Recenze: Odborná literatura

Vznik Evropy podle profesora Bouzka

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Jan Bouzek, uznávaný český archeolog a profesor na Univerzitě Karlově, se ve své práci soustředí zejména na historii pravěku a starověku, dějiny Thráků, Etrusků a Keltů, starověké umění a interpretaci starověkých dějin. V roce 2013 vydal knihu Vznik Evropy, na které částečně spolupracoval s dalším velkým odborníkem profesorem Podborským a která tematicky rozšiřuje obsah jeho předchozích knih Pravěk českých zemí v evropském kontextu a Keltové českých zemí v evropském kontextu. A právě knihu Vznik Evropy jsem se rozhodla si přečíst.


knihaPublikace svým rozsahem pokrývá dějiny Evropy od paleolitu přes neolit, dobu bronzovou a antiku až po stěhování národů. V kratičké třetí části potom najdeme poznámky k dalšímu vývoji Evropy - k evropskému středověku, době zámořských objevů, kolonialismu a k úpadku vedoucí úlohy Evropy ve 20. století.

V rozsáhlejší první a druhé části si můžeme přečíst o pravěkých soškách Venuší a jeskynních malbách, o svatyních a kalendářích neolitického Předního Východu, o neolitické keramice a architektuře, mezopotámské a egyptské civilizaci, megalitech, minójské a mykénské kultuře, o starověkém Řecku a "národech ve stínu" (Etruskové, Iberové, Sarmati, Thrákové, Dákové, Illyrové a Keltové), o Římské říši, nástupu křesťanství, zániku západořímské říše za dob stěhování národů a nástupu Slovanů, Avarů, Maďarů a Vikingů. Díky autorově erudici můžeme paralelně sledovat vývoj v různých částech Evropy i dalších důležitých zemích (Egypt, Blízký Východ atd.).

V souladu se svým odborným zaměřením se profesor Bouzek zabývá více archeologickými nálezy a uměním těchto národů než výčtem jejich vládců a válečných tažení. Umění totiž věrně odráží představy svých tvůrců o světě a o společnosti. Autor také sleduje přínos konkrétních prvků umění a technických pokroků pro další vývoj Evropy.

Další ojedinělost této knihy je, že dějiny, které známe z učebnic a archeologických vykopávek, jsou zde konfrontovány s mýty a pověstmi, přičemž autor nehledá pravdivost (racio) těchto mýtů, ale jejich smysl. V knize tak najdeme interpretaci báje o Atlantidě, symboliku mýtu o Kainu a Abelovi a představ popisovaných Ovidiem v jeho Proměnách, řecký mýtus o princezně Evropě nebo o Minotaurovi, legendu o zlatém rounu, dočteme se o významu porážky Tróje a Odysseova bloudění a také o poselství raných rytířských legend.

Autor nás upozorňuje na hodnotové a ideologické systémy, které jsou v pozadí určitého jednání (např. prvky solárního kultu) a také na paralelně se vyskytující symboly (např. symboly ptáků v souvislosti se sluneční bárkou). Poukazuje na společné evropské představy a hodnoty sdílené už od doby ledové (např. symbol mušle nebo vlhké hlíny a jejich souvislost s ženským lůnem nebo sekera jako symbol bojovníka) a na postupné vytváření "evropské identity" - co v jednotlivých historických epochách znamenala, jak se vyvíjela a jak vnímáme dědictví těchto dávných dob dnes. To vše shrnuje v závěrečných kapitolách, kde pojednává o tom, v čem se Evropa liší od jiných částí světa (polemizuje přitom s Huntingtonovou vizí střetu civilizací), a také o tom, jaká je současnost a možná budoucnost ideje Evropy. Vyzývá k hledání nové cesty, nezaložené na koloniální pýše, ale na jasné identitě postavené na starodávných základech ve spojení s otevřeností podnětům zbytku světa.

Knihu vřele doporučuji každému, kdo se zajímá o dějiny Evropy a evropského myšlení. Pokročilí čtenáři mohou obdivovat autorův přehled o různých oblastech Evropy i světa, jeho interpretace umění a mýtů nebo jeho schopnost porovnat různé způsoby života a myšlení dávných národů. Nechybí ani množství fotografií a drobných ilustrací Andrey Waldhauserové. Kniha je tak přístupná i čtenářům, kteří se o tato témata teprve začínají zajímat. Všichni tu najdou zajímavě podaná fakta, srovnání, autorovy originální interpretace i podněty k dalšímu studiu.

Ukázka z knihy:

Keltská percepce vnímala svět spíše jako něco, co se stává, vzniká, mění (das Werdende u Heideggera) než to, co je hotové, stálé (das Seiende u  téhož autora). Obdobou je také Šivův tanec v indické mytologii, pojetí struktury fyzikálního světa u Fritjofa Capry a jejich obdoby v pojetí světa u C.-G. Junga. Keltský přístup ke světu nám tedy - ještě zřetelněji než etruský - připomene možnost rozšíření přístupu poznávání skutečnosti přes hranice omezení tzv. scientismu, zjednodušené a redukované větve vědy.
Irské a velšské legendy jsou součástí evropské kultury, navázal na ně už v 19. století autor Zpěvů Osianových, a spolu s islandskými prameny z nich hojně čerpali i autoři 20. století, mj. J. R. R. Tolkien.
(BOUZEK, Jan. Vznik Evropy. Praha: Triton, 2013. s. 282n.)

Knihu Vznik Evropy vydalo nakladatelství Triton

 

Soutěže

Aktuality

  • 100 let, 100 knih

    Oslavy stého výročí republiky jsou za námi. Alespoň v Brně, kde se ve dnech 26. května – 17. června 2018 konal festival Re:publika. Brněnské výstaviště v těchto dnech ožilo nebývalým množstvím akcí, kromě klasických výstav prezentujících různé obory si tu mohli návštěvníci zajít na koncert, taneční party, přednášku nebo autorské čtení. A právě na literární sekci se podíváme blíže.

    Číst dál...  
  • Beseda s Alenou Mornštajnovou v malebném Českém Krumlově

    29. května 2018 se konala beseda a autorské čtení české spisovatelky Aleny Mornštajnové. Příjemný večer si její čtenáři užili v prostorách kavárny Egon Schiele Art Centrum, kde se sešli nad kávou i vínem.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení