Tajemství gobelínu – Probuzení Astarotha (ukázka)
- Ukázky z knih
- Vytvořeno 26. 6. 2009 1:00
- Autor: Redakce
Gobelín musel být velice starý. Slunce z něj po celá staletí vysávalo barvy, až na něm zbyly jen nejasné, vybledlé okrové pruhy. Ale když se k němu Max přiblížil ještě víc, zaznamenal i nepatrné náznaky jejich barev, sotva rozeznatelných v hrubé drsné tkanině.
V žaludku ho zapíchalo, jako by spolkl hrst včel. Chloupky na pažích se mu zježily jeden po druhém, nehybně stál a ztěžka dýchal.
Cink!
Jedno vlákno zlatě zazářilo. Max vyjekl a uskočil. Vlákno se rozhořelo jako oheň, dokonalé a jemné jako pavoučí nit. Zachvělo se jako struna harfy a vydalo jediný tón, který se rozezněl místností a pomalu slábnul do ztracena. Max se rychle ohlédl ke dveřím. Návštěvníci muzea kolem nich procházeli, ale nevšímali si ani malé místnosti, ani osamělého chlapce a záhadné tapiserie v ní, jako by byli nesmírně daleko.
Ožila i další vlákna vytržená z dřímoty a sbor světla a hudby postupně sílil. Některé se ozvaly samostatně v náhlém záblesku světla a tónu, jiné se slily dohromady do souzvuku stříbra, zeleně a zlata. Maxovi se zdálo, že oprášil cizokrajný nástroj a ten nyní spustil tajemnou a zapomenutou melodii. Hudba nabyla na síle a rozmanitosti. Když se rozezněla i poslední nit, Max pocítil náhlý záchvěv bolesti. Byla silnější než bodnutí a způsobilo ji cosi hluboko v jeho nitru.
To něco v něm bylo už tak dlouho, kam jeho paměť sahala. Měl to neustále v sobě, ohromné a nespoutané, a obával se toho. Celý život se vlastně urputně snažil obehnat to cosi ve svém nitru zdí. Ta usilovná snaha mu působila bolesti hlavy a dlouhé dny pociťoval nesnesitelné napětí. Max poznal, že těmto dnům je konec, protože si uvědomil, že se to něco osvobodilo. Už ničím nespoutané to pomalu proplouvalo do jeho vědomí a rozvířilo kal hluboko uvnitř jeho bytí.
Bolest polevila. Max se zhluboka nadechl a po tváři mu stékaly dva horké potůčky slz. Přejel prsty po tkanině gobelínu.
Světlo a barvy se přelily do zlatavého odstínu, prolnuly se a orámovaly tři záhadná, zářící slova u horního okraje.
TÁIN BÓ CUAILNGE
Pod těmito slovy byl nádherný tkaný výjev pasoucího se býka, obklopeného spoustou spících válečníků. Zprava se k nim blížila horda ozbrojenců, na nebi nad nimi kroužili tři černí ptáci a na nedalekém kopci se tyčila silueta vysokého muže třímajícího oštěp.
Max přejížděl očima po obrazu, ale stále znovu se vracel k temné postavě na kopci. Světlo gobelínu se pomalu rozzářilo, postavy se rozechvěly a tančily za tetelícímu se vlnami horka. Melodie se prudce, nelibozvučně rozvířila a gobelín sálal tak žhavou a oslňující září, až měl Max strach, že ho pohltí.
Ukázka pochází z knihy Tajemství gobelínu – Probuzení Astarotha, která právě vychází u nakladatelství Fragment.
Čtěte také:
Tajemství gobelínu – Probuzení Astarotha (recenze)
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...