Rozhovory

Rozhovor s redaktorem Radkem Kolbabou

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
il

Radek Kolbaba mě zaujal mezi ostatními redaktory www.vaseliteratura.cz svým profilem, kde má uvedeno jako povolání „krotitel dravé pubertální zvěře", zajímavou fotku, a hlavně tím, že píše velmi dobré recenze. Je služebně starší než já, proto jsem se ho zeptala na věci, které mne ve spojení s ním a psaním recenzí zaujaly.


autorPovoláním jsi učitel na střední škole. Jsi denně ve spojení s mládeží, tak bych se chtěla zeptat na věc, kterou často řeším s lidmi, kteří mají stejně pozitivní vztah k tištěným knihám jako já. Běžně se setkávám s názorem, že budoucnost už bude patřit pouze elektronickým knihám, že mladá generace klasické knihy nebude číst. Co si o tom myslíš?

Já jsem v tomto ohledu bohužel ještě skeptičtější. Podle mého názoru nebude mladá generace číst klasické knihy nikoliv proto, že přejde na elektronické, ale prostě proto, že nebude číst vůbec. Občas se svých žáků na čtení zeptám a více než dvě knihy ročně přečte tak dvacet procent. Velká část, možná dokonce většina, nečte knihy vůbec. Bohužel se to odráží nejen v jejich slovní zásobě, ale i snížené schopnosti myslet vlastní hlavou.

Četla jsem tvou recenzi „Proč my, Češi, vlastně čteme“, to je velmi zajímavé téma. Překvapila tě nějaká fakta v tom publikovaném výzkumu?

Asi bych měl nejprve říci, že se jednalo o recenzi na knihu Překnížkováno od Jiřího Trávníčka, který zpracoval statistická data z roku 2013 týkající se čtení. Abych se přiznal, moc mě toho nepřekvapilo. Snad jen to, že počet čtenářů v České republice se docela drží. To mě potěšilo. Bohužel můj skepticismus jen potvrdila data ukazující snižování objemu přečtených knih u mladé generace.

Prozradíš prosím čtenářům, jak ses vlastně dostal k psaní recenzí?

Do takto prestižního magazínu jsem se samozřejmě dostal pouze díky protekci a klientelismu. Teď mírně vážněji. Můj kamarád Petr Kuběnský psal pro VL a ušil na tehdejší šéfredaktorku, nyní majitelku webu, Martu Šimečkovou trochu boudu. Objednal si komiks Usagi Yojimbo, nechal mě, milovníka této série, napsat recenzi a teprve poté Martě oznámil, že to psal někdo jiný a jestli by toho někoho nepřijala do týmu. No a Marta souhlasila.

 Podle čeho si vybíráš tituly k recenzi?

Toto je pro mě obtížná otázka. Asi bych měl odpovědět: Podle momentální nálady. Jenže ono to není tak docela pravda. To, co píši, v podstatě odráží to, čím jsem. Jinými slovy jsem otec dvou dětí, fanoušek i psavec fantasy, mám rád komiksy, vystudoval jsem historii, učím na střední, mimo jiné angličtinu, rád cvičím, zajímám se o knihy a čtení, no a sem tam si vyberu podle nálady :-) i něco, co nesouvisí s předchozím seznamem.
 
Jakým způsobem postupuješ při psaní recenze, děláš si průběžně poznámky či po dočtení rovnou napíšeš recenzi? Nebo musíš nechat knihu v sobě doznít?

Většinou jen během čtení promýšlím, co a jak napsat do recenze. Sem tam si dělám poznámky, výjimečně, například u knihy v níž jsem kritizoval i přehršel gramatických chyb, jich napíšu desítky. Potom zasednu k psaní, ale to je u mě docela dlouhá fáze, protože svůj text obvykle ještě několikrát pročtu, poprosím manželku, ať se mi na to podívá a zpracuji její připomínky. Následně ještě článek zkontroluji v programu hlídajícím gramatiku a nakonec jej zedituji podle požadavků redakce.
 
ilNapsal jsi úspěšnou fantasy knihu Pevnost zoufalství. Prozradíš nám něco o své knize?

Pevnost zoufalství je akční fantasy vyprávějící příběh dvou rodičů snažících se vypátrat a zachránit svoji dceru. Vydalo ji nakladatelství Mytago 12. 12. 2012 a jedná se o moji prvotinu. Již předtím jsem napsal několik povídek. Některé vyšly v různých sbornících, jiné se střídavými úspěchy bojovaly v literárních soutěžích. V roce 2011 mi ale Zbyněk Holub a Jan Galeta nabídli, zda nechci napsat knihu odehrávající se v původním českém fantasy světě Asterion. Prý, když to půjde číst, tak zajistí vydání. Jak tisíce psavců v celé republice potvrdí, takové nabídky nepřichází často, tudíž jsem do půl roku nadšeně sepsal knihu. K Asterionu se sem tam vracím a na jaře by měla vyjít povídková kniha z tohoto světa s názvem Marellion, do které jsem také přispěl.
 
Máš v plánu napsat další knihu?

Plán splněn:-). Minulý rok před Vánocemi jsem se po pěti letech práce na knize s názvem Pankrateon odhodlal poslat ji potenciálnímu nakladateli. Jedná se o historický akčně sportovní román ze starověkého Řecka, přesněji z doby před vzestupem moci Makedonců. Je to pro mě srdcová záležitost, protože jsem v ní spojil jak zájem o tuto dobu a kulturu, tak o starověký sport a bojová umění. Jen ještě musím najít odvážného nakladatele, kterému nebude vadit jak její neobvyklost, tak poznámkový aparát.

Proč se děj tvého románu odehrává zrovna ve starověkém Řecku? Čím tě ta doba oslovila?  Myslíš, že se tam dají najít hodnoty, které bychom měli převzít i do současnosti?

Vím, že je starověké Řecko kulisou mnoha jiných knih, seriálů i filmů, ale stále je tato doba, z části oprávněně, idealizována. Není to totiž jen éra obdivuhodného rozvoje věd a kultury, ale také otroctví, nerovnosti mužů a žen a brutálního násilí. Mně osobně přijde ten kontrast až fascinující.

Druhým důvodem je, že jsem fanoušek a nyní i cvičenec bojového sportu známého pod zkratkou MMA. Většině čtenářů tento pojem patrně nic neříká, ale jedná se o sport, který se nejvíce blíží skutečnému neozbrojenému boji jednoho proti jednomu. Bojuje se ve stoje i na zemi a díky tomu má MMA neskutečné, možná i nekonečné množství technik, které může každý zápasící použít. Stále je tu ale také spousta pravidel chránících zdraví sportovců. MMA je dnes velmi moderní záležitostí, ale již starověcí Řekové, patrně včetně takových osobností jako byli filozofové Sokrates či Platón, praktikovali sport nazvaný, stejně jako moje kniha, pankrateon. Pankrateon byl společně s boxem a zápasem olympijským bojovým sportem. Jen s těmi pravidly to bylo poněkud slabší. Existovala pouze dvě: nebodat do očí a nekousat. Divíte se, že Pierre de Coubertin nechtěl při obnově olympijské tradice o pankrateonu ani slyšet?

A zpět z historie k recenzím. Ovlivňuje tvůj pohled na recenzované dílo fakt, že sám máš zkušenosti s psaním knihy?

Předpokládám, že ano, byť nedokážu přesně říct v čem. Možná lépe umím ocenit námahu, kterou napsání a vydání knihy provází. Například se také snažím vyhýbat recenzování české fantasy scény, protože se bojím, že kdybych nechválil, bude to vypadat, že haním potenciální konkurenci :-).

Kolbaba není úplně běžné příjmení. Poslouchala jsem před nějakou dobou pořady známého cestovatele Jiřího Kolbaby v rádiu. Předpokládám, že to není jen shoda jmen?

Podle internetu je v České republice 341 Kolbabů a Kolbabových, to není zas tak málo. Ale ano, nejde jen o shodu jmen. Jsme s Jirkou bratři, byť se bohužel moc nevídáme. Zaprvé je mezi námi poměrně velký věkový rozdíl, za druhé jsme oba dospělí a máme vlastní rodiny, a hlavně není snadné potkávat se s někým, kdo pořád courá po světě :-).

Na závěr našeho rozhovoru by mě a určitě i naše čtenáře zajímalo, na jakou knihu píšeš aktuálně recenzi?

Momentálně louskám knihu Martina Perlíka o rekonstruování domů. Jde mi to ale dost pomalu, protože se z ní zároveň snažím něco naučit. Snad ji dodám dříve, než našemu šéfredaktorovi dojde jeho bezbřehá trpělivost.

Radku, děkuji moc za rozhovor a přeji, ať se ti daří nejen při krocení divé zvěře, ale také v mnohem mírumilovnějším světě, ve světě knihy. A spolu s čtenáři VL se těším na tvé další recenze.

Rádo se stalo a snad tebe ani čtenáře nezklamu.

 

Soutěže

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  
  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení