Recenze: Knihy pro dospělé
Haškovy Povídky
- Recenze
- Vytvořeno 13. 3. 2010 1:00
- Autor: Andrej Lobotka
Některé příběhy nikdy nevyblednou, některá slova jsou věčná, a ať by se kdokoliv snažil sebevíc, navždy jsou součástí umění, kultury, myšlení lidí. Takovými jsou i literární díla Jaroslava Haška. Pomalu se stávají folklorem a jméno spisovatele je věčně vyryto v dějinách nejenom české literatury.
Jaroslav Hašek vedl zajímavý a poněkud neklidný život – alkohol, tuláctví, bohémství. Dokonce se na krátkou dobu dostal do vězení za svoji anarchistickou činnost. Po vypuknutí války narukoval na frontu, kde se nechal zajmout, a následně vstoupil do československých legií. Všechna jeho dobrodružství mu možná byla inspirací pro jeho nesmrtelná díla, která se nám nyní znovu dostávají do rukou.
Spolu s Humoreskami Jaroslava Haška nám vydavatelství Fragment přináší i druhou sbírku příběhů od stejného autora s výstižným názvem Povídky. V malé sto deseti stránkové knížce v elegantním a na pohled příjemném přebalu najdeme dvacet krátkých povídek, ve kterých se znovu vrátíme k jedinečnému a neopakovatelnému humoru tohoto pražského rodáka.
Všechny povídky jsou doprovázeny klasickými ilustracemi Josefa Lady, které potěší každé oko a vtáhnou vás do příběhu ještě předtím, než začnete číst.
Můžete se těšit na skvosty, jako jsou Aféra s křečkem, Hodina pravopisu, Na výstavě psů, O domýšlivém kocourku Bobešovi, Objevení severní točny, Osudy pana Hurta, Dědictví po Františku Šafránkovi, Malý kouzelník, Běh života, Román novofoundláka Oglu či Vojenský pes pana hejtmana.
Přečteme si zajímavý a zamyšlení hodný příběh o tom, jak se Baluška naučil lhát, seznámíme se s představou, jakou má o pomstě dědeček Karel Marek, a dozvíme se, proč je pan Vačkář, majitel obchodu se střižním zbožím, přesvědčen o tom, že pravda a spravedlnost nakonec vždy musí zvítězit.
Spolu s Humoreskami Jaroslava Haška nám vydavatelství Fragment přináší i druhou sbírku příběhů od stejného autora s výstižným názvem Povídky. V malé sto deseti stránkové knížce v elegantním a na pohled příjemném přebalu najdeme dvacet krátkých povídek, ve kterých se znovu vrátíme k jedinečnému a neopakovatelnému humoru tohoto pražského rodáka.Všechny povídky jsou doprovázeny klasickými ilustracemi Josefa Lady, které potěší každé oko a vtáhnou vás do příběhu ještě předtím, než začnete číst.
Můžete se těšit na skvosty, jako jsou Aféra s křečkem, Hodina pravopisu, Na výstavě psů, O domýšlivém kocourku Bobešovi, Objevení severní točny, Osudy pana Hurta, Dědictví po Františku Šafránkovi, Malý kouzelník, Běh života, Román novofoundláka Oglu či Vojenský pes pana hejtmana.
Přečteme si zajímavý a zamyšlení hodný příběh o tom, jak se Baluška naučil lhát, seznámíme se s představou, jakou má o pomstě dědeček Karel Marek, a dozvíme se, proč je pan Vačkář, majitel obchodu se střižním zbožím, přesvědčen o tom, že pravda a spravedlnost nakonec vždy musí zvítězit.
Se spisovatelem se vrátíme i do školních lavic a na chvíli se přeneseme do neobyčejně obyčejné třídy, kde se konají spiritistické seance, pak se podíváme, jak dopadl školní výlet třídy sekundy s profesorem Hamouzem, a také se staneme svědky trochu nepovedené terciánské vzpoury.
Autor ve svých příbězích pomocí ironie a satiry popisuje řád světa. Chce, abychom si sami uvědomili, že hodně z nás, pokud ne každý, se také dostává do podobných situací jako hrdinové či padouši jeho knížky. Pomocí přehánění a zveličování se nám snaží ukázat, že pokud bychom se při řešení problémů dokázali smát stejně jako autor, možná by byl svět o trochu lepším místem.
Mezi dvacítkou povídek najdeme hodně takových, v nichž Hašek popisuje a ironizuje lidské slabosti prostřednictvím zvířecího světa. Seznámíme se s křečkem, psi, kočkou… Jejich vlastnosti a způsob jednání v sobě reflektuje nedostatky, kterými trpí většina obyvatel naší malé planety. Samolibost, přetvářka, pomlouvání…
Často se vrací i do dětských let a snaží se dívat na věci kolem sebe dětskýma očima. Očima, které vidí věci možná trochu naivně, ale na druhou stranu častokrát víc pravdivě než mnozí dospělí. Přes názory dětí se tak dozvíme, co je v životě skutečně důležité, a zavzpomínáme si na pomalé a často i bolestivé dospívání.
Jako jediné negativum spojené z knihou bych viděl povídku Vařím si vejce na měkko a humoresku Jak jsem si přišíval knoflík ke kalhotám (uveřejněné v Humoreskách), které jsou kopií jedna druhé. Těžko říct, která vznikla dřív a která se jen opičila a přiživila na již vzniklé povídce. A tak čitatel, který dostane do rukou obě knihy, si užije jenom jeden z těchto příběhů, protože ve druhém se přesně opakuje styl psaní, použité vtipy i výstavba děje.
Avšak takovému velikánu, jako byl Hašek, to můžeme odpustit a s vervou se pustit do čtení jeho díla.
Povídky Jaroslava Haška vydalo nakladatelství Fragment
Autor ve svých příbězích pomocí ironie a satiry popisuje řád světa. Chce, abychom si sami uvědomili, že hodně z nás, pokud ne každý, se také dostává do podobných situací jako hrdinové či padouši jeho knížky. Pomocí přehánění a zveličování se nám snaží ukázat, že pokud bychom se při řešení problémů dokázali smát stejně jako autor, možná by byl svět o trochu lepším místem.
Mezi dvacítkou povídek najdeme hodně takových, v nichž Hašek popisuje a ironizuje lidské slabosti prostřednictvím zvířecího světa. Seznámíme se s křečkem, psi, kočkou… Jejich vlastnosti a způsob jednání v sobě reflektuje nedostatky, kterými trpí většina obyvatel naší malé planety. Samolibost, přetvářka, pomlouvání…
Často se vrací i do dětských let a snaží se dívat na věci kolem sebe dětskýma očima. Očima, které vidí věci možná trochu naivně, ale na druhou stranu častokrát víc pravdivě než mnozí dospělí. Přes názory dětí se tak dozvíme, co je v životě skutečně důležité, a zavzpomínáme si na pomalé a často i bolestivé dospívání.
Jako jediné negativum spojené z knihou bych viděl povídku Vařím si vejce na měkko a humoresku Jak jsem si přišíval knoflík ke kalhotám (uveřejněné v Humoreskách), které jsou kopií jedna druhé. Těžko říct, která vznikla dřív a která se jen opičila a přiživila na již vzniklé povídce. A tak čitatel, který dostane do rukou obě knihy, si užije jenom jeden z těchto příběhů, protože ve druhém se přesně opakuje styl psaní, použité vtipy i výstavba děje.
Avšak takovému velikánu, jako byl Hašek, to můžeme odpustit a s vervou se pustit do čtení jeho díla.
Povídky Jaroslava Haška vydalo nakladatelství Fragment
Přidat komentář
Nejlépe hodnocené články
- Tři otázky na tělo: Dají se psát vážná témata i zábavnou formou?
- Radka Denemarková: Čemu nerozumím, si chci pokaždé propátrat literárním světem
- Jaké to je, být zdravý mezi choromyslnými?
- Petr Kliment: „Tištěná kniha bude jednou starožitností pro sběratele“
- Antická filosofie snadno a rychle. A nejenom to
Soutěže
Aktuality
-
Paseka se stěhuje do Karlína
Po dvaceti letech na pražských Vinohradech započne nakladatelství Paseka novou etapu v Karlíně. Nový majitel Laichterova domu, kde Paseka sídlila od roku 2000, má s prostorem plány, které nejsou slučitelné s běžným provozem nakladatelství. V redakci Paseky v ulici Vítkova již nebude možné vyzvedávat internetové objednávky, ale kromě stávajícího Vinohradského knihkupectví bude od 5. května výdejním místem také oblíbené karlínské knihkupectví Přístav.
Číst dál... -
Nominace na Cenu Jiřího Ortena 2021
V pořadí 34. ročník prestižní Ceny Jiřího Ortena (CJO), jíž udílí Svaz českých knihkupců a nakladatelů talentovaným autorům do 30 let věku, zná své nominované. Odborná porota vybrala z 21 přihlášených titulů tři pozoruhodné knihy: básnickou sbírku Šimona LeitgebaBetonová pláž (JT´s nakladatelství), počin Gábiny Pokorné V hlavě (Práh), přinášející bez příkras zápisky mladé schizofreničky,a románový debut Praskliny (Listen) spisovatelky, publicistky a scenáristky Kláry Vlasákové.Slavnostní vyhlášení vítěze proběhne 17. května 2021 od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny.
Číst dál...
Nové komentáře
-
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
A promiňte mi pravopisné chyby. Měl bych si najít lepší čas na odpovídání.. -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Povinná četba je zlo. Knížky, které se mi opravdu líbili a které jsem projel víckrát, nikdy nebyly v ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Vaši učitelé to totálně posrali. Je to škoda. Rozumím, také jsem měl literaturu za odpornou příšeru ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Když jsem šel na střední, tak jsem od jiných věděl, že čeština bude hlavně literatura, která se mi ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Své texty prostě musím mít vždy před sebou na papíře. Nechápu, jak by tato okolnost měla souviset ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Množí se tu mínusy. Tedy by mě zajímalo, jak souvisí má schopnost něco si pamatovat s tím, jestli ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nejspíš je chybou školního systému, že cítí nutnost naučit všechny to samé. Předměty jako matematika ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Kdyby to aspoň dávalo pro studenta nějaký smysl, ale pokud nemám nějaké duševní poruchy, tak po první ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
Odpovědět po dvou letech se vyplatí :) -
Kronika zániku Evropy (1984 – 2054)
Dobrý den, děkuji za komentář, pan Vondruška vystudoval historii na FF UK, studie napsal v době, kdy ...
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
