
Recenze: Michal Sýkora – Pět mrtvých psů
- Vytvořeno 14. 9. 2018 0:00
- Autor: Jiří Lojín

Televizní minisérie Pět mrtvých psů měla premiéru již před dvěma lety, knižně však román vyšel teprve teď. Čtenář, který sleduje prozaické dílo Michala Sýkory a také filmy, které byly podle nich natočené, určitě postřehl, že se do posloupnosti vloudila určitá diskontinuita, jež se projevila v knize Ještě není konec. Tu by měla knižní verze Pět mrtvých psů napravit.
Michal Sýkora ví, jak se píše kriminální román, je na to teoreticky vybaven a jeho záliba v tomto žánru mu zajišťuje přehled v současných trendech. Jednou ze zásad je najít si silné vedlejší téma, aktuální a nosné. Autor našel rovnou tři. Prvním je obchod se zvířaty a s jejich částmi pro účely čínské medicíny. Jde o velmi vážnou problematiku, na tento obchod doplácejí kriticky ohrožené druhy a pro peníze, které se na tomto trhu točí, lidé neváhají i vraždit. Rukou pytláků zahynulo mnoho strážců rezervací i ochránců zvířat.
Dalším vedlejším tématem se staly zájmové vazby politiků, veřejných činitelů a podnikatelů, což je opět velmi aktuální a pro většinu lidí silně frustrující. Tímto způsobem vzniká elitní vrstva lidí, která má pocit, že stojí mimo zákon a že může prakticky všechno. V Sýkorově románu nejde o žádné spiklenecké teorie, podobnost se skutečnými osobami je sice čistě náhodná, ale způsob vytváření takových vazeb je zcela reálný a takových případů je příliš mnoho.
Obě předchozí témata spojují psí zápasy, které sice zatím nejsou masovou záležitostí, ale symbolizují nerespektování zákona těmi, kdo by jej především měli chránit. Samozřejmě v ději pomáhají vytvářet můstek mezi případem krádeže medvědů z olomoucké ZOO a mrtvými psy, nalezenými v lese.
Z průměru kriminálních románů se Pět mrtvých psů vymyká pesimistickým vyzněním. Komisařka Výrová nepředvádí žádné oslnivé výkony a dává tak svým nepřátelům do ruky hodně argumentů k jejímu odstranění, některé zločiny zůstanou nepotrestány a kniha má v podstatě otevřený konec. Tímto způsobem bývá koncipovaná menšina knih podobného ražení, čtenář by neměl být zklamán a spravedlnosti by mělo být učiněno zadost. Nicméně i v některých jiných kriminálních sériích spoléhá autor na boží mlýny, meloucí pomalu, ale jistě. Kéž by tomu tak bylo i běžném životě.
Michal Sýkora opět zůstává v důvěrně známém prostředí Olomouce s tím, že se posouvá až do Štermberku. V případě ukradených medvědů a mrtvých psů není místo tak důležité, jako když v Modrých stínech potřeboval důvěryhodně vykreslit univerzitní prostředí, ale samozřejmě své detektivy nechtěl nikam stěhovat.
Jednou z dalších zásad detektivních románů je pohled do soukromí hlavního hrdiny, který se před očima čtenáře vyvíjí buď v průběhu děje, nebo si jeho život prohlížíme prostřednictvím retrospektivy. Série románů Michala Sýkory má hrdinů více. Komisařka Výrová zvaná Velká Sova sice stojí na pomyslné špici, ale její tým je rovněž důležitý. Proto je osobní život hrdinů trochu rozmělněný, musí se dostat na všechny.
Nedílnou součástí autorových knih (ale i povídek, například ve sbírce Praha Noir) se stala hudba. Zde se odráží jeho vkus, vycházející z rocku a beatu druhé poloviny dvacátého století, z doby, která byla pro tento směr nesmírně plodná a inspirativní. Evokují vinylové desky, kvalitou nepřekonané, které jsou u opravdových znalců opět v kurzu.
Otevřený konec naznačuje, že i když Velká Sova odlétla, opět se vrátí, a to nejen v příběhu Ještě není konec, ale i v jiných. Potenciál na to má a čtenář se určitě může těšit na další Sýkorův propracovaný a napínavý román.
Název: Pět mrtvých psů
Autor: Michal Sýkora
Nakladatel: Host
Stran: 384
Rok vydání: 2018
Vydání: 1.
ISBN: 978-80-7577-473-6
Nejčtenější články
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...