Recenze: Knihy pro dospělé

Robert Langdon opět zasahuje

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
mesto

Pokud patříte mezi fanoušky Dana Browna, pak jste si určitě nenechali ujít jeho román Ztracený symbol. Ten letos vydalo nakladatelství Argo v překladu Michaly Markové a Davida Petrů. Již potřetí se v něm setkáme se symbologem Robertem Langdonem, který stejně jako v předešlých románech Andělé a démoni a Da Vinciho kód musí rozřešit velkou záhadu.



knihaTentokrát se přeneseme z evropského kontinentu do USA, a to přímo do hlavního města Washingtonu D. C. Úvodní kapitola nás ihned vtáhne do napínavého děje – v Kapitolu je nalezena useknutá ruka, která ukazuje na stropní fresku zachycující George Washingtona. Langdon je nucen neznámým mužem rozplétat různé šifry, aby zachránil život svého přítele. A tak jsme svědky toho, jak jde během jediné noci po stopách zednářského pokladu, který může změnit celý svět...

Tentokrát v centru všeho dění stojí zednáři, přičemž je z textu patrné, že si jich autor nesmírně váží. Tato tajná organizace už od nepaměti vyvolává řadu otázek, proto jsou oblíbeným tématem řady autorů (nedávno například vyšla v českém překladu kniha Poslední templář od Raymonda Khouryho). V knize tak nechybí řada odboček, v nichž se můžete dočíst zajímavé informace o historii této organizace a rovněž o různých náboženských symbolech, které zednáři užívali k šifrování.

Druhým hlavním tématem je teorie noetiky. Podle ní může lidská myšlenka změnit svět – transformovat hmotu nebo mít jiný dopad na realitu. A to především tehdy, když na tu samou věc myslí velký počet lidí. Že by právě v tom spočívala síla Dávných mystérií, k nimž má směřovat tajemný symbol? A co se stane, pokud se mystéria dostanou do rukou nesprávného člověka toužícího stát se bohem? Přestože Langdon zpočátku pochybuje o existenci této pradávné síly, snaží se všemi silami zabránit, aby ji získal jeho protivník. A jeho úkol je o to těžší, že má na celou akci pouze dvanáct hodin.

Brown si získal velký úspěch u čtenářů především díky svému vypravěčskému talentu. Dokáže čtenáře vtáhnout do děje hned od první věty a nepustí jej, dokud spolu s hlavním hrdinou nerozřeší všechny záhady. To se týkalo především jeho předchozích románů. Ztracený symbol byl však pro mě zklamáním. Prvotní entusiasmus mě zanedlouho opouštěl, a to především u rozvláčných výkladů a i kvůli jistému schematismu. Autor rád střídá dějové roviny, přičemž každá kapitola je zaměřena na jinou postavu a na konci každé kapitoly dochází k nějakému neočekávanému odhalení. To nutí čtenáře k „hltání“ dalších stránek, aby se dozvěděl, co se stane nebo jaký dopad bude mít daná záhada na celý děj. Jenomže tento styl je vlastní spíše pro průměrné romány, které jsou určeny pro nenáročného čtenáře.

Podobně jsou na tom charaktery postav, které mají předem určeno, kdo je onou bílou a kdo černou figurkou. Dokonce nejsou ani charakterizovány jazykově, takže alespoň na mě působí spíše jako loutky než jako skuteční lidé. Jednoduchý jazyk, opakující se schéma... to je velký nedostatek Brownových románů. Proč tedy tolik čtenářů na celém světě podlehlo jeho spisovatelskému „umění“? Především je to tematika, kterou si vybírá, a hra se skutečností a fikcí, díky čemuž řada lidí méně obeznámených s danou problematikou může pokládat jeho knihy za skutečné dějiny.

Román doporučuji čtenářům, kteří mají rádi romány s tematikou tajných organizací a konspiračních teorií. A pokud jste si postavu Roberta Langdona oblíbili, pak se můžete těšit na další pokračování. Autor totiž v jednom rozhovoru přiznal, že má  s tímto symbologem ještě velké plány.

Román Ztracený symbol vydalo nakladatelství Argo

Soutěže

Aktuality

  • Krátká přestávka

    Vážení čtenáři,

    čas prázdnin a dovolených je tady, léto, i když to občas tak nevypadá, také. Po roce různých omezení si někteří z nás konečně alespoň trochu užijí cestování, třeba jen v rámci naší republiky. Bylo by zbytečné zdůrazňovat, že i u nás jsou krásná místa. V této souvislosti mi dovolte vyhlásit krátkou přestávku ve zveřejňování recenzí, které pro vás už řadu let pravidelně připravujeme. Doufám, že nás po prázdninách čeká mnoho dalších krásných knih, které budou stát za zmínku, a hlavně že se podaří uskutečnit akce, které jsou s literaturou spojené, jako jsou třeba knižní veletrh v Havlíčkově Brodě či Svět knihy. 

    Těším se na opětovné shledání a vámi a věřím, že i přes tuto - určitě krátkou - odmlku nám zachováte svou přízeň. Přeji vám všem - čtenářům i redaktorům - krásné léto plné zážitků.

    Jiří Lojín

    Šéfredakor

     
  • Paseka se stěhuje do Karlína

    Po dvaceti letech na pražských Vinohradech započne nakladatelství Paseka novou etapu v  Karlíně. Nový majitel Laichterova domu, kde Paseka sídlila od roku 2000, má s prostorem plány, které nejsou slučitelné s běžným provozem nakladatelství. V redakci Paseky v ulici Vítkova již nebude možné vyzvedávat internetové objednávky, ale kromě stávajícího Vinohradského knihkupectví bude od 5. května výdejním místem také oblíbené karlínské knihkupectví Přístav.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení