Recenze: Knihy pro dospělé
Provokatér Oscar Wilde
- Recenze
- Vytvořeno 29. 3. 2010 2:00
- Autor: Hana Horáková
Irský spisovatel Oscar Wilde (celým jménem Oscar Fingal O’Flahertie Wills Wilde) je velice dobře znám mnoha generacím. Z let, kdy jsme ještě seděli ve školních lavicích, ať na základní nebo střední škole, nám jeho jméno utkvělo v paměti především ze seznamu povinné četby. Oscara Wilda dnes považujeme za proslulého světového autora básní, próz i divadelních her.
Tento dekadentní autor, jehož díla vznikala především v osmdesátých letech 19. století, byl tehdejší společností vnímán jako výstřední osobnost, s nepříliš dobrými způsoby chování a tehdy dosti nepochopeným „volným životem“. Ale i přes překážky, které si někdy sám vědomě způsoboval, dokázal napsat díla, která si dnes s oblibou čteme. Mezi jeho nejznámější poetická díla patří Balada o žaláři v Readingu a Básně (ovlivněny dekadencí). Divadelní hry: Vějíř lady Windermerové, Ideální manžel, Jak je důležité míti Filipa a další. A prozodická díla, mezi která patří: Obraz Doriana Graye, Strašidlo cantervillské, Šťastný princ a jiné pohádky a De Profundis.
Dílo De profundis můžeme považovat za jakousi zpověď Wildea v období, kdy musel vykonávat dvě léta nucených prací ve Wandsworthu a poté si odsedět nějakou dobu v žaláři v Readingu. Jedná se o autobiografické dílo, rozděleno na dvě části. První z nich se nazývá De profundis – Zápisky ze žaláře v Readiingu a druhá část Čtyři listy. Obě jsou vyprávěna ich-formou.
De profundis je jakési vyznání v podobě dopisu, které čtenáři odkrývá pohled Oscara Wildea na jeho zatčení. Důvodem jeho zatčení byla homosexualita, která byla od roku 1895 v Anglii zakázána. Wilde zde minimálně popisuje prostředí, ve kterém se nachází, spíše dává větší prostor svému duchovnímu vyznání o životě před zadržením a po něm. Vzpomíná na svou matku, po které teskní. Taktéž na děti, které mu budou odebrány. Zmiňuje pochyby o svém zatčení a popisuje ponížení, potupu a výsměch, který musel podstoupit. Tyto své pocity přirovnává ke Kristu jako k mučedníkovi. Zároveň se však nelituje, ale přiznává, že se zničil sám: „Já sám jsem se zničil. Nikdo, ať velký, či malý, nemůže být zničen jinou než svou vlastní rukou. Rád se k tomu přiznávám. Pokouším se o toto doznání, třeba se nyní nevěřilo, že jsem toho schopen.“ (Wilde, Oscar. De Profundis. Praha: XYZ, 2009, s. 19–20.)
Porovnává chudou vrstvu s bohatou a obviňuje se ze sobectví a namyšlenosti: „Stal jsem se marnotratníkem vlastního génia a promrhat věčné mládí mi působilo zvláštní potěšení.“ (Wilde, Oscar. De Profundis. Op. cit., s. 22.) Čtenáři se může zalíbit, kým skutečně byl, ale zároveň může Wildea rychle odsoudit pro jeho poněkud „bičující se“ povahu.
V části Čtyři listy jsou dopisy adresované věrnému příteli Robbiemu Rossovi a Harrisi Moreovi. Odkrývá se nám pohled na čtyři zprávy odesílané v letech 1896 a 1897. Rozebírá zde vztah ke své manželce Constanci Lloydové a podotýká, že nechce žádné její peněžní (rozvodové) vyrovnání, a prosí Robbieho, aby vše vyřídil. Zároveň ho žádá, aby mu pravidelně posílal nějaké knihy a časopisy. Můžeme si všimnout, že přítel Robbie znamenal pro Wildea velice mnoho jako důvěrník.
Knihu z anglického a německého vydání přeložil Antonín Starý. Na přední straně přebalu knihy se nám tyčí černobílá fotografie O. Wildea, dále je přebal doplněn o krátký životopis autora a na zadní straně vidíme stručný popis obsahu knihy.
Dílo odhaluje malá tajemství Oscara Wildea, která čtenář nemusí tušit. Zajímavé pohledy na soudobou společnost, na náboženství a především vnímání sebe sama ucelují dílo do filosofického vyprávění vytříbeným jazykem. Kniha je určena pro čtenáře, kteří mají zájem si rozšířit znalosti o životě Oscara Wildea.
Knihu De Profundis vydalo Nakladatelství XYZ
Dílo De profundis můžeme považovat za jakousi zpověď Wildea v období, kdy musel vykonávat dvě léta nucených prací ve Wandsworthu a poté si odsedět nějakou dobu v žaláři v Readingu. Jedná se o autobiografické dílo, rozděleno na dvě části. První z nich se nazývá De profundis – Zápisky ze žaláře v Readiingu a druhá část Čtyři listy. Obě jsou vyprávěna ich-formou. De profundis je jakési vyznání v podobě dopisu, které čtenáři odkrývá pohled Oscara Wildea na jeho zatčení. Důvodem jeho zatčení byla homosexualita, která byla od roku 1895 v Anglii zakázána. Wilde zde minimálně popisuje prostředí, ve kterém se nachází, spíše dává větší prostor svému duchovnímu vyznání o životě před zadržením a po něm. Vzpomíná na svou matku, po které teskní. Taktéž na děti, které mu budou odebrány. Zmiňuje pochyby o svém zatčení a popisuje ponížení, potupu a výsměch, který musel podstoupit. Tyto své pocity přirovnává ke Kristu jako k mučedníkovi. Zároveň se však nelituje, ale přiznává, že se zničil sám: „Já sám jsem se zničil. Nikdo, ať velký, či malý, nemůže být zničen jinou než svou vlastní rukou. Rád se k tomu přiznávám. Pokouším se o toto doznání, třeba se nyní nevěřilo, že jsem toho schopen.“ (Wilde, Oscar. De Profundis. Praha: XYZ, 2009, s. 19–20.)
Porovnává chudou vrstvu s bohatou a obviňuje se ze sobectví a namyšlenosti: „Stal jsem se marnotratníkem vlastního génia a promrhat věčné mládí mi působilo zvláštní potěšení.“ (Wilde, Oscar. De Profundis. Op. cit., s. 22.) Čtenáři se může zalíbit, kým skutečně byl, ale zároveň může Wildea rychle odsoudit pro jeho poněkud „bičující se“ povahu.
V části Čtyři listy jsou dopisy adresované věrnému příteli Robbiemu Rossovi a Harrisi Moreovi. Odkrývá se nám pohled na čtyři zprávy odesílané v letech 1896 a 1897. Rozebírá zde vztah ke své manželce Constanci Lloydové a podotýká, že nechce žádné její peněžní (rozvodové) vyrovnání, a prosí Robbieho, aby vše vyřídil. Zároveň ho žádá, aby mu pravidelně posílal nějaké knihy a časopisy. Můžeme si všimnout, že přítel Robbie znamenal pro Wildea velice mnoho jako důvěrník.
Knihu z anglického a německého vydání přeložil Antonín Starý. Na přední straně přebalu knihy se nám tyčí černobílá fotografie O. Wildea, dále je přebal doplněn o krátký životopis autora a na zadní straně vidíme stručný popis obsahu knihy.
Dílo odhaluje malá tajemství Oscara Wildea, která čtenář nemusí tušit. Zajímavé pohledy na soudobou společnost, na náboženství a především vnímání sebe sama ucelují dílo do filosofického vyprávění vytříbeným jazykem. Kniha je určena pro čtenáře, kteří mají zájem si rozšířit znalosti o životě Oscara Wildea.
Knihu De Profundis vydalo Nakladatelství XYZ
Soutěže
Aktuality
-
Krátká přestávka
Vážení čtenáři,
čas prázdnin a dovolených je tady, léto, i když to občas tak nevypadá, také. Po roce různých omezení si někteří z nás konečně alespoň trochu užijí cestování, třeba jen v rámci naší republiky. Bylo by zbytečné zdůrazňovat, že i u nás jsou krásná místa. V této souvislosti mi dovolte vyhlásit krátkou přestávku ve zveřejňování recenzí, které pro vás už řadu let pravidelně připravujeme. Doufám, že nás po prázdninách čeká mnoho dalších krásných knih, které budou stát za zmínku, a hlavně že se podaří uskutečnit akce, které jsou s literaturou spojené, jako jsou třeba knižní veletrh v Havlíčkově Brodě či Svět knihy.
Těším se na opětovné shledání a vámi a věřím, že i přes tuto - určitě krátkou - odmlku nám zachováte svou přízeň. Přeji vám všem - čtenářům i redaktorům - krásné léto plné zážitků.
Jiří Lojín
Šéfredakor
-
Paseka se stěhuje do Karlína
Po dvaceti letech na pražských Vinohradech započne nakladatelství Paseka novou etapu v Karlíně. Nový majitel Laichterova domu, kde Paseka sídlila od roku 2000, má s prostorem plány, které nejsou slučitelné s běžným provozem nakladatelství. V redakci Paseky v ulici Vítkova již nebude možné vyzvedávat internetové objednávky, ale kromě stávajícího Vinohradského knihkupectví bude od 5. května výdejním místem také oblíbené karlínské knihkupectví Přístav.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Závěr dračí trilogie
Podle mě Elena ještě žije, protože žádné pokračování by se nepsalo bez hlavní hrdinky. Za 2. By jste ... -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Děkuji za Váš názor, je to zajímavé téma k zamyšlení.Zmiňo vanou recenzi si ráda přečtu. Mějte se ... -
Alois a Vilém Mrštíkové – Maryša
moc dlouhé ,ale dobré ,ale sere mě že sme se otom učily kurva -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
K chybám ve Vondruškových textech ještě jednou doporučuji tuto recenzi: Kreuz P., Popularizace s ... -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Děkuji za věcnou a slušnou odpověď. Vondruškova odborná publikační činnost je prakticky výhradně ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
To je přesně o tom, že dítě si vychováváte především vy a ne že škola tu práci udělá za vás. -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Kdysi byl problém takřka opačný. Nnazpaměť ani tak ne, dobový kontext vysvětlen.. ovšem nadiktován ... -
Realismus
Super stránka - krásně vysvětleno. Dávám velký obdiv. -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
A promiňte mi pravopisné chyby. Měl bych si najít lepší čas na odpovídání.. -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Povinná četba je zlo. Knížky, které se mi opravdu líbili a které jsem projel víckrát, nikdy nebyly v ...
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
Komentáře