
Recenze: Albert Čuba – Ocelové srdce
- Vytvořeno 17. 5. 2022 1:00
- Autor: Daniela Slouková Recová

Ostrava, velkoměsto na okraji republiky. Stejné jako všechna jiná, ale zároveň svá. Vždycky měla své osobité kouzlo a polarizovala zbytek národa. Buď k ní chováte zvláštní cit a berete ji takovou, jaká je, nebo ji nenávidíte. Ten zvláštní odér, barvu vzduchu, rázovitost místních… Albert Čuba svůj první román Ocelové srdce zasadil právě sem, do míst, která vzbudí diskuzi podobně jako jeho kniha.
S podtitulem Noir román z černého města a signifikantními znaky většina čtenářů neomylně tipuje jako místo hlavního děje Ostravu a i když ji autor sám nikde nezmiňuje, nelze ji zaměnit. Postavy jsou jasně dané stejně jako karty, se kterými do hry vstupují. Luxusní prostitutka, svérázný pasák, zkorumpovaný politik, investigativní novinář a ambiciózní policista. Tato parta sama o sobě dává tušit, že se nebude jednat o červenou knihovnu, ale kulička roztáčené rulety se zastaví na černé barvě. A s přibývajícím počtem stránek a gradací příběhu čtenáři dochází, že před sebou má dílo černější než všechno uhlí narubané v ostravských dolech.
Autor se příliš nezdržuje s vykreslováním profilů jednotlivých postav, ale pracuje se zažitými stereotypy, takže žádný z aktérů nepřekvapí názorovým veletočem nebo nečekanou změnou chování. Všichni se pohybují v předem daných mantinelech typických pro tento žánr. Role oběti je předem daná, ale na vraha můžeme zprvu tipovat více kandidátů. Jasné rozdělení panuje i v případě uplácený kontra uplácející, ale ne každého osloví odměna ve formě peněz a začnou padat hlavy. Postupně, po jednom, v očekávaném pořadí. Jen závěr si autor připravil překvapivý a nutí čtenáře přemýšlet, zda je v některých případech přežití výhrou.
Albert Čuba se nesnažil přijít s komplikovanou zápletkou plnou nečekaných zvratů a odhalení. Posloupnost kroků je předem daná a čtenáře nepřekvapí, ale autor příběh podává svým specifickým stylem, kdy se sám pasuje do role vypravěče. Komentuje a vypráví s takovou samozřejmostí, že přinutí čtenáře přemýšlet, jestli se ještě pořád jedná o zdařilou fikci, nebo je to tvrdá realita města na severu. Místy se nemůžete zbavit pocitu, že Albert Čuba je váš známý, se kterým jste se potkali po dlouhé době a na otázku, co je nového, začne vyprávět, co se, představ si, stalo minulý měsíc u nás v Ostravě.
Ocelové srdce není klasickou detektivkou, kdy si na vraha počkáme až do poslední stránky a koušeme si nehty napětím, jestli jsme tipovali správně. Ocelové srdce bije v jiném rytmu. Stále krimi, ale do žánru přináší inovaci a jiný styl psaní, než bychom očekávali, což ve finále čtenář ocení. Stejně jako originální obálku, se kterou si grafik pohrál a k příběhu sedne.
Název knihy: Ocelové srdce
Autor: Albert Čuba
Nakladatelství: xyz
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2022
Vydání: 1.
Počet stran: 180
ISBN/EAN978-80-7597-964-3
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...