
Jsem u Fanuly. Všechno je v pořádku...
- Recenze
- Vytvořeno 16. 9. 2014 3:00
- Autor: Hana Moualla

Román podle skutečného příběhu o lásce, naději, odvaze, transportech, terezínském ghettu a o tom, co válka napáchala v srdcích těch, kteří přežili, vyšel v roce 2014 pod názvem Tylda (vydání - Knihovnice.cz). Autory jsou Richard Pachman a František Pachman. Na obálce se na nás usmívá mladá žena, její oči se lesknou laskavostí a očekáváním. Jak souvisí naše osudy s lidmi ze zažloutlých fotek? A kdo kolem nás může být příští Tyldou?
Kniha Tylda vypráví o rodině, která by mohla být ta vaše - kompaktní, milující, jemná a skutečná. Osudy Franty, Tyldy a jejich syna Fanuly nemohou zůstat nepovšimnuty. Prožití něčeho tak hrůzného, jako je vyhnání z domova, zbavení veškerých osobních věcí, nucení lidí žít ve špíně, vších a tyfu, s obavami o svoje blízké, je nelidské. Zejména pro to, že ukazuje mašinerii nenávisti a ignorance.
Tylda vše nese s jakousi zdánlivou lehkostí, protože ví, že jí vlastně nic jiného nezbývá. Jména na seznamech jsou jen souhrnem písmenek a čísel. Nic neříkají o tom, kdo rád hrál na housle, pěstoval ředkvičky nebo četl Kanta. U Tyldy pozoruji v průběhu románu různé postoje - od přijetí situace, ke lpění na cti a lásce k rodině. Vše z toho je pochopitelné. Tohle udržuje člověka při smyslech, schopného reagovat na rychle se měnící okolnosti v dobách, kdy se člověku zatočí hlava z turbulence, s jakou se obrací vaši sousedé proti vám. A je jedno, jak to nazvete. Jednou to byly Norimberské zákony, příště se to bude jmenovat jinak, výsledek bude stejný - prořídlé zástupy lidí, kteří museli sáhnout hluboko do nitra, aby našli odpuštění a s novým nádechem vykročili vstříc tomu „tady a teď“. Kdo by chtěl vzpomínat? Tylda ne. A my? My si stále říkáme, že se nás to tolik netýká...
Kdybych měla shrnout, co pro mne kniha Tylda znamená, mohla bych to všechno nejsnadněji sdělit několika slzami, které by šly známou cestou. Znáte ten tlak za hrudní kostí, kdy máte pocit, že se vám zavírá krk? Když vychladnou dlaně, když máte pocit, že za stydkou kostí cítíte zaťatá střeva? Když slzy netečou z očí k nosu, ale přímo do posledních konečků článků na prstech. Smutek ze světa. Destrukce, marnost, ignorace... Je jedno, zda mluvíme o Kalevi Liva, či Tikrítu. Nenávist nezná vyznání. Nenávist s sebou bere všechno a všechny. Jen se nám v té rovnici nenávisti mění x a y.
Jestliže existuje anatomie války, pak musí existovat i anatomie přežití. Lidé jako Tylda a její rodina jsou těmi, které bychom měli ctít a pozorně sledovat. Klišé, která bychom měli rozpoznat... Třeba 'show pro Červený kříž' v Terezíně (ghetto není nezdravé, má kavárnu i zahrádku...). Taková místa jsou předpeklím. A všichni čerti mají volno, jejich práci převzal člověk. Jen zavřete oči a představte si obličeje dětí, které neměly právo vyrůst, ženy, které nemohly obejmout svoje rodiče, muže, jejichž krev spláchla prach u cest. Jsou jich stovky, tisíce, miliony... Lidé, kteří museli přemýšlet, jestli raději stát nebo sedět, když na ně někdo pustil cyklon B ze sprch. A víte, co je nejhorší? Ti lidé ze zažloutlých fotek jsou už dávno pryč, ale svět už vyrábí další příběhy. A my sedíme a koukáme a říkáme si něco o tom, že je to daleko. Zatlačujeme strach a bolest do nenávisti vůči uprchlíkům, přitom netušíme, kdo z nich byl třeba operním pěvcem, zelinářem nebo baletkou. Naštěstí vždy existují lidé, kteří vás svezou stopem do Kojetína. Faráři, kteří vám pověsí tašku s jídlem na kliku a manželé jako Franta, kteří věří ve shledání. Dnes bez úryvku.
PACHMAN, Richard a František PACHMAN. Tylda. Vyd. 1. Praha: Knihovnice.cz, 2014, 291 s. ISBN 978-80-87362-20-4.
Nejlépe hodnocené články
- Tři otázky na tělo: Dají se psát vážná témata i zábavnou formou?
- Radka Denemarková: Čemu nerozumím, si chci pokaždé propátrat literárním světem
- Jaké to je, být zdravý mezi choromyslnými?
- Petr Kliment: „Tištěná kniha bude jednou starožitností pro sběratele“
- Antická filosofie snadno a rychle. A nejenom to
Soutěže
Aktuality
-
Lidé poslechem audioknih tráví stále více času
Praha, 14. 1. 2021 - Výsledky 7. ročníku Velkého audioknižního průzkumu ukazují, že lidé stále častěji volí jako formu čtení audioknihy a poslechem mluveného slova tráví čím dál více času.
Číst dál... -
Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku
Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
Odpovědět po dvou letech se vyplatí :) -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Dobrý den, děkuji za komentář, pan Vondruška vystudoval historii na FF UK, studie napsal v době, kdy ... -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Vondruška se sotva mohl zapsat do povědomí (podvědomí je maličko něco jiného) "... mnoha věděckými ... -
Touha bez romantiky
Ano, o tom vím, ale zmiňoval jsem se o Vaší vlastní literární tvorbě, proto jsem neuváděl překlad ... -
Touha bez romantiky
Děkuji za zmínku o knize. Ráda bych doplnila informace, jejichž absence mě zde zarazila. Mezi vydáním ... -
Když se introvertka vdá
Já sice typický introvert nejsem, ale tenhle komiks mě moc baví! Díky za super recenzi -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, děkuji Vám za zprávu. Předně Vám přeji vše nejlepší v tomto roce! Moc mne ... -
Literatura faktu
jeto hrozne -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Dobrý den, bohužel kniha mi dodnes nedorazila, přestože jsme ji objednávali, tak Vám to píši, že ... -
Literatura faktu
jeto hruza
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...