
Recenze: Věra Fina – Moje knížka
- Vytvořeno 13. 5. 2018 0:00
- Autor: Radka Jakubíčková

Skřítek Povídáček ze země Srdce vlastní zvláštní klíč právě k srdci – obyčejné slovo. A tímto klíčem touží otevírat dětská srdce. Knížka pro děti z dílny autorky Věry Finy Moje knížka nabízí téma v dnešní době více než aktuální, umění komunikace. Živá komunikace se mezi mnoha dětmi (i dospělými) vytrácí a nahrazuje ji komunikace na sociálních sítích. Proto přichází milý skřítek, aby probudil duši dítěte k nejpřirozenějšímu dětskému projevu, tedy povídání.
O hlavním hrdinovi se sama autorka vyjádřila takto: V mé představě byl Povídáček pozitivní človíček s velkými dlaněmi, aby objímal, velkýma ušima, aby naslouchal, dlouhým nosem, aby cítil a velkýma nohama, aby kráčel cestou necestou. A takový i spatřil světlo světa… Příběh tedy oživuje základní hodnoty, které by měly mezi lidmi fungovat a které lze shrnout jedním slovem – láska. A pokud tyto hodnoty fungují, není nic, čeho by člověk nemohl dosáhnout a radovat se z toho, co mu život přináší.
Děj pohádkového příběhu začíná ve chvíli, kdy se Povídáček jednoho dne probudí na půdě a v koši vypraného prádla se dostane do domu. Hledá „kluka v kostkované košili“, který jej kdysi dostal jako vánoční dárek. Netuší, že kluk už vyrostl a stal se z něj táta. Chvíli je zmatený a zklamaný, ale brzy se seznámí s jeho dcerou Miou. A tak jako kdysi byl parťákem onoho kluka, stal se nejlepším přítelem Mii.
Stejně jako se vytrácí ze světa komunikace mezi lidmi, ztratí se i Povídáček a zbytek příběhu směřuje k jeho návratu ke kamarádce Mie. Popisuje nesnáze, které prožíval, ale také vykresluje krásy přírody, barvitě líčí smyslové vjemy a seznamuje s novým kamarádem Nosáčkem, jehož srdce také potřebovalo uzdravit. Na druhé straně přibližuje smutek holčičky, která ztratila oblíbenou hračku. Tato ztráta však vede k prohloubení komunikace s tatínkem a k otevření jeho srdce, které kdysi, když sám dospíval, bezprostřednímu dětskému světu zavřel. Zde je nejdůležitější poselství knížky, rozvíjet vztahy dítě-rodič, povídat si a navzájem si porozumět.
Zvláštní název Moje knížka autorka zvolila proto, aby čtenář ke knížce navázal osobní vztah, aby mohl říci – toto je moje knížka – a až vyroste, předat ji svému dítěti nebo vnoučeti, popř. kamarádovi.
Velmi cennou a nedílnou součástí příběhu jsou fotografie autorky. Povídáček je na nich zachycen jako živá bytost. Černobílé fotografie znázorňují vzpomínky, barevné „ilustrují“ samotný příběh. Spojovacím motivem téměř všech obrázků je amulet srdce, který skřítek nosí zavěšený na krku. Srdce, které je ústředním motivem celého příběhu. Pomyslná země Srdce neoplývá technickými vymoženostmi, postavy tam nemají kouzelné schopnosti, kterými si mohou přičarovat bohatství nebo zničit nepřítele. V zemi Srdce platí jednoduchý zákon: Povídej, já jsem tady a naslouchám ti. Máš radost? Sděl ji. Máš trápení? Poděl se. Jsem tu pro tebe, protože tě mám rád. Otevři své srdce a otevřeš tak cestu k zázraku.
Doporučuji všem rodičům, aby pohádkový příběh Moje knížka našel cestu ke každému malému čtenáři, jenž v Povídáčkovi pozná svého kamaráda. Kniha podporuje hodnoty, které jsou potřebné ke zdravému vývoji dítěte a posilují jeho sebevědomí. Přináší pohlazení na duši i pro dospělého čtenáře a umožní mu návrat do dětství.
Ukázka:
„Vím o tom možná víc, než si myslíš. Lidé, co umí plakat, jsou silní lidé. Jen tady na Zemi si myslíte, že slzy promlouvají o slabošství. Tady na Zemi je všechno jinak. Tak nějak naruby...“ Nosáček se zamyslel. Vždycky, když Povídáčkovo srdce na jeho krku bliklo, na chvilinku... na malou vteřinku se rozsvítilo, Nosáček, jako by přestal být mrzoutem. (Str. 117)
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
Komentáře