
Ukázky z knih: Zuzana Pospíšilová – Nové vánoční pohádky
- Vytvořeno 1. 12. 2015 2:00
- Autor: Redakce

Vykouzlete si ty nejsvátečnější Vánoce s Novými vánočními pohádkami. Po úspěšné knize Vánoční pohádky přichází oblíbená spisovatelka Zuzana Pospíšilová se dvěma desítkami originálních, zbrusu nových pohádkových příběhů, které dětem připomenou, že kouzla nepatří jen k pohádkám, ale také k vánočnímu času.
Nové vánoční pohádky vyprávějí příběhy, ve kterých se lidem i zvířátkům přihodí pozoruhodné věci. Možná jsou to kouzla, možná je to obdivuhodná síla Vánoc, která způsobí, že dobro, radost a přátelství mají vždycky navrch. O Vánocích se zkrátka dějí zázraky, a tak není divu, že na zimní noční obloze pomáhá svítit vanilkový rohlíček, sněhové vločky zahánějí samotu, smutný sněhulák najde konečně kamaráda a malému Oliverovi nadělí Ježíšek dědečka. Půvabné, bohatě ilustrované příběhy tvoří knihu, která se báječně hodí jako vánoční dárek.
Ukázka z knihy:
Zachráněný Ježíšek
Každý rok se děti i dospělí těší na Štědrý večer, kdy dostanou od Ježíška hromadu dárků. Ježíšek je spravedlivý, a tak rozdává dárky jen těm, kteří si to zaslouží.
„Šéfe, proč nikdy nedostaneme o Vánocích dárek?“ zeptal se jeden z loupežníků, který ležel v jeskyni na medvědí kožešině a nahříval si nohy u ohně.
„Tak si nějaký dárek ukradneme,“ navrhl šéf loupežnické bandy a při tom pomyšlení si radostně promnul ruce.
„To není ono!“ namítal další loupežník „To děláme furt. Ale když si nějaký dárek budeme přát, a on se pak objeví, to bude něco!“
„Už to vidím!“ zasnil se loupežník s těmi nejdelšími a nejšpinavějšími vousy.
„Mám nápad!“ přidal se k debatě další z loupežníků, ten nejhubenější.
„A jaký?“ zeptal se opatrně šéf. Byl zvyklý, že dobré nápady měl vždycky jen on sám.
I ostatní loupežníci byli zvědaví. V tu ránu se sesedli u ohniště a zvědavě kulili oči nebo měli nastražené uši. Hubený loupežník si užíval chvíli napětí.
„Tak už nás nenapínej!“ šťouchl do něj loktem loupežník, který seděl hned vedle.
„Ukradneme Ježíška!“ vykřikl nadšeně hubený loupežník.
Najednou se rozhostilo ticho. Takové ticho, že bylo slyšet jemné skřípání, jako když se otáčejí rezavá kolečka. Bylo to nejspíš z přemýšlení. Všichni loupežníci se najednou zamysleli. Ten nápad se jim nezdál špatný. Když šlo o to, něco uloupit nebo ukrást, byli ve svém živlu.
„To nezní špatně,“ pochválil loupežníka šéf. Pak se ale na chvíli odmlčel a s hlubokou vráskou na čele se zeptal: „Ale jak to uděláme?“
To už hubený loupežník nevěděl. Loupežníci tedy dávali návrhy jeden po druhém, ale žádný z nich nebyl ten pravý.
Přišel na to až loupežník s nejhlubším hlasem: „Nám Ježíšek žádné přání nesplní, ale uneseme nějakého poctivého člověka. Donutíme ho, aby si přál vidět Ježíška. Když se Ježíšek objeví, tak ho spoutáme a budeme ho mít pro sebe. Pak už mu nezbude nic jiného, než aby nám přičaroval všechno, co budeme chtít.“
Loupežníci se začali hlasitě radovat, poplácávali svého kamaráda po zádech a vesele poskakovali u ohně.
Jak řekli, tak také udělali. Všechno jim vyšlo. Spoutaného Ježíška uložili v zadní části jeskyně a nutili ho, aby jim plnil přání. Brzy měli všechno, na co si jen vzpomněli, a tak začali vymýšlet hlouposti. Chtěli mít v jeskyni pozlacené dveře, křišťálový lustr, a dokonce i houpačku.
Ježíšek už byl zoufalý. Muselo se to stát právě dnes, když jsou Vánoce a on má večer doručit dárky? Měl jedinou možnost. Přivolat záchranu svými myšlenkami. Snažil se na dálku oslovit všechny hodné a statečné děti.
Už se setmělo. Někteří lidé dojedli štědrovečerní večeři, ale pod stromečky žádné dárky nebyly.
Malá Gábinka zatahala maminku za rukáv a pak řekla: „Ježíšek potřebuje pomoct!“
Taky Tomík, Honza, Petřík, Anička, Eliška a ostatní děti udělaly totéž. Někteří rodiče nad tím jen mávli rukou, ale jiní svým dětem naslouchali, a tak se během pár chvil sešlo před jeskyní celé shromáždění rodičů a dětí. Vrazili do jeskyně a Ježíška osvobodili. Silní tatínkové přeprali loupežníky a odvedli je do vězení.
Ježíšek byl rád, že stihl nadělit dárky. A protože byl za své vysvobození opravdu vděčný, rozdal jich ještě mnohem více než obvykle.
Knihu Nové vánoční pohádky vydalo nakladatelství Grada
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
Komentáře