Recenze: Knihy pro dospělé

Nekonvenční Daphne du Maurier očima své dcery

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
abstrakce
V knize Můj život s Daphne du Maurier – dceřiny vzpomínky můžeme tuto slavnou spisovatelku vidět očima její mladší dcery Flavie. Jaký byl život v domě s dalšími sourozenci, starší sestrou Tessou a mladším bratrem Kitsem? Kolik času měla spisovatelka na výchovu dětí? Může úspěšná žena chybovat při výchově? Jak děti vychovával otec, který většinu jejich dětství prožil na válečných misích jako armádní důstojník? Flavia knihu pojala jako svoje memoáry. Děj se začíná odvíjet narozením Tessy a je časově ukončen autorčiným nástupem do církevní školy.

 

obal knihyZ obsahu knihy je cítit, že se Flavie cítila odstrčená od matky i od sestry. Daphne prý „žila ve snu“, jak říkával jejich otec, generál Frederick Arthur Montague. Většinu času věnovala psaní a vyhrazené hodiny dětem. V tyto hodiny se ale Daphne dětem věnovala intenzivně, trávili společně hodně času v přírodě, touláním a sportem, hraním se zvířaty. Nejde říci, že se jim matka nevěnovala. Zřejmě ale Flaviin pocit touhy po matce byl zesílen nepřítomností otce a nepřátelstvím Tessy. Daphne měla to štěstí, že každodenní činnosti (nejvíce obtížnou část byla péče o děti) zastaly chůvy. Později je převzala „pod křídla“ guvernantka, která děti připravovala na školní docházku. Pohledná Tessa opovrhovala mladší (a prý méně pohlednou) Flavií a dávala jí to často najevo. Nevraživost ještě zesílila narozením bratra. Kits byl prvním synem a rodiče projevovali svoji náklonnost k němu více než k předchozím dětem.

Kniha je psána jazykem, který mne vtáhl do děje, a najednou jsem měla dojem, že běhám společně s Tessou, Kitsem a Flavií po schodech sídla v Menabilly. Cítila jsem vůni kozího kožichu, to když děti brávaly své zvířecí kamarády do domu, nejlépe do pokoje rodičů. Slyšela jsem křik generála, když mu kozy začaly likvidovat šatník. Je zajímavé, že Daphne postrádala smysl pro kulturu oblékání (bráno v tehdejších měřítkách). Dalo by se říci, že se sama přikláněla k mužskému dandy stylu. Ve společnosti uměla flirtovat s „nebezpečnými“ muži, jen neměla potřebu zdobit se a stylizovat do role křehké ženy. Oblékala děti prakticky, někdy až necitelně, např. na jedné narozeninové oslavě je považovali za chudáky, kteří se tam nachomýtli omylem. Netuším, do jaké míry šlo o potíže s financemi, je možné, že tohle zkrátka nebyla matčina priorita. Nebo u ní začaly propukat depresivní stavy poté, co Daphne stanula u soudu kvůli obvinění, že použila pro jednu z knih cizí námět (soud později toto vyvrátil).

Daphne se přesto v textu jeví spíše jako zaměstnaná žena než jako necitlivá matka. Možná to je jen Flaviin vzpomínkový optimismus. Možná byla Daphne opravdu jen zahloubaná do práce. Líbilo se mi, že si Daphne uměla najít čas na práci, děti i sebe. To dnešní ženy nezvládají (ostatně, kolik z nás má možnost mít chůvu a kuchařku?!). Dle Flaviiných vzpomínek vyrostli všichni tři jako úspěšní mladí lidé a později i Tessa s Flavií našly k sobě navzájem cestu. To byl pro mne příjemný konec. Jakkoliv Flavia trpěla, neovlivnilo to podstatu jejího vztahu k rodině. Nezavrhla je, jen je milovala s jejich chybami. Ráda si po této zkušenosti vyhledám nějakou knihu její matky a třeba tam najdu chybějící dílky ze života této neobyčejné rodiny.

Knihu Můj život s Daphne du Maurier vydalo nakladatelství Motto

Soutěže

Aktuality

  • Jaký byl 31. ročník Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě?

    Všichni vědí, jaký vliv měl v minulém roce koronavirus na kulturu v České republice, ostatně zasažen byl celý svět. Mohlo by se tedy zdát, že zrušení knižního veletrhu je jen drobností. Ale z drobností sestává celý život, takže lidé, kteří mají k takovým akcím vztah, to pociťují jako tvrdý zásah.

    Číst dál...  
  • Znovu začínáme

    Milí čtenáři,

    naše krátká odmlka se chýlí ke konci, stejně jako léto a prázdniny. Od 28. 8. 2021 začnou opět pravidelně vycházet recenze, nejprve s trochu menší frekvencí, ale ta se velmi brzy zvýší, protože plány našich vydavatelství vypadají velmi zajímavě a jistě bude co číst a čem psát. Doufám, že jste léto využili k odpočinku, pokud ne v zahraničí, jak jsme si v poslední době zvykli, tak aspoň na krásných místech u nás. K odpočinku patří také četba a pokud vás něco zaujalo, chtěli byste se o svůj čtenářský zážitek podělit s ostatními a našli odvahu k tomu, abyste zkusili napsat recenzi, ozvěte se nám na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Třeba se z toho vyvine zajímavá spolupráce.

    Těším se na nové setkání s vámi.

    Jiří Lojín

    Šéfredaktor

     

     

     

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení