Recenze: Petra Kubašková – Ocelová křídla motýla
- Vytvořeno 16. 7. 2023 2:00
- Autor: Jiří Lojín
Samota se stává tématem, které je blízké stále většímu množství lidí, to je jeden z důvodů, proč má svůj obraz i v literatuře. Nejde o snahu získat si čtenáře, kteří s tématem rezonují, ale o vyjádření vlastních zkušeností či pocitů. Ocelová křídla motýla Petry Kubaškové jsou jednou z takových knih.
Osamělost není pouze fyzický stav, sám se může člověk cítit i uprostřed davu, ba naopak – právě množství lidí vnitřní pocit izolace zesiluje. Moderní společnost však má svá pravidla, je potřeba v ní přežít, uplatnit se. Proto se i hrdinové románu Petry Kubaškové obklopí ochrannými vrstvami a navenek se tváří jako společenští a bezproblémoví. Málokdy mají možnost se svěřit, prodiskutovat to, co je trápí, vypovídat se ze svých traumat.
Kryštof, Kaira a Jan jsou relativně úspěšní, mají práci, v níž se dokážou realizovat, Kryštof je mladý dramatik, Kaira novinářka a Jan překladatel z francouzštiny. Jejich práce tvoří vnější slupku, uvnitř se však skrývají jiní lidé. Uvědomují si, jak jsou odlišní od většinové populace, a naučili se potlačovat své emoce, aby se maskovali. Skrývání emocí je však dvousečná zbraň, ochrání člověka před posměchem, ale zabrání mu navazovat a udržovat vztahy.
Mimo tohoto závažného psychologického motivu vložila autorka do románu také problém života s poruchou autistického spektra, či lépe řečeno problém života s člověkem postiženým tímto syndromem. Janova sestra Eva se tak narodila v době, kdy v Československu nebyla tato porucha diagnostikovaná a ve světě na tom nebyli o mnoho lépe. Podobné téma zpracovává i kniha Varhaník z mrtvé vesnice (recenze zde). Dnes, kdy se o autismu běžně mluví, dokáže okolí vnímat postižené děti lépe, čímž nechci říct, že by výchova takového dítěte byla snadná. Jan působí jako člověk, který se tiše obětuje pro svou sestru, ale jeho trauma leží hlouběji, než by se mohlo na první pohled zdát.
Přesto Jan působí poněkud nevýrazně, podstatně lépe je na tom postava Kairy, žijící dvojím životem. Navenek jako novinářka, avšak doma létá s draky, alespoň v počítačové hře. Její dvojí život není příčinou, ale důsledkem toho, jak nedokáže nalézt sama sebe. Ve společnosti, přikládající velkou váhu sexualitě, se cítí nepatřičně. Postavě Kairy věnovala autorka velkou péči, čtenář ji pochopí, rozumí její obraně před světem i tomu, proč utíká do fiktivního světa.
Kryštof se rozešel s přítelem a nedokáže vyjádřit své city, tím si blokuje cestu zpět do vztahu, v němž byl šťastný. Také jeho postava je výborně uchopená. Pro autorku není homosexualita tématem, které by mělo text ozvláštnit, či dokonce nějakým způsobem čtenáře šokovat, píše o ní proto, že lidé s ní mají stále problém. Okolí i ti, kteří postupně poznávají, že je opačné pohlaví nepřitahuje.
Celým románem prochází citáty z díla francouzského spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho, zejména z Malého prince. Kryštof realizuje představení podle této knížky a Petra Kubašková má možnost se široce rozepsat o podstatě tohoto textu, zejména v rozhovoru, který s Kryštofem dělá Kaira.
Osudy všech tří hrdinů se proplétají a spojují a do toho vstupují další postavy, což způsobí, že na závěr dojde ke šťastnému párování. Ve čtenáři se tak může svářit kladný pocit z dobrého konce s pochybností, protože velké šťastné konce nekorespondují s realitou života.
Do relativně reálného příběhu zasadila autorka drobnou magickou linku, kterou román otevírá. Z hlediska koncepce je to rozhodně správně, protože čtenáře zaujme na prvních stránkách. Jde však jen o příjemné ozvláštnění a spojovací článek, podobně jako snová postava Pavouka.
Ocelová křídla motýla je poutavý román s dobře zvolenými postavami, které mají co čtenáři nabídnout poté, co se otevřou a ukážou mu bohatství svého vnitřního světa. Pronášet moudra ve stylu, že člověka nedělá to, s kým souloží, snad už v dnešní době nemá smysl, ale možná kniha alespoň někoho přesvědčí, že je to pravda.
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...