Rozhovory

Interview s Petrem Eliášem

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

Petr Eliáš je více než jen šéfredaktorem nakladatelství Albatros. Překládá z angličtiny, nejznámější je jeho překlad Harryho Pottera a prokletého dítěte, pracuje jako editor a ještě na sebe naložil největší díl odpovědnosti za vydávání děl Jaroslava Foglara pro novou generaci mladých čtenářů. První vlaštovkou tohoto snažení jsou Hoši od Bobří řeky, které již naleznete v knihkupectvích a sami můžete posoudit, jak se mu dílo zatím daří. Požádal jsem jej o rozhovor právě o vydávání „foglarovek“ a jeho vztahu k nim a měl jsem štěstí, že mi vyhověl.


knihaJak se vám podařilo získat od Skautské nadace Jaroslava Foglara (dále Nadace) právo vydávat Foglarovy knihy? Byli jste jedinými zájemci, nebo jste soutěžili s dalšími nakladatelstvími?
Neznám všechny podrobnosti, ale jsem přesvědčen, že zájemců o vydávání Foglarova díla se našlo hned několik. Připravili jsme nabídku, předvedli nadšení pro věc a zřejmě jsme kolegy z Nadace přesvědčili.

Z jakého důvodu se ke čtenářům dostává první foglarovka až čtyři roky poté, co získala Nadace práva k pozůstalosti Jaroslava Foglara?
Souborné vydání díla Jaroslava Foglara je nesmírně náročný projekt. Věřím, že bylo potřeba ho od začátku pečlivě promyslet. Práce na knize Hoši od Bobří řeky trvala zhruba rok a půl, což se jen zčásti překrývá s jednáním o právech.

Stanovil jste si nějaká pravidla při jazykových úpravách textu Hochů od Bobří řeky? Z kterého vydání jste vycházel?
Vycházel jsem z vydání z roku 1997 z nakladatelství Olympia, tedy z poslední verze textu, kterou ještě kontroloval sám Foglar. Při úpravách jsem se snažil o to, aby text pro současné čtenáře pokud možno nikde „nedrhl“, ale aby neztratil nic z charakteristického stylu. Dost jsem upravoval slovosled, naopak v lexikální rovině jsem byl zdrženlivější.

Kdo vybírá ilustrátory jednotlivých knih a čím ediční radu přesvědčili Ester Kuchynková (Hoši od Bobří řeky) a Pavel Čech (připravovaná Chata v Jezerní kotlině)?
Ilustrátory vybíráme společně s kolegy ze Skautské nadace Jaroslava Foglara. S nápadem na první dva výtvarníky přišli právě oni a volba vycházela z dosavadní práce obou ilustrátorů. Ester Kuchynková je nadaná komiksová kreslířka a předpokládali jsme, že její pojetí bude nové, neotřelé. Pavel Čech je sám velký milovník foglarovek, na jaře jsme vydali také jeho mapu Stínadel.

Kolik děl Jaroslava Foglara chcete ročně vydávat?
Ročně to budou přibližně tři romány a dvě nebo tři další knihy.

Připravujete k vydání také Foglarovy komiksy?
Ano, to je jeden z větších projektů. První vlaštovkou jsou Komiksové plakáty, jakési portfolio dvanácti velkoformátových reprodukcí, které se rozměry blíží Fischerovým originálům. Během dvou let by měl mít editor Ondřej Müller ve spolupráci s grafikem Martinem T. Pecinou a Romanem Šantorou ze SNJF připravené kompletní, perfektně vyčištěné a kvalitně vytištěné souborné vydání.

Vydá nakladatelství Albatros kromě již publikovaných textů i něco zcela nového z díla Jaroslava Foglara?
Zcela určitě, těšíme se například na Foglarovy deníky, jichž se editorsky ujal Jan Šulc.

Jak vás samotného zasáhlo dílo Jaroslava Foglara? Máte nějakou oblíbenou foglarovku?
Já jsem na Foglarovi bez nadsázky vyrostl. Stínadelská trilogie (v jednom svazku, dnes už úplně rozsypaném) byla první opravdu tlustá kniha, kterou jsem přečetl – a nutno dodat, že jedním dechem. Kromě příběhů Rychlých šípů mám rád třeba Dobrodružství v Zemi nikoho nebo Když duben přichází.

Podmínky pro získání některých ze slavných třinácti bobříků doznaly v současném vydání Hochů od Bobří řeky změn. Na základě čeho jste se rozhodli k těmto změnám přistoupit?
Standardy se časem trochu proměňují, takže jsme se rozhodli sáhnout hlavně k úpravám požadovaných sportovních výkonů. Nejsou to ale změny nikterak zásadní.

Lze nyní, po takřka dvou měsících na pultech obchodů, zhodnotit, jak úspěšní jsou Hoši od Bobří řeky ve své nové podobě?
S radostí říkám, že Hoši od Bobří řeky rozhodně nezapadli. Všímají si jich čtenáři i novináři, a ještě než byl první náklad rozvezen po knihkupectvích, museli jsme udělat dotisk. Pevně doufám, že se jim bude dařit i dál.

Velmi děkuji za rozhovor a přeji vám, ať se daří nejen v publikační činnosti.

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení