
Recenze: Nick Bradley – Kočka a město
- Vytvořeno 2. 7. 2021 0:00
- Autor: Jitka Culková

Japonci milují kočky, to je známý fakt, kterého využil britský spisovatel Nick Bradley. Ve své prvotině Kočka a město rozehrává krátké příběhy osamělých lidí, které spojuje záhadná kočka toulající se ulicemi Tokia.
Hrdinové povídek jsou různorodí, muži i ženy, děti, starci i cizinci. Všechny spojuje smutek a jistá vykořeněnost. Město v názvu knihy je Tokio a skutečně si své čestné místo v titulu zaslouží. V knize hraje stejně důležitou roli jako postavy povídek. Přelidněné město žije v atmosféře blížící se olympiády v roce 2020. Z pohledu budoucnosti a vědomí, že olympiáda, na kterou se postavy těší, neproběhla, dodává knize jen další trpkou příchuť.
Město pro každou z postav znamená něco jiného, pro všechny je to ale významné a určující místo. Sami hrdinové v něm prožívají svou bolest. Kniha je plná malých příběhů o smutku a zklamání. Osamělost a bolest jdou v knize sice ruku v ruce, přesto nejde o depresivní čtení. Po propojení povídek mezi řádky vysvítá naděje na odpuštění a na nové začátky.
Kaliková kočka, která se prochází příběhy je tajemná a ovlivňuje životy postav. Nejde ale o nadpřirozené schopnosti, spíše její tajuplnost dotváří atmosféru Japonska, které má kočky v jejich roztomilosti skutečně hodně rádo.
Každá povídka má v sobě náznak něčeho znepokojivého a jejich vyústění proběhne jen jako by mimochodem v příběhu někoho jiného. Osudy jednotlivých postav se přelévají do dalších příběhů. Hlavní hrdina jedné povídky se v druhé mihne jen jako nedůležité křoví a čtenář ho pozná jen díky nějakému specifickému atributu. A v tom krátkém záblesku se osvětlí jeho další osud. Je třeba dávat při čtení pozor i na střídání ročních období. Co se stalo na jaře a co na podzim pomáhá sestavit mozaiku jednotlivých osudů.
Toto jemné navazování krátkých příběhů na sebe připomíná knihu jiného britského rodáka – Davida Mitchella a jeho knihu Hybatelé. Efekt motýlích křídel v knize Nicka Bradleyho nahrazuje kočičí tlapka.
Díky těmto přesunům postav z povídky do povídky se hrdinové ukazují v různých úhlech pohledů. Alkoholik, který zničil rodinu, je v další povídce soucitný zachránce, který se za své hříchy stydí a kaje. Kamínky mozaiky se postupně skládají a osudy hrdinů se doplňují.
Jako cizinec si Bradley všímá typických japonských zvyků a dokáže je nahlédnout z jiného úhlu. Běžné popíjení po pracovní době je prakticky povinné a vyhne se mu jen cizinka, která nemá patřičný vhled do situace, a nepřijde jí proto nemístné odmítnout pitku, když nemá na alkohol náladu. Ostatní zaměstnanci mohou jen tiše závidět. Japonský rasismus se projevuje paradoxně i tím, že se spolužáci posmívají jednomu z nich, protože jeho matka je Korejka. Rasismus není založen na vizuální odlišnosti, ale na faktu, že jedinec není „čistokrevný“ Japonec.
Nick Bradley napsal soubor povídek, ve kterém se mísí japonská poetika se západním pohledem. Tříbarevná kočka je roztomilým i znepokojivým spojníkem jednotlivých povídek. Kniha Kočka a město je nahlédnutí do života obyčejných obyvatel Tokia. Za zářivými neony se ukrývají opilí bezdomovci, nadějní byznysmeni zaplétající se s vdanými ženami, osamělé děti a ztracení cizinci. Vyvážený mix smutných a veselých konců navozuje příjemný pocit reálna.
Název: Kočka a město
Autor: Nick Bradley
Překlad: Anna Křivánková
Nakladatelství: Host
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2021
Vydání: 1.
Počet stran: 312
ISBN: 978-80-275-0388-9
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál... -
Ostravské výstaviště ožilo. Na Černé louce proběhl knižní festival
Ve dnech 11. a 12. března 2022 po dlouhých dvou letech otevřelo výstaviště Černá louka své brány do světa všech příznivců knižní tvorby. Probíhal zde knižní festival, který se v této podobě, tedy s doprovodným programem, poprvé konal v roce 2019. Setkání se spisovateli a jinými osobnostmi mezi stánky s knihami bylo po době plné zákazů a omezení jako balzám na duši.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Nechci Vás sežrat :-) Že ta báseň nemá smysl? Zkuste si poslechnout na YouTube moji zhudebněnou verzi ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
moc děkuju za čtenářák bez vas bych to nedala,jste můj zachránce
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...