Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: David Zábranský – Za Alpami

1 1 1 1 1 (8 hlasů)
5

Stav současné Evropy, rozkolísané nejprve přijetím ekonomicky slabých států, osiřelých po rozpadu sovětského impéria, posléze zvýšeným přílivem přistěhovalců, je vděčným i nevděčným námětem soudobé literatury. Kladem je jeho aktuálnost, záporem nebezpečí sklouznutí k zjednodušeným a populistickým názorům. Proto nová kniha Davida Zábranského Za Alpami vyvolává oprávněnou zvědavost.

 

za-alpamiPříkladem schematické interpretace problematiky může být nedávno vydaná kniha Marka Šindelky Únava materiálu. Bohužel podobně povrchně text vnímali někteří čtenáři a recenzenti, nechali se ovlivnit i někteří porotci literárních soutěží. Pro mě znamenalo suplování literární kvality aktuálním tématem, k němuž je riskantní zaujmout negativní postoj z důvodu určité korektnosti.


Od Davida Zábranského jsem neočekával uhýbání ani potřebu zaujímání „správných“ názorů. Zpočátku se kniha zabývá příběhem, který je v kontextu české literatury tak obvyklý, že téměř shrnuje celé jedno literární období. Jan a Kateřina se rozhodnou emigrovat, v Německu se postupně odcizí a rozejdou se, jejich cesty pak nabírají různý směr. Autorovo vyprávění plyne nevzrušeně, vyhýbá se jakémukoliv dramatu, mladým lidem se do cesty nestaví žádné velké překážky, ale ani nemají důvody pro velkou euforii. Pokud k tomu přidáme velmi přesné autorovo vyjadřování, působící vycizelovaným dojmem, působí začátek poněkud jednotvárně. Ovšem pouze pokud ho posuzujeme z hlediska současného mainstreamu, bazírujícího na požadavku pobavit čtenáře za každou cenu.


Autor partnerství Jana a Kateřiny důkladně analyzuje a jako jednu z příčin rozpadu označuje neuspokojivý sexuální život, k němuž vedla Janova záliba v pornografii, k fenoménu, s nímž neměl v socialistickém Československu dostatek zkušeností. Sex hraje v životě hrdinů knihy Za Alpami velmi důležitou roli. Pro muže znamená hlubokou propast, do níž padnou a nedokážou se dostat zpět, pro ženy způsob, jak si zařídit život. Z tohoto hlediska není v knize místo pro obyčejný život. Avšak i „normální“ život, podrobený cílené analýze, se může jevit jako balíček psychických poruch, bezohledných manipulací a egoizmu.


Román je veden jednoduchou, přímočarou linkou, autor se nezatěžoval složitou kompozicí, těžiště zůstává v psychologii postav a v analýze současné Evropy. První část knihy se zaměřuje na Kateřinu a nelze říct, že by ji autor prezentoval jako oběť režimu. Její osud umožňuje různé interpretace, třeba i ten, že vyměnila určitou nesvobodu života v socializmu za nesvobodu v pragmatickém manželství s mužem, kterého nemiluje. Kateřina se dokázala změnit v Katharinu, ženu zdánlivě naivní, aby zaujala a potěšila staršího muže, přitom velmi bystrou s pronikavou inteligencí. Prostřednictvím citací z jejích knih se autor vyjadřuje k současnému světu, i když přesnější by bylo napsat, že čtenáři předkládá různé varianty, z nich si může nebo nemusí vybrat. Důležité je, že musí nějaký postoj zaujmout, i kdyby nechtěl.


Názory na současnou Evropu i vztahy mezi Čechy a Němci vyvolávají často záporné emoce. Jedním z důvodů je ambivalentní vztah české inteligence vůči sobě samé. Často dává do popředí českou malost, závist, vypočítavost, ironizuje sama sebe s jakýmsi poťouchlým úsměškem, že přece ona sama tvoří čestnou výjimku. Tento stav se odráží i v románu Davida Zábranského, ovšem je nesmyslné ho za to kritizovat, pokud pouze zrcadlí realitu. Podobně je to s panickým děsem před jakoukoliv myšlenkou, jen vzdáleně připomínající rasistické smýšlení. Konfrontace Čechů a Němců v knize Za Alpami je přehlídkou traumat z druhé světové války. Německého z nacistické minulosti, českého z postavení podřízeného národa. I proto je potřeba text hodnotit s odstupem po odeznění prvních dojmů.


Ve druhé polovině se autorova pozornost přesouvá na Mathiase, Kateřinina syna. To, co jsem zmínil o setkání Čěchů a Němců v předchozím odstavci, platí o Mathiasově vnitřním světě. Špatný vztah k matce tento pocit umocňuje. Pozoruhodná je část, v níž Mathias opouští post elitního lékaře a stává se headhunterem. Odráží tlak společnosti zaměřené na kariéru, která nutí člověka pracovat za hranicí svých možností, bez ohledu na vlastní preference. Stav, jenž je zdrojem depresí a poruch, „léčených“ alkoholem, drogami a promiskuitou. Opět je potřeba připomenout, že v románu nejde o prvoplánové tepání kapitalistické společnosti, ale o reflexi stavu.


Krize současné Evropy se mimo jiné projevuje i klesající porodností, ani to Davidu Zábranskému neuniklo. Klíčovým pro alternativní pohled na tento problém je odstavec, vytržený z Kateřininy knihy:


Tvrdí se, že za nízkou natalitou stojí sobectví postmileniálních rodičů. Jejich pracovní vytížení, orientace pouze na sebe. Pravda je přitom jiná, přichází z druhé strany, je třeba otočit příčinu a následek. Pravda totiž v tomhle případě přichází z postmileniálních děloh. Co se rodí, jsou sobecké a zlé odpornosti, toť příčina, a obecná nechuť rodit, toť následek. Vidíme to kolem sebe, vidíme, co se urodilo. Zvedá se nám žaludek a je pochopitelné, že položíme karty na stůl a řekneme pass. (str. 129)


V tomto kontextu se vnucuje myšlenka, že to, jak jsme sami sebe zahnali do kouta ve vztahu ke svým potomkům, je podobné způsobu, jakým se chováme k migrantům.

Za Alpami představuje skutečně evropský román, možná jeden z posledních, popisujících realitu takovou, jaká ve skutečnosti je. Je to román o umírající Evropě, o nás všech, kteří v tomto dramatu účinkujeme, aniž bychom jej vnímali. David Zábranský pečlivě zkoumá a analyzuje. Důkladně a rozvláčně, přesto jeho kniha zůstává čtenáři přístupná. To však neznamená, že je snadno srozumitelná, je v ní mnoho sporných bodů, ovšem to považuji za velký klad.


Za Alpami
Autor David Zábranský
Nakladatelství Větrné mlýny
Místo vydání Brno
Rok vydání 2017
Vydání 1.
Počet stran 372
ISBN/EAN 978-80-7443-247-7
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení