Rozhovory

Rozhovory: Adam Chroust

1 1 1 1 1 (3 hlasů)

Kniha Miloslav STINGL: Biografie cestovatelské legendy patří k těm nejzajímavějším, které u nás vyšly v roce 2016. Obsáhlé dílo o životě předního českého cestovatele, etnologa a spisovatele je pozoruhodné jak svým tématem, tak stovkami fotografií a ilustrací, přiloženým CD a DVD či nástěnnou mapou. Autor knihy musel nejen položit a vyhodnotit stovky dotazů muži, který je pověstný téměř nadlidskou pamětí a neuvěřitelnou výřečností. Mnohem méně záživným úkolem bylo potýkání se s osobním archivem Miloslava Stingla, budovaným šedesát pět let. Autor knihy tak zasvětil čtyři roky života a více než čtyři tisíce hodin čistého času mravenčí práci, na jejímž konci je zisk literární ceny Magnesia Litera. O to více je obdivuhodné, že tímto autorem je ani ne třicetiletý Adam Chroust a jedná se o jeho literární prvotinu.

 

adam-chroustMůžete čtenářům Vaší literatury.cz prozradit, jak jste ke spolupráci přesvědčil pana Stingla, který již v minulosti několik obdobných nabídek odmítl?

Předně jsem za ním na začátku nepřišel s prosbou, abychom spolupracovali na jeho biografii. Naše opatrné námluvy trvaly skoro dva roky. Ještě jako student moderních dějin na Masarykově univerzitě jsem v roce 2012 získal svolení pana doktora napsat o jeho životě diplomovou práci. Snad měl jako bývalý univerzitní pedagog pochopení pro snažení mladíka, který se narodil nedlouho před jeho šedesátinami. Trpělivě mi zodpověděl na tisíc otázek a z šedesáti hodin poutavého vyprávění vznikla jednoduchá osa jeho života, s níž se dalo později celkem slušně pracovat a dokumentární formou ji rozvíjet. Tehdy mi pootevřel dveře k jeho příběhu a krok za krokem jsme si začali budovat vzájemnou důvěru. Až po dalších dvou letech, kdy se z nás stali přátelé, opatrně na podzim roku 2014 souhlasil s tím, že naše častá setkání využijeme k práci na jeho biografii.

Proč jste se rozhodl věnovat se v magisterské diplomové práci právě životu doktora Stingla a jak moc jste na ni navazoval v knize?

Na historii mě vždy nejvíce bavily neobyčejné příběhy lidí, jejichž osudy by nevymyslel sebelepší scénárista. Od prvního setkání s panem doktorem Stinglem jsem tušil, že mohu poodkrýt jeden z nejpozoruhodnějších lidských příběhů dvacátého století. Světově známý spisovatel, jenž prožil přes dvacet let na cestách po celém světě, setkával se s prezidenty, panovníky a významnými osobnostmi, byl přítomen řadě událostí mezinárodního významu a ve svém oboru dosáhl absolutního maxima. Zároveň o jeho životě paradoxně nebyly známy žádné podrobnosti. Tolik otazníků a tajemství mě neskutečně přitahovalo. Jak je možné, že o jednom z našich nejúspěšnějších spisovatelů všech dob, jemuž vyšlo po světě přes 17 milionů výtisků knih, dodnes víme tak málo? Jak mohl v době zadrátovaných hranic procestovat přes 150 zemí celého světa? Jak to měl se ženami? A doopravdy nespolupracoval s tehdejším režimem? Chtěl jsem jít na dřeň v každé oblasti jeho života a zjistit odpovědi na všechny otázky, které si kladli cestovatelé a čtenáři jeho knih desítky let.

Z počátku jsme měli s Nakladatelstvím JOTA dohodu, že diplomovou práci během čtyř pěti měsíců upravím do čtivější podoby, doplním pár bílých míst a v létě půjde kniha do tisku. Jenže v prosinci 2014 nás musel Miloslav Stingl kvůli opravě prasklého kotle pustit k sobě domů, a my tak poprvé spatřili jeho utajený archiv, o němž pan doktor nikdy nikomu neřekl. Čítal 280 nikdy nevybalených kufrů z cest a 150 beden plných dokumentů, knih, celoživotní korespondence a stovek artefaktů. Jen půl roku trvalo vše projít a dalších patnáct měsíců zapracovat do knihy.

Četl jste knihy Miloslava Stingla ještě před vaším seznámením a která a proč je vaše nejoblíbenější?

Už jako malý kluk jsem znal knihu Ostrovy lidojedů, kterou jsem často a mnohokrát listoval. V době našeho seznámení jsem však Stinglovy knihy neměl zdaleka přečtené, všech 43 titulů mi prošlo rukama až během práce na biografii. Mezi ty nejoblíbenější řadím především knihu 2012.

Mayové, jejich civilizace a zánik světa, kde pan Stingl popisuje svoji expedici do Mexika v roce 1965. Na cestu za indiánskými pyramidami do pralesa a náhorních rovin Střední Ameriky se připravoval mnoho let. Vypracoval si poznámky z několika stovek knih, studoval plány nejvýznamnějších indiánských měst, přečetl veškeré dostupné materiály o kmenech Aztéků, Toltéků, Zapotéků a Mayů. Na cestu vyrazil perfektně připravený a způsob, jak v knize vtipně střídá dějové, popisné a výkladové linie příběhu, je krásnou ukázkou jeho literárního citu.

Co říkáte na úspěch vaší knihy a čeho si na ní nejvíce ceníte?

Nikdy mě ani ve snu nenapadlo, jak velké ohlasy po jejím vydání přijdou. Samotná nominace na cenu Magnesia Litera je pro celý autorský tým obrovská odměna. Nejvíce si cením důvěry, kterou do mých rukou Miloslav Stingl vložil, a samotného faktu, že si knihu může užívat v plné síle spolu s námi. Doufám, že publikace bude čtenáře inspirovat k vytrvalosti a vůli, abychom se nikdy nenechali odradit, pokud si vytyčíme náročné cíle a nebudou k jejich splnění ideální podmínky.

Chtěl jste již od počátku kombinovat chronologický popis Stinglova života s úryvky z jeho děl a vlastními vzpomínkami, nebo jste se pro tento způsob rozhodl až později z nějakého nepředvídaného důvodu?

adam-chroustDlouhá léta jsem chtěl napsat knihu o životě Miloslava Stingla, která svojí koncepcí bude první svého druhu. Biografii plnou stovek fotografií, malovaných ilustrací, výklopných map, přímých řečí a citací z knih, publikaci, jež překoná hranice svého žánru. Byl to velmi neskromný cíl a řada lidí z mého okolí nevěřila, že se to někdy povede. Vybalancovat v textu Stinglovo vyprávění, vybrané úryvky z knih a popis jeho života bylo asi to nejnáročnější na celé koncepci knihy. Čtenář měl získat při jejím procházení pocit, že sedí s Miloslavem Stinglem u praskajícího krbu se sklenkou dobrého vína, listuje starými knihami a naslouchá jeho vyprávění. Od počátku jsme s nakladatelstvím chtěli připravit knihu bez kompromisů tak, aby měli čtenáři maximální zážitek. Po více než 5 500 hodinách náročné práce celého přípravného týmu vznikla výpravná biografie o 540 stranách, doplněná oboustrannou malovanou nástěnnou mapou světa, CD s rozhlasovými pořady, DVD s filmovými nahrávkami a kopií cestovního pasu s dobovými vízy. Všechny prvky se vzájemně doplňují a vytvářejí nedělitelný celek.

Jak probíhala selekce z tak obrovského množství dokumentů? Pomáhal Vám s ní Miloslav Stingl nebo někdo jiný?

Miloslav Stingl mi dal k dispozici to nejcennější a nejtajnější, co měl. Svůj archiv, který si živelně budoval přes pětašedesát let. Představte si desetitisíce nesetříděných a pomíchaných stran různých dokumentů, dopisy v řadě jazyků bez původních obálek, filmové scénáře, hory diáků a negativů, přes sto tisíc nepopsaných fotografií, tašky napěchované vizitkami dávno zapomenutých kolegů a přátel, kompletní fototechniku a mnoho dalšího. K archivu, jak si ho většina z nás představujeme, to mělo na míle daleko. V první fázi bylo třeba všechny písemnosti zevrubně projít, roztřídit do stovek šanonů a průběžně vybírat nejzajímavější materiály. Dá se říci, že nejprve jsem musel vytvořit archiv, z něhož bylo možné následně čerpat. Byla to asi nejnáročnější část celé práce na knize. Nikdo nedokázal odhadnout, kolik času procházení archivu zabere a co použitelného přinese. Na několik dní přijela pomoci Boženka Štofková, ředitelka Nakladatelství JOTA, s tříděním fotografií i části archivu pomáhal také Štěpán Rusňák, který se velkou měrou zasloužil o to, že kniha vznikla.

Jak moc doktor Stingl rozhodoval o podobě knihy a výběru informací v ní obsažených?

Každý, kdo Miloslava Stingla osobně zná, může potvrdit, že se v jeho přítomnosti cítí velmi příjemně. Je neuvěřitelně skromný a pokorný. I přes všechny výjimečné věci, které v životě dokázal, svoje zásluhy nikdy nevyzdvihoval. Ve svých knihách o sobě téměř nepsal, vždy galantně přenechával místo někomu jinému, v konverzaci vždy chválí druhou stranu a sám sebe upozaďuje. Je to opravdový mistr komunikace a za všech okolností se chová jako gentleman. Poté, co jsem ho seznámil s tím, jak chci knihu koncepčně uchopit, do její podoby nijak nezasahoval. Měli jsme spolu dohodu, že se mohu zeptat úplně na cokoli. A byli jsme také domluveni, že kdyby nechtěl odpovídat, tak mi to na rovinu řekne. Ale to se ani jednou nestalo. Odpověděl na všechny otázky, i když jsem občas cítil, že mu to není příjemné. Za jeho otevřenost si ho velmi vážím. Bez ní by totiž v této podobě kniha nikdy nevznikla. Finální text samozřejmě dostal k autorizaci.

Dokážete odhadnout, jaké procento času vám zabralo samotné psaní knihy v porovnání s veškerou další prací, kterou jste před jejím vydáním musel absolvovat?

Každý detail v knize má své místo a reprezentuje celkem 5 500 hodin, které jsme do celého projektu s lidmi z autorského týmu společně vložili. Můj díl přesáhl 4 000 hodin, v posledním roce a půl jsem na knize pracoval často čtrnáct hodin denně. Celkem jsme s panem Stinglem realizovali přes 200 osobních setkání a více než 1 700 telefonátů. Denní rekord je, pokud se správně pamatuji, jedenáct hovorů. Zhruba 700 hodin jsem odpracoval na všech mapách a další grafice, stejné množství času zabralo základní třídění archivu a příprava podkladů pro DVD a CD, 2 600 hodin setkávání, telefonáty a samotné psaní. Jen ilustrátorka Eliška Chytková na všech kresbách strávila přes 800 hodin, rozsáhlou práci odvedl tým okolo Petra a Jany Horkých, kteří pro knihu připravovali DVD, Tomáš Černý při zpracování CD a především Štěpán Rusňák, který byl u projektu od samého počátku, přispěl řadou skvělých nápadů a pomohl knihu dopracovat do současné podoby. Pečlivá editorka Kamila Hladká kontrolovala mnohokrát každý odstavec a grafička Veronika Cágová nad našimi šílenými nápady strávila přes pět týdnů usilovné práce, aby vše zrealizovala tak, jak jsme si přáli. Když se ohlédnu zpět, je skoro těžké uvěřit, jak mimořádný tým se okolo knihy vytvořil a táhl za jeden provaz.

Koho napadlo oslovit mnohé české osobnosti, aby do knihy připsaly panu Stinglovi něco za sebe? Podle jakého klíče jste je oslovovali a stalo se, že někdo odmítl?

Dlouho jsme přemýšleli nad tím, jak nejlépe v knize ztvárnit pozitivní vliv Miloslava Stingla na své okolí a přátelské vazby, které si během života vytvořil s řadou mimořádných osobností napříč všemi obory. Kolega Štěpán Rusňák přišel s nápadem oslovit asi šedesát jeho nejbližších celoživotních přátel a kolegů s prosbou, aby napsali pár slov o tom, jak je Miloslav Stingl ovlivnil a jaký k němu mají osobní vztah. Vznikla zajímavá mozaika pocitů, dojmů a postřehů zařazená na úplný závěr knihy, jež doplňuje a dokresluje osobnost pana doktora z pohledu těch nejpovolanějších. Lidí, kteří ho znají mnohdy desítky let. Pouze ve dvou případech jsme byli z časových důvodů zdvořile odmítnuti.

adam-chroustCo byste si vy sám přál zažít z toho, co měl možnost ve svém životě vidět Miloslav Stingl?

Miloslav Stingl patří k poslední generaci cestovatelů, která měla štěstí, že poznala řadu oblastí nedotčených moderní civilizací a některá etnika na úrovni doby kamenné. Pokud by šlo cestovat v čase, rád bych na vlastní kůži zažil po jeho boku atmosféru Havany včetně setkání s Fidelem Castrem během kubánské krize v roce 1962 nebo první expedici do odlehlých kubánských hor za indiány kmene Yateras v roce 1964. Z pozdějších zážitků mě nejvíce zaujal pobyt mezi lidojedy v pralesích Nové Guineje v roce 1968, soukromé setkání s Jeho Svatostí dalajlamou v Dharamsale či cestování po boku švýcarského spisovatele a záhadologa Ericha von Dänikena Oceánií v polovině sedmdesátých let.

Jaké jsou vaše plány do budoucna? Uvažujete o další knize?

Velmi bych si přál, aby projekty, které v budoucnu představím či se na nich budu jakkoli podílet, lidem přinášely radost, inspiraci a chuť překonávat svoje limity a hranice. S knihou plánujeme ještě řadu akcí, od rozhlasových či televizních pořadů po účast na několika festivalech. Spolu s nakladatelstvím připravujeme vše potřebné, aby mohla biografie co nejdříve vyjít v němčině a následně v angličtině, a objevila se tak i na několika zahraničních trzích. Máme před sebou náročnou digitalizaci Stinglova archivu a v delším horizontu plánuji cestu kolem světa, která by mapovala Stinglem navštívená místa a jejich podobu po více než padesáti letech od doby, kdy je zachytil on. Rádi bychom jeho životní příběh zpracovali v dokumentárním filmu a z jeho archivu připravili expozici. Od začátku roku 2017 pracuji na řadě nových aktivit, které se týkají psaní, cestování i podnikání. Plánů mám spoustu a moc se těším na další výzvy.

Děkuji za rozhovor a přeji další nejen literární úspěchy.

Autoři fotografií: Adam Chroust, Dušan Vondra, Alena Stupková

Soutěže

Aktuality

  • Bohatý komiksový program přilákal na Svět knihy rekordní počet návštěvníků

    Veletrh Svět knihy se letos nesl ve znamení komiksu, a i díky bohatému programu, který připravili komiksoví nakladatelé, přilákal rekordních 46 000 návštěvníků. „Tohle spojení prostě zafungovalo. Připravili jsme akce, přednášky a spousty novinek, sotva jsme stíhali stánek zásobovat,“ říká Jiří Pavlovský z největšího komiksového nakladatelství CREW. „Vznikaly i spontánní srazy komiksových fanoušků a na naprosté většině našich akcí bylo plno.“

    Číst dál...  
  • Román Hana Aleny Mornštajnové ovládl 7. ročník České knihy

    Poprvé v sedmileté historii České knihy obdržel obě její ceny jeden autor. Odborná i studentská porota se ve svých verdiktech výjimečně shodly a za nejlepší titul sedmého ročníku vyhlásily román Hana Aleny Mornštajnové. V příběhu odehrávajícím se v provinčním moravském městě se proplétají malé dějiny s těmi velkými a je v něm reflektována nejtragičtější etapa 20. století: holocaust.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení