Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Tomáš Forró – Donbas: Reportáž z ukrajinského konfliktu

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
5

Východ Ukrajiny, kde už několik let zuří válka. Místo, kde se střetávají proruští separatisté a ukrajinská armáda. Místo, kde by řada z nás rozhodně být nechtěla. Pak jsou ale tací, kteří sem dobrovolně jezdí. Každý má pro takovou cestu svůj důvod. Tomáš Forró jezdil na východní Ukrajinu po dobu přesahující tři roky. Své svědectví překládá čtenáři v knize Donbas s podtitulem Reportáž z ukrajinského konfliktu.



To, co se podařilo slovenskému reportérovi, se podaří jen málokomu. Díky svému umu získat si důvěru lidí doslova na obou stranách bojové linie se dostal na místa, jejichž atmosféra, byť zprostředkovaná na stránkách knihy, vás oslní, omráčí, bude mrazit, ale i nadchne. Místa, jako jsou byty lidí, které autor poznal, ale i zákopy. Základní otázka, která stojí za vznikem knihy a k jejímuž zodpovězení autor směřuje, cílí na podstatu války. Autora zajímá, jak vzniká válka. I proto je první část knihy do jisté míry anatomií celého konfliktu, která je ale pro pochopení pozadí následně zprostředkovaných fascinujících příběhů zcela zásadní. Byť by se mohlo zdát, že tato první část knihy nebude čtivá, opak je pravdou. Je srozumitelně podaná i pro ty, kteří se s tématem seznamují prvně na stránkách knihy Donbas. Vlastní příběhy jsou pak skutečně fascinující, jsou důležitou výpovědí doby, svědectvím založeném na kulturní specifičnosti, promarněné i té přetrvávající naději, na době, která zatímco na některých místech je shovívavá, jinde zasazuje rány.

Dalo by se říci, že kniha pojednává o lidech, kteří mají na jedné straně mnoho společného co do osobního hrdinství a situací, do nichž se dostávají, na druhou stranu je ale dělí hluboká nenávist. To je fakt, který je z knihy až hmatatelný.

Nejzajímavější část pro českého čtenáře jsou v knize zachycené české stopy na Ukrajině. Ať už příběhy politických podporovatelů separatistických režimů, tak i dobrovolných českých žoldáků, kteří se na Ukrajinu vydali. Při četbě samotné čtenář zažívá často wow efekt, některé pasáže vyžadují jistou dobu na emoční zpracování, na přijetí, na pochopení, aby ochladl úžas a bylo možné se soustředit na další obsah.

Autorovo líčení je věrohodné. Osobně na knize nejvíce oceňuji, jak citlivě je zpracovaná, nedogmaticky. Autor je zde vypravěčem, který podává svědectví o tom, co viděl, co zažil, co slyšel, s kým byl. Četně využívá nehodnotící přístup a nechává čtenáře, aby si svůj názor formoval sám, aby si skládal do příslušné mozaiky střípky informací, a to z obou stran bojové linie, což je další cenný aspekt knihy. Nejedná se o jednostranně podané dílo, které by vykreslovalo konflikt jako černobílý.

Velmi si vážím jako čtenářka také aspektu obyčejnosti. To znamená, že autor zprostředkovává pohled normálních lidí, nikoliv prominentů, ale lidí, kteří žijí své obyčejné životy v geografické oblasti, která žije a někdy přežívá pod náporem nenávisti, o jejímž původu ale málokdo přemýšlí nebo ví tolik jako Forró. Snad proto se mi kniha v řadě pasáží nečetla lehce. Ne proto, že by byla napsána složitě. Naopak, jazyk je srozumitelný, bohatý, kniha je velmi čtivá, nicméně přináší a vyvolává v čtenáři širokou paletu emocí a nutí jej k zamyšlení. Ostatně, to je na ní cenné, otázky, které vyvolává a nechává čtenáře, aby na ně našel odpověď sám. Ať už jsou to otázky týkající se propagandy a její síly, války samotné nebo nevědomosti. I přesto (nebo možná proto) je to jedna z vůbec nejpůsobivějších knih, která mi za poslední dobu prošla rukama a ke které se po čase opět ráda vrátím. Dost možná je tak působivá, protože je skutečná. Je příběhem pěšáků na obou stranách války. A jednoho pěšáka, který obě tyto strany poznal, jejího autora.

Zda to bylo či nebylo autorovým záměrem, to těžko soudit, ale jeho kniha Donbas vyvolává širokou paletu emocí, je působivá, dostane se vám pod kůži. Je svědectvím doby, která dost možná není šťastná, ale přesto život plyne dál. Obyčejný život obyčejných lidí, neobyčejně poznamenaný válkou, o jejímž původu neví mnoho ani místní. Mnoho o něm ale ví Tomáš Forró.

Ukázka z knihy:
Temný prostor za recepcí hotelu Central osvětluje jen lampička nad špinavým akváriem. Sedí tu Jura a jeho kamarád Maxim. Muž přibližně čtyřicetiletý, s pěstěným plnovousem a tváří bez jakéhokoli výrazu. Oficiálně pracuje na ministerstvu informací a neoficiálně – v tajné službě Doněcké lidové republiky MGB, která podléhá přímo Rusku. Maxim u sebe nosí pistoli a v černém mercedesu vozí samopal; je zvyklý řešit problém hned a přímo na místě. Mluví čistou ruštinou bez přízvuku, a když se ho zeptám, jestli je místní, neurčitě přisvědčí a rychle změní téma. V Doněcku se očividně nevyzná, na jeho přesný původ se ho ale odváží zeptat málokdo.

Maxim beze slova dopije lahev Johnnieho Walkera a nastoupí do auta – jízdu pod vlivem alkoholu evidentně za problém nepovažuje. Když jeho mercedes nehlučně odjede, všichni v hotelu si mimovolně oddechnou. Všichni – až na mě: sedím u něj v autě na zadním sedadle. Veze mě do budovy doněcké administrativy, té, které od začátku války vládl Gubarev, po něm Girkin a dnes lidé jako on. (FORRÓ, T. 2020. Donbas: reportáž z ukrajinského konfliktu. Ed. Viktor Bezdíček. Přel. O. Mrázek. Praha: Paseka, s. 180)

Název knihy: Donbas: Reportáž z ukrajinského konfliktu
Autor: Tomáš Forró
Překlad: Ondřej Mrázek
Nakladatelství: Paseka
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2020
Vydání: První
Počet stran: 416
ISBN: 978-80-7637-048-7

 

Soutěže

Aktuality

  • Jaký byl 31. ročník Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě?

    Všichni vědí, jaký vliv měl v minulém roce koronavirus na kulturu v České republice, ostatně zasažen byl celý svět. Mohlo by se tedy zdát, že zrušení knižního veletrhu je jen drobností. Ale z drobností sestává celý život, takže lidé, kteří mají k takovým akcím vztah, to pociťují jako tvrdý zásah.

    Číst dál...  
  • Znovu začínáme

    Milí čtenáři,

    naše krátká odmlka se chýlí ke konci, stejně jako léto a prázdniny. Od 28. 8. 2021 začnou opět pravidelně vycházet recenze, nejprve s trochu menší frekvencí, ale ta se velmi brzy zvýší, protože plány našich vydavatelství vypadají velmi zajímavě a jistě bude co číst a čem psát. Doufám, že jste léto využili k odpočinku, pokud ne v zahraničí, jak jsme si v poslední době zvykli, tak aspoň na krásných místech u nás. K odpočinku patří také četba a pokud vás něco zaujalo, chtěli byste se o svůj čtenářský zážitek podělit s ostatními a našli odvahu k tomu, abyste zkusili napsat recenzi, ozvěte se nám na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Třeba se z toho vyvine zajímavá spolupráce.

    Těším se na nové setkání s vámi.

    Jiří Lojín

    Šéfredaktor

     

     

     

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení