Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Petra Dvořáková – Zahrada

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
5

Autorka úspěšných knih Dědina, Chirurg, Vrány nebo Sítě – příběhy (ne)sebevědomí Petra Dvořáková se ve svém novém díle Zahrada pustila na velmi tenký led. Vybrala si téma, které je občas propíráno médii, především bulvárem. Média však na rozdíl od Petry Dvořákové neřeší problém jednotlivce a jeho vnitřní zápas. Některým často stačí očernit, vyvolat skandál, senzaci, ale nedívají se na podstatu problému.

 

 

zahrada2Když se kněz rozhodne opustit své povolání, není to pro něj nikdy lehké. Pro církev a svou farnost se stává den ze dne zrádcem, pro materialistickou část společnosti je většinou deviantem, který možná dostal rozum, v lepším případě jedincem vymykajícím se jakési normálnosti, která ve skutečnosti nemá nijak stanovené hranice. V civilním životě to má těžké, neboť je zvyklý žít v bublině a kolem sebe má věřící lidi, vzhlížející k němu s patřičnou autoritou. Pseudopřátelé, kteří si na přátele jen hráli, najednou jako by někam zmizeli. Najít práci je také s kvalifikací teologa téměř nemožné.

 

Přesně v takové situaci se ocitá hlavní hrdina a zároveň vypravěč Jaroslav Havlát, bývalý kněz. Po svém radikálním rozhodnutí se vrací do zpustlého domu po svých prarodičích. Stav domu a zahrady jakoby paralelně a metaforicky od začátku příběhu vyjadřoval vypravěčův pocit a stav – hnus, plíseň, chlad, neudržovaná džungle obývaná rezavým kocourem – vyhnancem.

 

S rozvíjejícím se dějem začíná dům i zahrada dýchat, neboť Jaroslav hned v momentě návratu pocítí vzpomínku na prarodiče a vrátí se mu i pocit silného pouta k tomuto místu. Zahradu zvelebuje, sklízí plody své práce, dům učiní obyvatelným. Kocoura vezme na milost, ale chová se k němu odtažitě. Zahrada a neustálá péče o ni je to, co Jarkovi přináší naplnění. Cítí se v ní bezpečně jako ve své oáze, v nové bublině.

 

Jemné náznaky něčeho, co Jaroslav nevnímá jako standardní prožitky, se potvrdí přibližně uprostřed dějové linie. Od této chvíle je čtenář postaven do zajímavé situace. Pochopí hlavního hrdinu? Odsoudí ho? Dá mu naději, aby v sobě vše ukočíroval? A je to možné?

Děj v této chvíli dostává tak obrovský náboj, že je čtenářsky téměř nemožné knihu odložit a četbu nechat „na jindy“. Události se dají do pohybu ze všech možných stran. Mezitím Jaroslav řeší své nitro a snaží se uniknout spárům lidí, kterým dosud důvěřoval a jež se změnili v šelmy neznající slitování. 

 

Knížka sice odhaluje příběh jednoho člověka, ale zároveň rozkrývá mnoho rovin, např. vliv dětství na chování v dospělosti, církevní pravidla, která lze naplnit pouze tehdy, pokud člověk slepě přitakává, pro individuální přístup nedávají moc prostoru. Dalšími tématy jsou ztráta sebevědomí, schopnost tolerance, zneužití autority, střet světa dospělých a dětí.

 

Velmi zajímavě do děje vstupují vedlejší postavy. Některé se v příběhu zdánlivě jen mihnou, ale každá z nich má své nezastupitelné místo a všechny po přečtení zůstanou pod kůží s naprosto jasnými konturami.

 

Je obdivuhodné, jak autorka na malém prostoru dokázala zachytit trápení a vnitřní boj jednoho člověka. Zároveň v této postavě naťukla jisté společenské problémy, které nemají jednoznačné řešení a záleží na nás, jak se k nim postavíme. Petra Dvořáková ovládá mistrně umění náznaku. Jednou, dvěma větami dokáže vyjádřit hloubku problému nebo charakteristiku postavy. Zahrada není četbou vhodnou pro chvíle oddechu, přestože je napsána čtivě, srozumitelně, bez podrobných úvah. Ponurost děje a vážnost situace žádají čtenáře spíš hloubavého, kterého k následné úvaze přivedou.

 

Název: Zahrada

Autor: Petra Dvořáková

Nakladatelství: Host

Místo vydání: Brno

Rok vydání: 2022

Vydání: 1.

Počet stran: 187

ISBN: 978-80-275-1348-2

 

Aktuality

  • 7. ročník festivalu HorrorCon

    Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.

    Číst dál...  
  • Duna potřetí

    Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení