
Rozhovor s Dominikem Ladsmanem
- Rozhovory
- Vytvořeno 22. 3. 2018 0:00
- Autor: Tereza Zítková

Dominik Landsman začal psát na rodičovské dovolené blog o svých každodenních radostech i starostech se svým synem Čeňkem, následně je vydal i knižně. Jeho nejnovější kniha vyšla na podzim a je určena dětem.
Dominiku, na rodičovskou dovolenou jste nastoupil poté, co jste ztratil práci, je to pravda?
No, takhle úplně to nebylo. Já jsem ztratil práci pár měsíců po porodu. Potom jsem se pokoušel práci najít, ale manželka měla teplé místečko jisté, tak jsem to po pár marných snahách vzdal a naklusal na mateřskou.
Doporučil byste to i dalším mužům?
Rozhodně. Jděte do toho. Je to boží.
Jako vážně? Cítím lehce ironii.
No možná trocha té ironie tam je. Trochu. Málo. Hodně
Kdy vás napadlo využít svých zážitků, začít psát blog a posléze z těchto zápisků vydat knihu?
Pár měsíců po porodu. Byl jsem bez práce, bydleli jsme v malé garsonce, dítě pořád řvalo, tak jsem si začal psát ten svůj blogísek, abych se nezbláznil. Potom mě kontaktovalo nakladatelství, jestli bych to nechtěl vydat knižně.
To musel být skvělý pocit, že?
To bylo docela super, jenomže se potom půl roku nic nedělo. Pořád se čekalo, jestli mě zařadí do edičního plánu.
Na kolik je vyprávění fikce a na kolik realita? Protože pokud je to většinou realita, tak vás upřímně lituji.
Je to beletrie, která vychází z reálného základu.
V čem vás nejvíc rodičovská překvapila?
Tím, že je to jedna velká nuda. Každý den to samé. Pořád do zblbnutí.
Myslel jste si někdy, že se stanete spisovatelem?
No na základní škole jsem psal různé pseudohumorné povídky a pořád všem říkal, že jednou budu spisovatel. Pak mě to občas napadlo i v dospělosti, že by to bylo vlastně super.
Na podzim vám vyšla kniha pro děti. Proč ta změna? Přibližte čtenářům, o čem se v ní vypráví.
Tak deníčky jsou vlastně jenom fejetony. Chtěl jsem napsat opravdovou knihu. Za tu dobu, co jsem otec, jsem synovi přečetl už spoustu knížek a všechny mi přišly děsně infantilní. Braly se moc vážně. Jelikož jsem pro syna vymyslel několik kratičkých pohádkových příběhů, tak jsem si řekl, že můžu vymyslet i delší příběh, který se bude líbit dětem i rodičům, kteří ho budou číst. Lapuťák a kapitán Adorabl vypráví o malém chlapci, který na dovolené u moře potká kapitána Adorabla – lovce odměn, slovo dá slovo a spolu se vydají do Sedmimoří. Úplně jiného světa plného pohádkových postav a příšer. Chlapec tak zažívá životní dobrodružství.
Měl jste vy v dětství nějakého oblíbeného knižního hrdinu?
Hrdinu ani ne. Vyrůstal jsem na Švandrlíkovi a na Kopyto a Mňoukovi. Když se to tak vezme, tak můj oblíbený knižní hrdina byl žák Bičiště.
Plánujete ještě další díly Deníčku? Dosud vyšly tři – Deníček moderního fotra 1,2 a Deníček moderního páru.
Jojo. V květnu by měla vyjít knížka Dovolená s moderním fotrem psaná z pohledu Nataši, která glosuje, jaké je to jet s moderním fotrem na dovolenou. Na podzim potom Deníček moderního fotra 3.
Bavilo vaši ženu psát?
No, ona to nepsala. Psal jsem to já.
Kdy máte vlastně čas psát?
Když je dítě ve školce. Živím se tím.
Máte čas na své koníčky? Co mezi ně patří?
Aktuálně mám čas jenom na jeden koníček a to je rybaření. Minimálně jednou týdně se snažím urvat se a odjet k vodě.
A daří se vám to?
Jojo. Teď přes zimu nechodím. Takový šílenec nejsem, ale od jara do Vánoc se mi daří minimálně jednou týdně na ryby zajít.
Co říká na vaše počiny manželka?
Ona už to bere jako práci.
Chtěla bych Dominikovi moc poděkovat za to, že si na mě udělal čas, a zároveň i za jeho vtipný blog. Jako matka na mateřské totiž moc dobře vím, o čem Dominik mluví. On ale umí i ty nejhorší katastrofické scénáře popsat tak, že se člověk svíjí smíchy a hned má veselejší den, i když mu děti zrovna lezou na nervy. Domnívám se, že se pobaví i čtenáři bez dětí.
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...