Rozhovory

Daniela Krolupperová: „Tvorba pro děti je mé životní potěšení“

1 1 1 1 1 (1 hlas)
Daniela Krolupperová

Daniela Krolupperová je překladatelka a spisovatelka se zaměřením na tvorbu pro děti. Na svém kontě má kolem 40 titulů, z nichž tři získaly prestižní ocenění Zlatá stuha. Vytvořila například příběhy Josífka sedmilháře, maličkého Bubáčka, chlapce Martina (Já se nechtěl stěhovat) či výchovné pohádky Draka je lepší pozdravit. Nedávno jí vyšla kniha Na rozcestí ke štěstí / od štěstí, která je určena ke společnému čtení dětí s rodiči. Čím je tato kniha zajímavá? A na čem právě autorka pracuje? To se dozvíte v dnešním rozhovor.

 

Vaše kniha Na rozcestí ke štěstí / od štěstí zaujme na první pohled svou netradiční formou. Jde vlastně o dvojknihu nabízející dva příběhy, dva protichůdné pohledy na tytéž situace, s nimiž se děti dennodenně setkávají. Jak vás napadlo pojmout tuto publikaci jako dvojknihu?

Chtěla jsem malým dětem názorně a přiměřeně věku ukázat, jaký vliv na události kolem nás mají naše vlastní rozhodnutí. Předvést, jakým způsobem jsme (samozřejmě do určité míry) schopni působit na naše okolí. To, co se kolem nás děje, obvykle změnit nemůžeme, ale můžeme ovlivnit, jak budeme danou situaci vnímat a jak se v ní budeme cítit. Hlavní hrdina obou knížek je tentýž, ale pro snazší orientaci a možnost povídat si o obou variantách příběhu, aniž by se hlavní postavy pletly, se v jedné z knih jmenuje Jirka a v druhé Jiřík. Za každým z příběhů následují otázky, které dětem pomohou uvažovat o tom, jaké rozhodnutí bylo pro Jirku či Jiříka šťastnější. Jaké mu v konečném důsledku přineslo radost a uspokojení a jaké naopak. 

Daniela Krolupperová

Podle čeho jste vybírala témata, která jsou v knize probírána? Přece jen zvolit „jen“ sedm lidských neduhů není jednoduché. Nebo snad ano?

Jistěže ne, proto jsem se také obrátila k povolanějším. O lidských špatnostech přemýšlelo v průběhu historie mnoho chytrých a vzdělaných lidí. Za papeže Řehoře I. Velikého byl výčet sepsán jako sedm hlavních hříchů. Předpokládá se ovšem, že tento výčet navazuje na seznam osmi zlozvyků sepsaných ve 4. století Evagriem Pontským. Je tedy zřejmé, že se jedná o velmi promyšlený a staletími ověřený výběr. Navíc jde o špatnosti, které často vedou k dalším nedobrým věcem (např. vztek k neuváženému jednání atd.) Pouze smilstvo jsem nahradila lhostejností. Lhostejnost považuji za velké, nenápadné a plíživé zlo, které může způsobit nezměrné tragédie.

V knize silně vyznívá výchovná tendence, tím se poněkud vymyká z vaší dosavadní tvorby, v níž dominuje klasická beletrie pro děti (z nedávných titulů připomeňme třeba Polární pohádku nebo Taje olivového háje). Ohlašuje to nějakou zásadnější změnu ve vaší tvorbě, nebo se opět vrátíte ke klasickým pohádkovým příběhům?

Na tuto knížku jsem myslela déle než patnáct let. Když nastupovala naše nejstarší dcera do první třídy, dostali jsme od školy nabídku volitelného vyučovacího předmětu – etiky. Výuka tohoto předmětu mě naprosto nadchla. Uvědomila jsem si, jak je potřebné s malými dětmi hovořit o pocitech, které zažívají, kterým by se měli naučit porozumět a dokázat je ovládnout. Tenkrát se měla etika zavést jako vyučovací předmět do všech škol, u nás se jednalo o pilotní projekt. Paní učitelka mi vyprávěla, jak těžké je najít příběhy, které by mohla k výuce používat. Od té chvíle jsem nad nimi začala přemýšlet. Zásadní bylo vymyslet zápletky, které děti dokážou oslovit a zaujmout. Nicméně s „výchovnou tendencí“ jsem publikovat začínala. Moje první knížka je populárně naučná fantasy o češtině – Proč mluvíme česky. Druhá, ozdravně naučná Jak bacit bacila by se letos na podzim měla dočkat druhého vydání. 

Na rozcestí ke štěstí

Díky zmíněným návodným otázkám se tedy kniha může stát výchovnou pomůckou nejen pro rodiče a prarodiče, ale i pro pedagogy. Spolupracujete v tomto ohledu se školami, chystáte letos třeba besedy nebo jiné akce pro malé čtenáře přímo na školách?

Kniha byla zamýšlena jako neformální učebnice chování pro malé děti. Je přímo určena pro společné čtení dospělých s dětmi. Se školami nijak nespolupracuji, nejsem učitelka, nýbrž překladatelka. Nicméně zhruba patnáct let jsem jezdila po celé zemi po knihovnách i školách a besedovala s dětmi. Vloni jsem však ze zdravotních důvodů musela od besedování zcela upustit. Bohužel stále není jasné, jestli budu kdy schopna na besedy opět vyrazit. Ale knížku si s dítětem může přečíst každý rodič, prarodič či učitel. 

Jak hodnotíte české děti z hlediska čtenářské gramotnosti? Myslíte si, že dnešní děti čtou méně? Nebo to není až tak alarmující, jak se někdy proslýchá? 

Nemyslím, bohužel s naprostou jistotou vím, že děti čtou stále méně. Patnáct let besedování ze mě udělalo smutného svědka klesající čtenářské gramotnosti. Sama se přirozeně podílím na řadě akcí na podporu dětského čtenářství, leč propadám čím dál větší trudnomyslnosti. 

Naplňuje vás tvorba pro děti? Nepřemýšlela jste třeba o tom, že byste psala i pro dospělé čtenáře?

Tvorba pro děti mě naplňuje naprosto zásadně, je to mé životní potěšení. Spojuje všechno, co mám ráda – práci pro děti, fantazii a dobré konce. Nicméně psaním knížek pro děti se u nás člověk neuživí, takže celý život pracuji jako překladatelka. O tvorbě pro dospělé v dohledné době neuvažuji. Kdyby na ni někdy došlo, byla by tématem manipulace s lidmi. 

Daniela Krolupperová Foto: Petr Eliáš


Prozradíte nám, na jaké knize nyní pracujete?

Shodou okolností, které nemohu nijak ovlivnit, mi letos na podzim vyjde pět knížek. V Albatrosu po čtyřech letech od napsání první knížka nové edice, kterou jsem vydavateli navrhla vytvořit. Edice nese název Společné čtení a předchází Prvnímu čtení. Jednoduchý příběh je i formálně upraven tak, aby se skutečně jednalo o „společné čtení“. Dospělý čte levou stranu, dítě pravou. První knížka by měla vyjít na konci léta a jmenuje se Králíček a past. Krátce nato by mi v Albatrosu mělo vyjít První čtení. Na příběhu o tramvaji jsem opět (jako na knížkách o Bubáčkovi) s velkou radostí spolupracovala s Lucií Dvořákovou. U společnosti Euromedia vyjde v druhém vydání protichřipková příručka Jak bacit bacila. V Mladé frontě pak Michaelou Bergmannovou krásně ilustrovaná variace na klasickou českou pohádku – Vánoční příběh. Pro Mladou frontu píšu tři knížky, které jsou tematicky spojené, ale každá je určená trochu jiné věkové skupině. První příběh je krátký a jednoduchý, je zamýšlen pro děti na konci první třídy. Druhý je delší a náročnější – pro druháky. Pro třeťáky je potom ten „nejtěžší“. Společní jsou ovšem hrdinové příběhů, kteří by takto mohli „provázet“ malé školáky první četbou. Pes, který je jedním z hlavních hrdinů, je v současné době k vidění na straně 44 v knížce Polštářoví podvodníci. Tím prozrazuji, že ilustrátorkou těchto knížek je Ivona Knechtlová.

Děkuji Vám za rozhovor. A na vaše nové knížky (a že jich je hodně!) se už těším, stejně tak předpokládám i řada dětských čtenářů.


Autorčinu knihu Na rozcestí ke štěstí / od štěstí právě můžete vyhrát na webu VašeSoutěže.cz (soutěž končí 1. 7. 2019)




Soutěže

Aktuality

  • Hurá! Zásilka z Knihozemě dorazila i k nám

    Každý, kdo chce koupit své ratolesti, vnoučeti, synovci či neteři knihu, ví, že je velice těžké si vybrat ze současné knižní nabídky. Knih vychází mnoho a je obtížné zorientovat se v nich. Nakladatelství Albatros se vloni rozhodlo usnadnit čtenářům výběr a vyslalo do knihkupectví 12 knih pro děti ve věku od 2 do 12 let. V letošním roce byla zásilka spuštěna do oběhu 23. května a jsou v ní opravdu krásné kousky.

    Číst dál...  
  • Ceny za českou detektivní literaturu

    V pražském policejním muzeu proběhlo ve čtvrtek 20. června 2019 udílení tradičních cen za českou detektivní literaturu. Oceněny byly nejlepší žánrové knihy a povídky. Akce proběhla v roce, kdy si čeští detektivkáři připomínají 30 let od založené své profesní organizace. 

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení