Ukázky z knih

Ukázka z knihy Potrhlí Troutmanovi (autor: Miriam Toewsová)

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
auto

Byli jsme v Cheyenne, uprostřed obrovského rodea a karnevalu. Praotec všech rodeí, jak hlásal billboard u silnice. Vznášeli jsme se na obrovském ruském kole nad stodolami, ohradami pro dobytek, prodejními stánky a polním kuchyněmi. Logan a Tereza házeli malé koblížky po lidech dole, protože podle Logana je to prý tradice a nebolí to. Měl nová sluchátka, ale Tereza se místo kulmy rozhodla pro plastové pouzdro a dvě pistole. Tvrdila, že to pouzdro nikdy nesundá. Teď byli oba ozbrojení. Když jsme ty pistole a pouzdro kupovali, prodavačka v obchodě se podívala na Terezu, pak na mě a řekla, že bych měla té holce rozčesat vlasy… Fakt je má fialové? A co jsem to prý za matku.



knihaŽe by bídná? nadhodila jsem.
Když jsme byli v tom obchodě, stali jsme se svědky krádeže. Nějaký mladík, asi tak dvacetiletý, vběhl dovnitř a nabral si plnou náruč dětských plínek. Když utíkal kolem nás ven, jeden balíček mu spadl, Logan ho zdvihl a podal tomu chlapíkovi, který poděkoval a zdrhal dál.
Až sem ten mladík přijde příště, měl by si vzít balíček těchto zlosynů, řekla Tereza a ukázala jednou z pistolí na řadu kondomů. Vypálila na ně a pak foukla na hlaveň jako profesionální pistolník. Mám pravdu, nebo mám pravdu? zeptala se.
Vystoupili jsme z ruského kola a procházeli se kolem. Koupili jsme si opékanou kukuřici. Pozorovali jsme Američany, jak se baví. Logan koukal po holkách. Zíral na ně. Tereza mě vzala za ruku a zkusila vzít za ruku i Logana.
Nech toho, řekl a setřásl ji. Já a Tereza jsme byly jako závazky. Začala si broukat melodii písně To Sir, with love. Ostatní zírali na její vlasy, pouzdro s pistolí a celkovou abnormální podivnost. Nalepovací tetování, která měla po celých pažích a nohách, se jí rozmazala a vybledla, když se koupala v tom motelovém bazénu, a její kůže tak měla nádech duhy, což svým způsobem vypadalo pěkně a jedinečně, ale taky se to dalo snadno zaměnit za nějakou nebezpečnou kožní chorobu.
Tereza se chtěla podívat na býčí zápas.
Tady nejsou žádný býčí zápasy, namítl Logan.
Tady na těch býcích… jezdí? zeptala jsem se nejistě.
Krotí je, nebo něco takovýho. Krocení koní. Nevím přesně. Ale nejsou to býčí zápasy, dodal. Fajn, takže Tereza se chtěla podívat na býky a Logan řekl, že se ještě projde a prohlídne si to tam všechno. Domluvili jsme se, že se srazíme v deset pod ruským kolem a pak si najdeme motel, kde přespíme.
Já a Tereza jsme potom sledovaly, jak kovbojové padají z rozzuřených býků a jak je zachraňují klauni. Tereza měla růžovou cukrovou vatu rozmatlanou po celém obličeji, na rukách, na nohách, na ramenou i na zádech. Napadlo mě, jestli nemá náhodou taky svrab. Jeden milý starší pán, který seděl vedle nás, jí půjčil hodinky, aby mohla odpočítávat osm sekund, což byla doba, po kterou měli kovbojové vydržet na hřbetě býka. Odříkávala to nahlas německy, pak francouzsky a nakonec španělsky. Byla z toho nadšená a nějaká protivná rodinka ji pořád napomínala, aby si sedla a zůstala tak, protože oni si zaplatili vstupné, aby viděli rodeo, a rozhodně nestojí o to, aby jim nějaká divoká mentoška z ciziny každou chvilku zacláněla ve výhledu.
Jasný? zeptala jsem se jí, objala ji kolem ramen a přitiskla k sobě. Vrátila hodinky tomu staršímu pánovi.
Děkuju moc, zašeptala. A omlouvám se, jestli jsou upatlaný.
To je v přádku, pistolnice, odpověděl s úsměvem.
Zbytek rodea sledovala mlčky. Tekly jí slzy a mísily se s tou cukrovou vatou.
Půjdeme, navrhla jsem.


Knihu Potrhlí Troutmanovi vydalo nakladatelství Jota

 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení