
Recenze: Kateřina Karolová – Jiné místo
- Vytvořeno 1. 3. 2023 1:00
- Autor: Jiří Lojín

Napsat dobrý horor není jednoduché, přestože každý člověk v sobě skrývá mnoho temných koutů a strun, na něž obratný autor dokáže zabrnkat. O to se snaží svým novým románem Jiné místo i Kateřina Karolová, pro niž není tento žánr žádnou novinkou.
Pod pojmem „horor“ si můžeme představit téměř cokoliv. Někteří spisovatelé pečlivě budují atmosféru, jiní sázejí na potoky krve a oddělené končetiny, jsou i tací, kteří nejraději na čtenáře „bafnou“, i když takový postup je vděčnější ve filmu. Kateřina Karolová patří spíše k tomu prvnímu druhu a Jiné místo v sobě neskrývá žádná zohavená torza. V podstatě záleží na způsobu, jakým text vnímá čtenář, v extrémním případě by se mohl také ptát, v čem že vlastně tkví podstata hrůzy, které by se měl bát.
Pokud si srovnáme názvy a anotace tří knih, které autorka od roku 2020 napsala – Zítřek ti nikdo neslíbil, Odbočka v lesích a Jiné místo, zjistíme, že je spojují podobné prvky, které spisovatelku fascinují a možná i v určitém kontextu děsí. Můžeme se ocitnout na neznámém místě, o němž nic nevíme, nejhorší je, že ani nemusíme tušit, jak jsme se do něj dostali, kde jsme překročili neviditelnou hranici a jestli se vůbec dokážeme vrátit zpět.
Podobnou tématiku zpracovává Jozef Karika ve svém románu Trhlina, jeho kniha je však mnohem propracovanější pokud se týká teorie a také jevů, které byly údajně na Tribeči pozorované. Kateřina Karolová se na události dívá očima mladé ženy Moniky, která se se svým přítelem Oliverem vydává do Luhačovic a předpokládá, že půjde o romantiku v lůně přírody. Začátek knihy, věnující se představení hlavní hrdinky a počátečnímu budování vztahu, působí poněkud nasládle, trochu jako by v něm zaznívaly tóny červené knihovny. Může to reflektovat pohled přes růžové brýle, které mívá člověk v počátcích vztahu nasazeny.
Text je psaný živým, uvolněným jazykem, jako by příběh skutečně vyprávěla mladá dívka, ostatní postavy se ke slovu dostávají jen zřídka. Některé pasáže mi připadají trochu upovídané, lze to však brát i tak, že autorka má smysl pro detail, popisuje i to, co by nebylo úplně nezbytné. Pravdou je, že ukvapený přechod k zápletce by rušil budování napětí prostřednictvím náznaků, že se za chvíli něco opravdu bude dít.
Román Jiné místo je spíše odpočinkovou četbou pro lidi, kteří mají rádi horory bez zbytečných krvavých scén a upřednostňují náznaky, na jejichž základě mohou zapojit svou fantazii. Autorka skutečně evokuje jistý druh nočních můr, využívá i popis pocitů bezmoci, kdy vám lidé nevěří, či dokonce objektivně ani nemohou. Hlavní hrdinka Monika je vcelku uvěřitelná a její reakce nejsou přehnané. Kniha je působivá, otázkou je, jak zapadá do řady předchozích textů, sama o sobě se dá hodnotit velmi kladně, i když by bylo možné téma rozvinout do větší šířky. Sám ale nejsem příznivcem nekonečně dlouhých textů, ze kterých nakonec uniká smysl.
Název: Jiné místo: Netušili, co skrývá mlha
Autor: Kateřina Karolová
Nakladatel: XYZ
Rok vydání: 2023
Vydání: 1.
Počet stran: 232
ISBN:
Aktuality
-
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál... -
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...