
Vznik Evropy podle profesora Bouzka
- Recenze
- Vytvořeno 20. 12. 2013 2:00
- Autor: Lenka Kavalířová

Jan Bouzek, uznávaný český archeolog a profesor na Univerzitě Karlově, se ve své práci soustředí zejména na historii pravěku a starověku, dějiny Thráků, Etrusků a Keltů, starověké umění a interpretaci starověkých dějin. V roce 2013 vydal knihu Vznik Evropy, na které částečně spolupracoval s dalším velkým odborníkem profesorem Podborským a která tematicky rozšiřuje obsah jeho předchozích knih Pravěk českých zemí v evropském kontextu a Keltové českých zemí v evropském kontextu. A právě knihu Vznik Evropy jsem se rozhodla si přečíst.
Publikace svým rozsahem pokrývá dějiny Evropy od paleolitu přes neolit, dobu bronzovou a antiku až po stěhování národů. V kratičké třetí části potom najdeme poznámky k dalšímu vývoji Evropy - k evropskému středověku, době zámořských objevů, kolonialismu a k úpadku vedoucí úlohy Evropy ve 20. století.
V rozsáhlejší první a druhé části si můžeme přečíst o pravěkých soškách Venuší a jeskynních malbách, o svatyních a kalendářích neolitického Předního Východu, o neolitické keramice a architektuře, mezopotámské a egyptské civilizaci, megalitech, minójské a mykénské kultuře, o starověkém Řecku a "národech ve stínu" (Etruskové, Iberové, Sarmati, Thrákové, Dákové, Illyrové a Keltové), o Římské říši, nástupu křesťanství, zániku západořímské říše za dob stěhování národů a nástupu Slovanů, Avarů, Maďarů a Vikingů. Díky autorově erudici můžeme paralelně sledovat vývoj v různých částech Evropy i dalších důležitých zemích (Egypt, Blízký Východ atd.).
V souladu se svým odborným zaměřením se profesor Bouzek zabývá více archeologickými nálezy a uměním těchto národů než výčtem jejich vládců a válečných tažení. Umění totiž věrně odráží představy svých tvůrců o světě a o společnosti. Autor také sleduje přínos konkrétních prvků umění a technických pokroků pro další vývoj Evropy.
Další ojedinělost této knihy je, že dějiny, které známe z učebnic a archeologických vykopávek, jsou zde konfrontovány s mýty a pověstmi, přičemž autor nehledá pravdivost (racio) těchto mýtů, ale jejich smysl. V knize tak najdeme interpretaci báje o Atlantidě, symboliku mýtu o Kainu a Abelovi a představ popisovaných Ovidiem v jeho Proměnách, řecký mýtus o princezně Evropě nebo o Minotaurovi, legendu o zlatém rounu, dočteme se o významu porážky Tróje a Odysseova bloudění a také o poselství raných rytířských legend.
Autor nás upozorňuje na hodnotové a ideologické systémy, které jsou v pozadí určitého jednání (např. prvky solárního kultu) a také na paralelně se vyskytující symboly (např. symboly ptáků v souvislosti se sluneční bárkou). Poukazuje na společné evropské představy a hodnoty sdílené už od doby ledové (např. symbol mušle nebo vlhké hlíny a jejich souvislost s ženským lůnem nebo sekera jako symbol bojovníka) a na postupné vytváření "evropské identity" - co v jednotlivých historických epochách znamenala, jak se vyvíjela a jak vnímáme dědictví těchto dávných dob dnes. To vše shrnuje v závěrečných kapitolách, kde pojednává o tom, v čem se Evropa liší od jiných částí světa (polemizuje přitom s Huntingtonovou vizí střetu civilizací), a také o tom, jaká je současnost a možná budoucnost ideje Evropy. Vyzývá k hledání nové cesty, nezaložené na koloniální pýše, ale na jasné identitě postavené na starodávných základech ve spojení s otevřeností podnětům zbytku světa.
Knihu vřele doporučuji každému, kdo se zajímá o dějiny Evropy a evropského myšlení. Pokročilí čtenáři mohou obdivovat autorův přehled o různých oblastech Evropy i světa, jeho interpretace umění a mýtů nebo jeho schopnost porovnat různé způsoby života a myšlení dávných národů. Nechybí ani množství fotografií a drobných ilustrací Andrey Waldhauserové. Kniha je tak přístupná i čtenářům, kteří se o tato témata teprve začínají zajímat. Všichni tu najdou zajímavě podaná fakta, srovnání, autorovy originální interpretace i podněty k dalšímu studiu.
Ukázka z knihy:
Keltská percepce vnímala svět spíše jako něco, co se stává, vzniká, mění (das Werdende u Heideggera) než to, co je hotové, stálé (das Seiende u téhož autora). Obdobou je také Šivův tanec v indické mytologii, pojetí struktury fyzikálního světa u Fritjofa Capry a jejich obdoby v pojetí světa u C.-G. Junga. Keltský přístup ke světu nám tedy - ještě zřetelněji než etruský - připomene možnost rozšíření přístupu poznávání skutečnosti přes hranice omezení tzv. scientismu, zjednodušené a redukované větve vědy.
Irské a velšské legendy jsou součástí evropské kultury, navázal na ně už v 19. století autor Zpěvů Osianových, a spolu s islandskými prameny z nich hojně čerpali i autoři 20. století, mj. J. R. R. Tolkien.
(BOUZEK, Jan. Vznik Evropy. Praha: Triton, 2013. s. 282n.)
Knihu Vznik Evropy vydalo nakladatelství Triton
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...