Recenze: David Zábranský – Za Alpami

Vytvořeno 1. 3. 2018 0:00

Autor: Jiří Lojín

Stav současné Evropy, rozkolísané nejprve přijetím ekonomicky slabých států, osiřelých po rozpadu sovětského impéria, posléze zvýšeným přílivem přistěhovalců, je vděčným i nevděčným námětem soudobé literatury. Kladem je jeho aktuálnost, záporem nebezpečí sklouznutí k zjednodušeným a populistickým názorům. Proto nová kniha Davida Zábranského Za Alpami vyvolává oprávněnou zvědavost.

Příkladem schematické interpretace problematiky může být nedávno vydaná kniha Marka Šindelky Únava materiálu. Bohužel podobně povrchně text vnímali někteří čtenáři a recenzenti, nechali se ovlivnit i někteří porotci literárních soutěží. Pro mě znamenalo suplování literární kvality aktuálním tématem, k němuž je riskantní zaujmout negativní postoj z důvodu určité korektnosti.

Od Davida Zábranského jsem neočekával uhýbání ani potřebu zaujímání „správných“ názorů. Zpočátku se kniha zabývá příběhem, který je v kontextu české literatury tak obvyklý, že téměř shrnuje celé jedno literární období. Jan a Kateřina se rozhodnou emigrovat, v Německu se postupně odcizí a rozejdou se, jejich cesty pak nabírají různý směr. Autorovo vyprávění plyne nevzrušeně, vyhýbá se jakémukoliv dramatu, mladým lidem se do cesty nestaví žádné velké překážky, ale ani nemají důvody pro velkou euforii. Pokud k tomu přidáme velmi přesné autorovo vyjadřování, působící vycizelovaným dojmem, působí začátek poněkud jednotvárně. Ovšem pouze pokud ho posuzujeme z hlediska současného mainstreamu, bazírujícího na požadavku pobavit čtenáře za každou cenu.

Autor partnerství Jana a Kateřiny důkladně analyzuje a jako jednu z příčin rozpadu označuje neuspokojivý sexuální život, k němuž vedla Janova záliba v pornografii, k fenoménu, s nímž neměl v socialistickém Československu dostatek zkušeností. Sex hraje v životě hrdinů knihy Za Alpami velmi důležitou roli. Pro muže znamená hlubokou propast, do níž padnou a nedokážou se dostat zpět, pro ženy způsob, jak si zařídit život. Z tohoto hlediska není v knize místo pro obyčejný život. Avšak i „normální“ život, podrobený cílené analýze, se může jevit jako balíček psychických poruch, bezohledných manipulací a egoizmu.

Román je veden jednoduchou, přímočarou linkou, autor se nezatěžoval složitou kompozicí, těžiště zůstává v psychologii postav a v analýze současné Evropy. První část knihy se zaměřuje na Kateřinu a nelze říct, že by ji autor prezentoval jako oběť režimu. Její osud umožňuje různé interpretace, třeba i ten, že vyměnila určitou nesvobodu života v socializmu za nesvobodu v pragmatickém manželství s mužem, kterého nemiluje. Kateřina se dokázala změnit v Katharinu, ženu zdánlivě naivní, aby zaujala a potěšila staršího muže, přitom velmi bystrou s pronikavou inteligencí. Prostřednictvím citací z jejích knih se autor vyjadřuje k současnému světu, i když přesnější by bylo napsat, že čtenáři předkládá různé varianty, z nich si může nebo nemusí vybrat. Důležité je, že musí nějaký postoj zaujmout, i kdyby nechtěl.

Názory na současnou Evropu i vztahy mezi Čechy a Němci vyvolávají často záporné emoce. Jedním z důvodů je ambivalentní vztah české inteligence vůči sobě samé. Často dává do popředí českou malost, závist, vypočítavost, ironizuje sama sebe s jakýmsi poťouchlým úsměškem, že přece ona sama tvoří čestnou výjimku. Tento stav se odráží i v románu Davida Zábranského, ovšem je nesmyslné ho za to kritizovat, pokud pouze zrcadlí realitu. Podobně je to s panickým děsem před jakoukoliv myšlenkou, jen vzdáleně připomínající rasistické smýšlení. Konfrontace Čechů a Němců v knize Za Alpami je přehlídkou traumat z druhé světové války. Německého z nacistické minulosti, českého z postavení podřízeného národa. I proto je potřeba text hodnotit s odstupem po odeznění prvních dojmů.

Ve druhé polovině se autorova pozornost přesouvá na Mathiase, Kateřinina syna. To, co jsem zmínil o setkání Čěchů a Němců v předchozím odstavci, platí o Mathiasově vnitřním světě. Špatný vztah k matce tento pocit umocňuje. Pozoruhodná je část, v níž Mathias opouští post elitního lékaře a stává se headhunterem. Odráží tlak společnosti zaměřené na kariéru, která nutí člověka pracovat za hranicí svých možností, bez ohledu na vlastní preference. Stav, jenž je zdrojem depresí a poruch, „léčených“ alkoholem, drogami a promiskuitou. Opět je potřeba připomenout, že v románu nejde o prvoplánové tepání kapitalistické společnosti, ale o reflexi stavu.

Krize současné Evropy se mimo jiné projevuje i klesající porodností, ani to Davidu Zábranskému neuniklo. Klíčovým pro alternativní pohled na tento problém je odstavec, vytržený z Kateřininy knihy:

Tvrdí se, že za nízkou natalitou stojí sobectví postmileniálních rodičů. Jejich pracovní vytížení, orientace pouze na sebe. Pravda je přitom jiná, přichází z druhé strany, je třeba otočit příčinu a následek. Pravda totiž v tomhle případě přichází z postmileniálních děloh. Co se rodí, jsou sobecké a zlé odpornosti, toť příčina, a obecná nechuť rodit, toť následek. Vidíme to kolem sebe, vidíme, co se urodilo. Zvedá se nám žaludek a je pochopitelné, že položíme karty na stůl a řekneme pass. (str. 129)

V tomto kontextu se vnucuje myšlenka, že to, jak jsme sami sebe zahnali do kouta ve vztahu ke svým potomkům, je podobné způsobu, jakým se chováme k migrantům.

Za Alpami představuje skutečně evropský román, možná jeden z posledních, popisujících realitu takovou, jaká ve skutečnosti je. Je to román o umírající Evropě, o nás všech, kteří v tomto dramatu účinkujeme, aniž bychom jej vnímali. David Zábranský pečlivě zkoumá a analyzuje. Důkladně a rozvláčně, přesto jeho kniha zůstává čtenáři přístupná. To však neznamená, že je snadno srozumitelná, je v ní mnoho sporných bodů, ovšem to považuji za velký klad.

Za Alpami

	Autor	David Zábranský
	Nakladatelství	Větrné mlýny
	Místo vydání	Brno
	Rok vydání	2017
	Vydání	1.
	Počet stran	372
	ISBN/EAN	978-80-7443-247-7
	Ediční řada	-

Do nakladatelství

Porovnat ceny