Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Bernard Minier – Sestry

1 1 1 1 1 (1 hlas)
5

Už název pátého dílu Sestry z krimisérie francouzského spisovatele Bernarda Miniera s Martinem Servazem v hlavní roli jako by naznačoval, že tentokrát bude všechno trochu jinak.  Sestry na první pohled vybočují z  řady temně působících názvů předchozích románů – Mráz, Kruh, Tma a Noc – a čtenáři tak svítá naděje, že se po nepříliš povedené Noci (recenzi, která vyšla na stránkách VašeLiteratura.cz, najdete zde) vyjasní a znovu se setkáme s naším starým dobrým Servazem.

 

 

V nejnovějším příběhu se vrátíme do roku 1993 k prvnímu případu policisty Martina Servaze Poznáváme mladíka, který své policejní zkušenosti sbírá při vyšetřování případu dvou zavražděných sester oblečených v šatech k prvnímu svatému přijímání. Okolnosti související s jejich smrtí nasvědčují, že se vrah inspiroval knihou „Dívka od prvního svatého přijímání“ spisovatele Erika Langa. Vyšetřování však vyznělo do ztracena, hlavnímu podezřelému – Langovi - se nic nepodařilo dokázat a k činu se za podivných okolností doznal Cédric, spisovatelův oddaný obdivovatel.

 

V druhé dějové linii se ocitáme v současnosti, Martin se po letech vrací do domu spisovatele Erika Langa a vyšetřuje podivnou smrt jeho manželky, uštknuté Langovými nelegálně chovanými jedovatými hady. Servazovi je jasné, že dostává druhou šanci dopadnout skutečného vraha ze svého prvního případu, protože všechny mrtvé spojuje jedno zásadní vodítko – šaty k prvnímu svatému přijímání, které ukazují evidentní spojitost s původním případem a Langovým bestsellerem.

 

Zamyslíme-li se nad stavbou příběhu, dojdeme k závěru, že scénář pátého dílu není příliš originální. Detektivek, kdy se vrah inspiroval nějakou knihou, je mnoho a také propojení na  případ z minulosti je poměrně časté. Co však činí Minierův příběh originálním, je jeho zpracování. Podařilo se mu napsat velmi čtivý text bez plochých míst a díky absenci poněkud nadpřirozeného padoucha Hirtmanna, který se jako noční můra nejenom Servaze, ale i čtenářů, objevoval v předchozích dílech, je kniha mnohem uvěřitelnější. Potěšitelná je také dobrá psychická a fyzická kondice Martina Servaze, v recenzi na Noc jsem ho označila jako „supermansko-autistickou“ postavu, tudíž oceňuji, že se Servaz v nejnovější knize objevil v přijatelné lidské podobě. A vyzdvihla bych také to, že zde najdeme pověstné Minierovy zvraty, takže není do poslední chvíle jasné, jak to všechno vlastně bylo. Ale na rozdíl od již zmiňované Noci nejsou až tolik přehnané a nereálné.

 

U Bernarda Miniera bych chtěla poukázat ještě na jednu věc, která u autorů kriminálního žánrů nebývá vždy pravidlem. On totiž umí opravdu psát. Pro lepší představu uvádím ukázku rozhovoru sester s Erikem Langem. Cítíte to napětí i z těch několika řádků?

 

„I když naše emoce skrýváme za slovy, pořád zůstanou emocemi. Jak to, že píšeš tak hrůzné a fascinující knihy?“ řekla starší sestra a zadívala se mu přímo do očí. „Jak můžeš psát všechny ty úžasné… a děsivé stránky? Přitom vypadáš tak… normálně.“

Její hlas teď byl temný jako okolní les. Zdálo se, že jeho obyvatelé cítili napětí, protože sovy, bouřňáci a další ptáci si začali odpovídat z jednoho stromu na druhý. Někde se pohnul jelen nebo srnec. On nic o lese nevěděl. Zašumělo křoví, jako by se celý les najednou probouzel jako nástroje ladící na koncert. Všechna zvířata se chystala na noční symfonii. (Str. 16).

 

Abych ale byla objektivní a nepěla na Sestry jenom chválu, musím uvést, že jsem v textu zahlédla drobné překlepy (např. na straně 207, 281 či 402), které působily rušivě a hlavně mě překvapily u publikace z tak renomovaného nakladatelství, jakým NAKLADATELSTVÍ XYZ ze skupiny Albatros Média a.s. bezesporu je. A také poměrně nestandardní názvy kapitol u mě vyvolávaly mírně pozdvižené obočí, posuďte sami – Kapitola, v níž je nalíčená past, Kapitola, v níž se mluví o knihách a čtenářkách nebo třeba Kapitola, v níž dojdeme do finále…

 

Potěšilo mne, že se Minier vrátil v plné parádě a dočkali jsme se dalšího nadstandardního krimithrilleru, který má ještě přidanou hodnotu v tom, že autor přináší čtenářům nejenom zábavu, ale také poznatky z různých technických oborů, umění i historie. Knihu Sestry mohu z celého čtenářského srdce doporučit nejenom všem Minierovým fanouškům, ale také těm, kteří od něj ještě nic nečetli a měli by chuť si přečíst dobrou detektivku. Znalost předchozích dílů není pro pochopení příběhu podle mého názoru nutná.


Sestry
Autor Bernard Minier
Překlad Jiří Žák
Nakladatelství XYZ
Místo vydání Praha
Rok vydání 2019
Vydání 1.
Počet stran 432
ISBN/EAN 978-80-7597-335-1
Ediční řada Martin Servaz

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Paseka slaví 30 let. Rodinné nakladatelství zůstává nezávislé a svobodomyslné.

    Nakladatelství Paseka vzniklo 9. prosince 1989. Revoluce umožnila Ladislavu Horáčkovi, aby svobodně vydával knihy, které jeho samotného zajímají a baví. Když po Horáčkově smrti v roce 2015 převzala nakladatelství jeho dcera Anna Rezková Horáčková, musela se vyrovnávat s hlasy, které tvrdily, že Paseka už nebude jako dřív nebo že nakladatelství dokonce zanikne. I díky knihám z posledních let si Paseka mohla ponechat nezávislý duch a zůstává například také nejúspěšnějším nakladatelstvím v historii literární ceny Magnesia Litera.

    Číst dál...  
  • Na audioknižní trh vstupuje nová značka VOXI

    Obliba audioknih v České republice stále roste. Celkový objem trhu v roce 2018 dosáhl téměř 150 milionů korun, v roce 2019 by to podle odhadů mohlo být až o 20 milionů víc. Na to reaguje i největší český knižní vydavatel Albatros Media a vstupuje na audioknižní trh s novou značkou Voxi.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení