Rozhovory

Rozhovor s Dominikem Ladsmanem

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
5

Dominik Landsman začal psát na rodičovské dovolené blog o svých každodenních radostech i starostech se svým synem Čeňkem, následně je vydal i knižně. Jeho nejnovější kniha vyšla na podzim a je určena dětem.

 

Dominiku, na rodičovskou dovolenou jste nastoupil poté, co jste ztratil práci, je to pravda?


No, takhle úplně to nebylo. Já jsem ztratil práci pár měsíců po porodu. Potom jsem se pokoušel práci najít, ale manželka měla teplé místečko jisté, tak jsem to po pár marných snahách vzdal a naklusal na mateřskou.


Doporučil byste to i dalším mužům?


Rozhodně. Jděte do toho. Je to boží.


Jako vážně? Cítím lehce ironii.

No možná trocha té ironie tam je. Trochu. Málo. Hodně


Kdy vás napadlo využít svých zážitků, začít psát blog a posléze z těchto zápisků vydat knihu?


Pár měsíců po porodu. Byl jsem bez práce, bydleli jsme v malé garsonce, dítě pořád řvalo, tak jsem si začal psát ten svůj blogísek, abych se nezbláznil. Potom mě kontaktovalo nakladatelství, jestli bych to nechtěl vydat knižně.


To musel být skvělý pocit, že?


To bylo docela super, jenomže se potom půl roku nic nedělo. Pořád se čekalo, jestli mě zařadí do edičního plánu.


Na kolik je vyprávění fikce a na kolik realita? Protože pokud je to většinou realita, tak vás upřímně lituji.


Je to beletrie, která vychází z reálného základu.


V čem vás nejvíc rodičovská překvapila?


Tím, že je to jedna velká nuda. Každý den to samé. Pořád do zblbnutí.


Myslel jste si někdy, že se stanete spisovatelem?


No na základní škole jsem psal různé pseudohumorné povídky a pořád všem říkal, že jednou budu spisovatel. Pak mě to občas napadlo i v dospělosti, že by to bylo vlastně super.


Na podzim vám vyšla kniha pro děti. Proč ta změna? Přibližte čtenářům, o čem se v ní vypráví.

Tak deníčky jsou vlastně jenom fejetony. Chtěl jsem napsat opravdovou knihu. Za tu dobu, co jsem otec, jsem synovi přečetl už spoustu knížek a všechny mi přišly děsně infantilní. Braly se moc vážně. Jelikož jsem pro syna vymyslel několik kratičkých pohádkových příběhů, tak jsem si řekl, že můžu vymyslet i delší příběh, který se bude líbit dětem i rodičům, kteří ho budou číst. Lapuťák a kapitán Adorabl vypráví o malém chlapci, který na dovolené u moře potká kapitána Adorabla – lovce odměn, slovo dá slovo a spolu se vydají do Sedmimoří. Úplně jiného světa plného pohádkových postav a příšer. Chlapec tak zažívá životní dobrodružství.


Měl jste vy v dětství nějakého oblíbeného knižního hrdinu?


Hrdinu ani ne. Vyrůstal jsem na Švandrlíkovi a na Kopyto a Mňoukovi. Když se to tak vezme, tak můj oblíbený knižní hrdina byl žák Bičiště.


Plánujete ještě další díly Deníčku? Dosud vyšly tři – Deníček moderního fotra 1,2 a Deníček moderního páru.


Jojo. V květnu by měla vyjít knížka Dovolená s moderním fotrem psaná z pohledu Nataši, která glosuje, jaké je to jet s moderním fotrem na dovolenou. Na podzim potom Deníček moderního fotra 3.


Bavilo vaši ženu psát?


No, ona to nepsala. Psal jsem to já.


Kdy máte vlastně čas psát?

Když je dítě ve školce. Živím se tím.


Máte čas na své koníčky? Co mezi ně patří?

Aktuálně mám čas jenom na jeden koníček a to je rybaření. Minimálně jednou týdně se snažím urvat se a odjet k vodě.


A daří se vám to?


Jojo. Teď přes zimu nechodím. Takový šílenec nejsem, ale od jara do Vánoc se mi daří minimálně jednou týdně na ryby zajít.


Co říká na vaše počiny manželka?


Ona už to bere jako práci.


Chtěla bych Dominikovi moc poděkovat za to, že si na mě udělal čas, a zároveň i za jeho vtipný blog. Jako matka na mateřské totiž moc dobře vím, o čem Dominik mluví. On ale umí i ty nejhorší katastrofické scénáře popsat tak, že se člověk svíjí smíchy a hned má veselejší den, i když mu děti zrovna lezou na nervy.  Domnívám se, že se pobaví i čtenáři bez dětí.

Soutěže

Aktuality

  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  
  • Vyhlášení cen za českou detektivní literaturu

    Cena Jiřího Marka pro nejlepší detektivku vydanou v roce 2017 putuje k Vilému Křížkovi za historický příběh Smrt má vůni inkoustu (nakladatelství Mystery Press).

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení