
Ukázky z knih: Naděžda Munzarová – Starý sad
- Vytvořeno 18. 2. 2016 0:00
- Autor: Redakce

Za devaterým kopcem, devaterým kamenem a sedmerým potokem byl jednou jeden sad... Navštivte s námi půvabné místo mezi starými stromy. V trávě pod jabloní objevíte červené jablíčko a s ním i zdejší zvířátka, která vás vtáhnou do svého malého království velkou silou vzájemného přátelství a nenápadné moudrosti.
Loutkoherečka a animátorka Naďa Munzarová vytvořila ve své autorské knize okouzlující minisvět plný půvabných ilustrací a jazykových hříček, ve kterém se dětská fantazie rozletí jako motýl.
Jak je dlouhý čas? Kde se berou oblaka? Jaké to je, když vás napadne nápad? Proč je cenné i to, co se nepovede? Čiperná zvířátka vám napoví. Prožijte spolu s Červíkem, Ptáčkem, Žábou, Motýlkem, Beruškou, Slimejšem a Myškou celý rok ve starém sadu a zažijte radost ze skvělého pohádkového vyprávění.
Ukázka z knihy:
Překvapení
Jak měl Červík narozeniny a nevěděl, jak dlouho trvá do příště
Za devaterým kopcem, devaterým kamenem a sedmerým potokem byl jednou jeden sad a les a šípkový keř.
A v tom sadu v trávě pod jabloní leželo červené jablíčko.
Modrý ptáček chodil dnes celý den okolo, prohlížel si je, poslouchal, ale klovnout do něho si netroufal, protože mu připadalo, jako by uvnitř někdo byl.
A opravdu!
Najednou se na povrchu jablíčka objevila malinká dírka, ta se stále zvětšovala – a nakonec se z ní vysoukal nápis: dnes mám narozeniny.
Ptáček se dlouho nerozmýšlel a hned nahoru zavolal: „Chtěl bys dostat něco k narozeninám?“
„Ano, samozřejmě!“ ozvalo se z jablka a hned nato se objevil Červík, který uvnitř bydlel.
„Tak dobře, já ti něco připravím. Počkej do příště!“
Červík se zamyslel. „Jak dlouho trvá do příště?!“
Žádné zvířátko totiž neví, jak dlouhý je čas.
Ví jenom, kdy má vstávat, kdy má jíst nebo kdy má jít spát.
Modrý ptáček například tahá své hnízdo za provázek neustále za sebou, aby měl jistotu, že půjde spát vždycky včas.
V tu chvíli letěla kolem Beruška a Červík se jí hned zeptal: „Nevíš, jak dlouho trvá do příště? “
„Asi nějaký čas za teď…,“ řekla Beruška, ale jistá si tím nebyla.
Letěla proto k bodláčí, kde bydlela Vosa, a ta si myslela, že: „… příště je asi později než teď, ale dříve než potom.“
Pro jistotu se obě chtěly informovat ještě jinde a cestou potkaly Motýlka.
Ten měl ale hlavu plnou veršů, a tak si nemohl vzpomenout, a proto všichni tři letěli na radu k Pavoukovi pod borovici, a ten myslel, že:
„Příště znamená…, když teď trvá už moc dlouho. To se asi to teď už blíží k tomu příště…“
Přiběhla Myška a všichni si řekli, že se půjdou zeptat Žáby.
Cestou jim Myška vykládala: „Nedávno mi Slimejš vzkázal, že teďkonc momentálně nemá čas, ale za chvíli, že mi přiveze, co minule zapomněl…, a zatím uplynul týden. Snad se jednou dočkám…“
Mezitím došli k louži, kde vyrušili Žábu, která právě hledala něco ve slovníku, a tak je odbyla: „Co znamená příště, vám řeknu příště. Teď hledám, co znamená teď.“
Když se vrátili k jablku a Červík vyslechl, co zjistili, řekl: „Mám nápad. Prozatím počkejte!“ a zmizel uvnitř i s tou cedulí dnes mám narozeniny.
Všichni se usadili kolem jablíčka, jen Ptáček se uvelebil ve svém hnízdě, které, jak víte, tahal na provázku stále za sebou.
Netrvalo to dlouho a z jablka se vysoukal nový nápis: příště mám narozeniny stále
Vosa vyletěla až nahoru a volala do jablka: „Narozeniny se mají přece jen jednou za rok.“
Motýlek dodal: „To je málokrát…“
A už volali jeden přes druhého: „Nemůžeš mít narozeniny, kdy se ti zachce!“
„To nejde, mít narozeniny každý den…“
„Narozeniny jsou přece svátek!“
Nato se ozvalo z jablka: „A proč by nemohl být každý den svátek?“
Knihu Starý sad vydalo nakladatelství Grada
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
Komentáře
Hana