Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Nick Bradley – Kočka a město

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
5

Japonci milují kočky, to je známý fakt, kterého využil britský spisovatel Nick Bradley. Ve své prvotině Kočka a město rozehrává krátké příběhy osamělých lidí, které spojuje záhadná kočka toulající se ulicemi Tokia.



Hrdinové povídek jsou různorodí, muži i ženy, děti, starci i cizinci. Všechny spojuje smutek a jistá vykořeněnost. Město v názvu knihy je Tokio a skutečně si své čestné místo v titulu zaslouží. V knize hraje stejně důležitou roli jako postavy povídek. Přelidněné město žije v atmosféře blížící se olympiády v roce 2020. Z pohledu budoucnosti a vědomí, že olympiáda, na kterou se postavy těší, neproběhla, dodává knize jen další trpkou příchuť.

Město pro každou z postav znamená něco jiného, pro všechny je to ale významné a určující místo. Sami hrdinové v něm prožívají svou bolest. Kniha je plná malých příběhů o smutku a zklamání. Osamělost a bolest jdou v knize sice ruku v ruce, přesto nejde o depresivní čtení. Po propojení povídek mezi řádky vysvítá naděje na odpuštění a na nové začátky.

Kaliková kočka, která se prochází příběhy je tajemná a ovlivňuje životy postav. Nejde ale o nadpřirozené schopnosti, spíše její tajuplnost dotváří atmosféru Japonska, které má kočky v jejich roztomilosti skutečně hodně rádo.

Každá povídka má v sobě náznak něčeho znepokojivého a jejich vyústění proběhne jen jako by mimochodem v příběhu někoho jiného. Osudy jednotlivých postav se přelévají do dalších příběhů. Hlavní hrdina jedné povídky se v druhé mihne jen jako nedůležité křoví a čtenář ho pozná jen díky nějakému specifickému atributu. A v tom krátkém záblesku se osvětlí jeho další osud. Je třeba dávat při čtení pozor i na střídání ročních období. Co se stalo na jaře a co na podzim pomáhá sestavit mozaiku jednotlivých osudů.

Toto jemné navazování krátkých příběhů na sebe připomíná knihu jiného britského rodáka – Davida Mitchella a jeho knihu Hybatelé. Efekt motýlích křídel v knize Nicka Bradleyho nahrazuje kočičí tlapka.

Díky těmto přesunům postav z povídky do povídky se hrdinové ukazují v různých úhlech pohledů. Alkoholik, který zničil rodinu, je v další povídce soucitný zachránce, který se za své hříchy stydí a kaje. Kamínky mozaiky se postupně skládají a osudy hrdinů se doplňují.

Jako cizinec si Bradley všímá typických japonských zvyků a dokáže je nahlédnout z jiného úhlu. Běžné popíjení po pracovní době je prakticky povinné a vyhne se mu jen cizinka, která nemá patřičný vhled do situace, a nepřijde jí proto nemístné odmítnout pitku, když nemá na alkohol náladu. Ostatní zaměstnanci mohou jen tiše závidět. Japonský rasismus se projevuje paradoxně i tím, že se spolužáci posmívají jednomu z nich, protože jeho matka je Korejka. Rasismus není založen na vizuální odlišnosti, ale na faktu, že jedinec není „čistokrevný“ Japonec.

Nick Bradley napsal soubor povídek, ve kterém se mísí japonská poetika se západním pohledem. Tříbarevná kočka je roztomilým i znepokojivým spojníkem jednotlivých povídek. Kniha Kočka a město je nahlédnutí do života obyčejných obyvatel Tokia. Za zářivými neony se ukrývají opilí bezdomovci, nadějní byznysmeni zaplétající se s vdanými ženami, osamělé děti a ztracení cizinci. Vyvážený mix smutných a veselých konců navozuje příjemný pocit reálna.

Název: Kočka a město
Autor: Nick Bradley
Překlad: Anna Křivánková
Nakladatelství: Host
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2021
Vydání: 1.
Počet stran: 312
ISBN: 978-80-275-0388-9

 

Soutěže

Aktuality

  • Krátká přestávka

    Vážení čtenáři,

    čas prázdnin a dovolených je tady, léto, i když to občas tak nevypadá, také. Po roce různých omezení si někteří z nás konečně alespoň trochu užijí cestování, třeba jen v rámci naší republiky. Bylo by zbytečné zdůrazňovat, že i u nás jsou krásná místa. V této souvislosti mi dovolte vyhlásit krátkou přestávku ve zveřejňování recenzí, které pro vás už řadu let pravidelně připravujeme. Doufám, že nás po prázdninách čeká mnoho dalších krásných knih, které budou stát za zmínku, a hlavně že se podaří uskutečnit akce, které jsou s literaturou spojené, jako jsou třeba knižní veletrh v Havlíčkově Brodě či Svět knihy. 

    Těším se na opětovné shledání a vámi a věřím, že i přes tuto - určitě krátkou - odmlku nám zachováte svou přízeň. Přeji vám všem - čtenářům i redaktorům - krásné léto plné zážitků.

    Jiří Lojín

    Šéfredakor

     
  • Paseka se stěhuje do Karlína

    Po dvaceti letech na pražských Vinohradech započne nakladatelství Paseka novou etapu v  Karlíně. Nový majitel Laichterova domu, kde Paseka sídlila od roku 2000, má s prostorem plány, které nejsou slučitelné s běžným provozem nakladatelství. V redakci Paseky v ulici Vítkova již nebude možné vyzvedávat internetové objednávky, ale kromě stávajícího Vinohradského knihkupectví bude od 5. května výdejním místem také oblíbené karlínské knihkupectví Přístav.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení