Každá kniha, o které si myslím, že se mi povedla, a s níž je zákazník spokojen, se jen těžko odevzdává majiteli

Rozhovory

Vytvořeno 16. 6. 2012 2:00

Autor: Hana Moualla

Umělecká knižní vazba v ČR stále žije a daří se jí dobře díky lidem, jako jsou Jiří Fogl a jeho dcera Pavlína Rambová, kteří provozují knihařskou dílnu v Žamberku. Oba dostávají za svoji práci četná ocenění a důstojně reprezentují toto řemeslo – s láskou ke knize a ruční práci. Nicméně tento rozhovor by nevznikl bez dalších dvou osob. Petře Braunové děkuji za tip a Janě Hlaváčové  (druhé z dcer pana Fogla) za spolupráci při přípravě rozhovoru. V roce 2009 natočila slovenská televize o panu Foglovi dokument pod názvem Tři Bible, dva osudy, jedna láska. Jaká je současnost knihařského řemesla u nás? Jak taková ručně vázaná kniha vzniká? A co si myslí Jiří Fogl o elektronických čtečkách? Čtěte v dnešním rozhovoru.

Dobrý den, je kniha vaší celoživotní láskou? Co vás na ní fascinuje?

Knihy mám rád od mládí, jako většina lidí mé generace. Knihařské řemeslo, které jsem začal provozovat až docela v pokročilém věku, je taková nadstavba knihy. Díky knihařině jsem se seznámil nejen s technologií výroby knihy, zajímavými ilustracemi i různými technologickými postupy, ale v neposlední řadě i s významnými autory, ilustrátory nebo vydavateli knih.

Když jste se rozhodl ručnímu vázání knih věnovat profesně, navázal jste čistě na práci Jiřího Faltuse nebo také třeba na Josefa Váchala? V čem se oba přístupy liší?

Pan Jiří Faltus, přední knihařská osobnost druhé poloviny 20. století, byl pro mě vždy vzorem v přístupu k prováděnému řemeslu, také však svou lidskou pokorou a ochotou předávat své zkušenosti všem adeptům knihařského řemesla. Prakticky mě zasvětil do mnoha tajů řemesla a seznámil mě s řadou technologických postupů.
Josefa  Váchala znám pouze z vyprávění a z literatury. S jeho knižní tvorbou jsem měl možnost  podrobně se seznámit na výstavě jeho prací v Litomyšli. Oba umělce podle mého názoru nejde vůbec srovnávat. Váchal byl grafik a spisovatel, který dokázal svým osobitým způsobem knihy, které napsal a ilustroval, také svázat. Jeho vazby dodržují „váchalovský“ styl práce – silný ruční papír, neosekané kraje, knižní bloky bez ořízek, hrubé zpracování použité kůže atd.
Přístup pana Faltuse k vazbě jakékoliv knihy byl naopak vždy vyjádřen perfektním zpracováním vazby po všech stránkách, včetně zlacení, zdobení, bezchybným výběrem a zpracováním kůží až po zhotovení ochranného pouzdra, které bylo vždy jednolitou součástí vazby.    

Kdy jste našel svůj osobitý styl? Kolik let vám trvalo, než se z koníčka stalo povolání?

Jako koníčku jsem se knihařině věnoval cca 12 roků pod vedením pana Faltuse. Po roce 1989 jsem začal uvažovat o samostatném podnikání a od roku 1990 se tomuto řemeslu věnuji na 100 %.
Začal jsem se zajímat o dění v oboru, stal jsem se zakládajícím členem Společenstva českých knihařů a začal studovat další pro mě nové technologické postupy. Myslím, že postupem let jsem se docela vypracoval v pergamenové vazbě a zhotovení celokožených vazeb zdobených slepotiskem. Tyto mé vazby neomylně poznají všichni kolegové z oboru.

Jiří Fogl v dílně

V čem spočívá náročnost ruční vazby? Můžete nám prosím stručně popsat typy vazeb?

Ruční vazbou rozumíme takovou vazbu, která je zhotovena na zakázku pouze v jednom nebo několika málo kusech. Je tedy vyloučeno strojní šití a další strojové zpracování. Knihař musí perfektně znát jednotlivé na sebe navazující manuální technologické postupy. Musí být zdatný nejen v knihařském řemesle, ale musí umět zpracovat kůži, vyrobit kovové přezky, opravit dřevěné desky, pracovat s různými druhy plátna i textiliemi atd. Z toho vyplývá, že ruční knihařina je shrnutí dovedností z mnoha řemesel, se kterými se musíme u každé zakázky vyrovnat.
Také je nutné brát v úvahu, že existuje řada způsobů, jak knihu svázat. Jenom používaných předsádek je popsáno přes 30 druhů. Druh zvolené vazby je závislý na titulu a technických parametrech knihy (stáří, velikosti, počtu stran, ilustracích atd.).
Nejznámější jsou vazby na německý nebo francouzský způsob, zavěšovaná vazba dle Bradela, vazby kronik a obchodních knih, vazby diplomových prací atd. Že je stále co zdokonalovat a vymýšlet nové postupy i v dnešní přetechnizované době, ukazuje zcela nový způsob ruční vazby knih, tzv. Sobotova struktura, která se opírá o celoživotní zkušenosti našeho současného předního knihaře Jana Soboty. Předností tohoto technologického postupu je maximální možná šetrnost k jednotlivým listům a složkám knihy s přihlédnutím na životnost vazby.

Co to je celopergamenová vazba? Jaká jsou úskalí této techniky?

Celopergamenová vazba je vazba, kde je pro pokrytí desek knihy použita pergamenová kůže. Ta může být zhotovena z kozí, srnčí nebo telecí kůže.
Pergameny se vyznačují značnou tvrdostí a obtížností zpracování. Nejde na nich používat slepotisk, proto jako zdobné techniky je převážně využíváno zlacení, kresby tuší nebo barvení. Často se vyskytuje zdobení aplikací různých druhů a barev pergamenů.
Největším problémem při zpracování pergamenů je jeho příprava pro vazbu, tj. vytenčení a následný potah desek tak, aby byl zachován stálý tvar desek. Pergamen velmi reaguje na změny vlhkosti v ovzduší, což se projevuje prohýbáním desek knihy. To je potom velká závada a velký problém s odstraněním tohoto nedostatku.

Jiří Fogl s maketou Kodexu gigas

Čtete knihy, které vážete? Který z ručně vázaných titulů máte osobně nejraději?

Musím být upřímný. Není v mých silách přečíst všechny tituly, které mi projdou rukama. Vždy se však seznámím stručně s obsahem knihy, respektuji použitý druh písma v titulu a hodně přihlížím k ilustracím. Vždy se snažím, aby zvolený dekor na desce knihy vyjadřoval nebo korespondoval s obsahem knihy.
Nejde vyjádřit, který titul mám nejraději. Každá kniha, o které si myslím, že se mi povedla a s níž je zákazník spokojen, se jen těžko odevzdává majiteli.

Dcery jdou ve vašich stopách, Pavlína Rambová se věnuje ruční vazbě a Jana Hlaváčová práci v knihovně. Co je natolik oslovilo, že si vybraly podobnou cestu? Jaký jste měli ke knihám vztah během jejich dětství? Nechával jste je sahat na ručně vázané tituly?

Mám velké štěstí, že obě naše dcery vnímají knihy již od dětských let jako nedílnou součást jejich života. To jsem ještě ani netušil, že se budu vazbou knih zabývat, ale obě dcery byly vášnivými čtenářkami a návštěvnicemi místní knihovny. Jana po absolvování gymnazia měla jedinou touhu, a to stát se knihovnicí po studiu na vysoké škole. Osud tomu chtěl a její přání se splnilo až v současné době. Pavlínka vystudoval zdravotnickou školu a po mateřské dovolené, kdy mně doma pomáhala s vazbami, nastoupila jako spolumajitelka do našeho knihařství. Docela rychle si osvojila základní technologické postupy. Dnes zvládá náročné práce a za své vazby obdržela řadu ocenění.

V roce 2007 s dcerou Pavlínou na knižním veletrhu a literárním festivalu Libri Olomouc, kde byla maketa Kodexu Gigas představena veřejnosti

Jaké tajemství obestírá Codex gigas – Ďáblovu bibli, která pochází z vaší dílny (pozn. red.: zhotoveno v roce 2007)?

Codex gigas obestírá tolik tajemství, že s jejich objasněním si nevědí rady ani význační odborníci. Jenom stručné shrnutí obsahu této unikátní knihy by dalo minimálně na hodinovou přednášku. Za vše vypovídá několik čísel: výška knihy 92 cm, šířka knihy 56 cm, tloušťka knihy 28 cm, váha 78 kg.
Velmi si považujeme, že zadavatel vybral naši dílnu a dal nám důvěru k výrobě faximilie Codexu gigas.

Jaké jsou bolesti ruční vazby současnosti? Předpokládám, že strojová výroba a příklon čtenářů k elektronických čtečkám... Co si o tom myslíte? Čtete online texty?

Ruční vazba a vůbec veškerá ruční práce tvrdě bojuje o zákazníka, který by ocenil kvalitu a jedinečnost individuálního přístupu k zadané zakázce. Strojová výroba již také dosáhla vyšší úrovně a moderní stroje dokážou zhotovit vazbu v podstatně nižších cenových relacích než my, kteří se zabýváme individuální ruční prací. Přesto jsem přesvědčen, že i přes moderní technologie (elektronické čtečky atd.) bude stále živa částečka společnosti, která si ráda otevře hezký titul, potěší se kvalitními ilustracemi a v neposlední řadě ocení i kvalitní knižní vazbu.

Je možné, aby se návštěvníci Žamberka seznámili s vaší prací? Pokud ano, kde?

V naší malé provozovně jsme připraveni přijmout kohokoliv, kdo má zájem se seznámit s našimi výrobky nebo prací. Umožňujeme i malé exkurze jak zájmovým organizacím, tak školním dětem.

Děkujeme za rozhovor a přejeme dílně pana Fogla úspěch i do budoucna.

Foto: Jiří Fogl