knize Mŕtvy na Pekelnom vrchu (recenze zde). Už zde autor popsal jejich rozdílné povahy, které jsou vítaným zdrojem napětí mezi nimi. Skupinu doplňuje kaprál Jaroš, jehož postava je komplikovaná, ale autor zatím nevyužil celý její potenciál.
Trojice slouží následníkovi trůnu Matyáši Habsburskému jako vyšetřovatelé těžkých zločinů, a i když takový status nemají, dalo by se říct, že záhadných zločinů. Tentokrát jim však případ spadne do klína jaksi mimovolně, když Barbaričův povoz narazí na psa, nesoucího v tlamě lidskou ruku. Úvod příběhu je poměrně dynamický, a to naznačuje, že se čtenář opravdu nebude nudit. Předmětem této recenze je audiokniha, která byla podle knižní předlohy natočena nakladatelstvím Publixing.
Autor knihy se snaží čtenáři přiblížit aspekty obyčejného života v městech té doby. Lidé nebyli připraveni na život v místech s takovou hustotou obyvatel a hygienické podmínky tedy byly z našeho pohledu otřesné. Přesto se vedení města snažilo podle svých možností bojovat se špínou, odpadky a výkaly jak se dá, protože už tehdy věděli, že jde o líheň nemocí, schopných vyhladit značnou část obyvatelstva.
Prešpurk šestnáctého století je tak autorem představován jako na svou dobu osvícené město, které se dokonce snaží kontrolovat i prostituci. Případ, který začal rukou v tlamě psa, nabobtnal do ohromných rozměrů a trojici zavedl do městského nevěstince, kde dojde k nečekanému setkání, které opět připomene první příběh.
Příběh je velmi košatý, z prvotních náznaků, že jde o zločiny páchané spodinou, se postupně podezření dostává až do vysokých společenských vrstev. Čtenář se může dozvědět drobné zajímavosti o tehdejších zákonech a vztazích mezi šlechtou a měšťany, jež byly v té době velmi komplikované, zejména proto, že se řemeslníci začali finančně vzmáhat.
Juraj Červenák velmi šikovně využil faktu, že své historické detektivky umístil do rudolfínské doby a nechal v knize Ohnivé znamenie na krátkou dobu se objevit i Alžbětu Báthoryovou –proslulou Čachtickou paní.
Knihu pro nakladatelství Publixing načetl Marek Geišberg, stejně jako ostatní knihy této série. Snažil se hodně odlišit jednotlivé postavy, většinou nevtíravě, jen snad v případě zlatníka, otce jedné z mrtvých dívek, je tato snaha trochu na závadu. Jinak je jeho projev velmi kultivovaný a pro posluchače příjemný.
Text knihy Ohnivé znamenie má poměrně rychlé tempo a autor v něm nenechal žádná hluchá místa. Nezdržuje se ani poetickými vsuvkami, přestože erotické jiskření, které probíhá mezi Barbaričem a paní Žofií, by nějaké umožnilo. Juraj Červenák však dává přednost bohatému ději, v němž není nouze o překvapivé zvraty. Všechny však mají své zákonitosti a autor hraje fair hru se čtenářem i se svými postavami. Ohnivé znamenie patří k těm detektivkám, v nichž má vyšetřovatel stejné informace jako čtenář, a kromě náhod, které přejí připraveným, se v knize neděje nic, co by nemělo logiku.
Historické detektivky Juraje Červenáka sice nepředávají čtenáři tolik informací o době, v níž se odehrávají, jako je tomu například u Vlastimila Vondrušky, ale mají pevnější dobrodružnou linku, protože té se autor věnuje na prvním místě. Historické reálie používá pouze pro dokreslení atmosféry a dávkuje je střídmě, ovšem znalosti o době, v níž se příběhy odehrávají, musí nesporně mít. Zábava a dobrodružství stojí na prvním místě.
Název: Ohnivé znamenie
Autor: Juraj Červenák
Interpret: Marek Geišberg
Vydavatel: Publixing
Rok vydání: 2020
Délka: 13:12 h
Jazyk: Slovensky
Série: Kapitán Stein a notár Barbarič #3
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...