Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Marek Šindelka – Únava materiálu

1 1 1 1 1 (11 hlasů)

Jedním z nesporných úkolů literatury je vyjadřovat se k současnosti, k životu a k problémům generace, k níž autor patří. Migrace se stala diskutovaným a citlivým tématem posledních let, a to nejen u nás, ale v celé Evropě. Marek Šindelka svou nejnovější knihu Únava materiálu věnoval právě jí.

 

unava-materialuMarek Šindelka patří mezi mladé spisovatele, jistým způsobem od něj tedy můžeme očekávat nekompromisní přístup a to, že nebude opatrně přešlapovat a hledat slova, která nikoho neurazí. Proto nepřekvapí, že si migraci zvolil pro svou novou knihu. Těžko najít kontroverznější téma, dělící lidi do dvou názorově nesmiřitelných táborů, a i ti, kteří o tomto problému nemluví, mají někde uvnitř svůj postoj ujasněný.

Autor ve své knize sleduje cestu dvou mladých uprchlíků, přecházejících přes území, které není blíže specifikované. Může to být kterýkoliv evropský stát, ale vědomí důvěrné známosti naznačuje, že by mohlo jít právě o Česko. Tím se náš čtenář stává emocionálně zainteresovaný a posiluje se v něm pocit, že kniha mluví o něčem důvěrně známém, o problému, o němž denně slýcháme ze zpráv i z rozhovorů okolo nás. Absurdní na celém problému je, jak těžké je najít střední pozici mezi táborem lidí, kteří se cítí migrací ohrožení, a skupinou, stydící se za své spoluobčany, neochotné pomoci.

Marek Šindelka chce svou knihou pravděpodobně upozornit na utrpení lidí, mířících na sever Evropy. Způsob, jaký zvolil, ale ztotožnění s postavou brání. Pro dobrého autora není problém dosáhnout, aby čtenář sympatizoval s hlavním hrdinou, i kdyby šlo o masového vraha. Aby s ním cítil, obával se o jeho osud a prostřednictvím tohoto sblížení dokázal pochopit i kontroverzní podstatu společnosti, k níž patří. Není snadné přistoupit na myšlenku, že skupina, k níž patříme, nemusí být vždy v právu, prostřednictvím literatury to však pro vnímavé lidi možné je. Jediným argumentem, proč by měl čtenář soucítit se Šindelkovými hrdiny, je pouze fakt, že to jsou běženci. Jako kdyby samotné slovo „běženci“ mělo ve čtenáři spustit emocionální reakci a vytvořit zkratku, kosmickou červí díru, umožňující přejít rázem z jednoho prostoru do druhého. Tak se stalo, že knize chybí ta podstatná část obsahu, která by spojovala zbytek textu. Text postrádá vnitřní rád, nejsilnějším dojmem z jeho formy je chaos, vymykající se uměleckému záměru. Určitý pokus sice vidět je, například ve scéně s válečnými reportéry, o nichž píše jako o cestovatelích za senzací. Bohužel působivost scény zůstává na úrovni internetových článků, a tak se míjí účelem.

Téměř celý text tvoří krátké věty evokující tempo, jímž běženci míří ke svému cíli, chybí však kontrast, který by pohyb zdůraznil. Monotónní tempo nejprve unavuje, posléze nudí. Únava materiálu přechází v únavu čtenáře. Krajina, kterou běženci procházejí, působí znepokojivou prázdnotou. Na takovou atmosféru jsme spíše zvyklí z postapokalyptických filmů. V těch se hrdinové dlouhé dny vlečou pustou krajinou, přesto si však musí dát pozor, ze které strany přijde útok. Těžko lze takové autorovo vidění ztotožnit s realitou současné Evropy.

Za nejsugestivnější scénu považuji tu, která se odehrává v továrně. Její vřazení působí poněkud uměle, jako kdyby ji tam autor hodně chtěl, ale musel pro ni text upravit. Pokud odhlédneme od faktu, že skutečná továrna vypadá jinak, má autorův pohled na odlidštěný prostor, v němž se pohybuje jen několik lidí, velký potenciál. Odráží se v něm Chaplinova Moderní doba i některé následující filmy.

Autorův záměr je jednoznačný a on za ním jde přímočaře a tvrdě. Jeho dva hrdinové, směřující z bodu A do bodu B, se setkávají se vším negativním, s čím se migranti setkat mohou. Drastický přejezd hranic, strach místních obyvatel, zima, žízeň, hlad, blízkost smrti i násilí nacionalistů. Autor nešetří na těchto aspektech vyprávění, na charaktery postav ale místo nezbývá. Ano, popisuje jejich pocity na úrovni živočišných reakcí na vnější podněty, ale jako lidé zůstávají někde v pozadí. Šindelka si dokáže představit hlad, nikoliv migranta a jeho vnitřní svět. V tom ohledu zůstává jeho text akademickým psaním od stolu bez hlubší znalosti problematiky.

Největším kladem Šindelkovy knihy je aktuální téma, jemuž se řada autorů raději vyhýbá. Ale podle mého názoru jeho zpracování pokulhává a v této souvislosti vyvolává nominace knihy na cenu Magnesia Litera podezření, že pro ni není prioritní skutečná kvalita textu, ale politicky korektní a společensky potřebný záměr, který si porotci nedovolí přehlížet. Stejně jako v diskusních salónech snobské společnosti nejde o to dílo přečíst, ale pozorně poslouchat a opakovat názor oblíbené osobnosti, která dokáže s vtipem a šarmem glosovat cokoliv podle požadavků současné doby a určovat tak módní směr.

Název: Únava materiálu
Autor: Marek Šindelka
Vydavatelství: Odeon
ISBN: 978-80-207-1740-5
Stran: 208
Rok vydání: 2016
Vydání: 1.

Doporučujeme

Veletrh

Soutěže

Aktuality

  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  
  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení