
Recenze: Přemysl Krejčík – Čokoláda pro wehrmacht
- Vytvořeno 27. 3. 2021 1:00
- Autor: Jiří Lojín

V nedávné době se objevilo mnoho pokusů, jak přiblížit období protektorátu lidem, kteří mají s vnímáním historie problémy. Jde o to dokázat, že události, o kterých se dozvídají ve škole, nejsou pouhým suchopárným učivem, ale příběhy, které mnohdy předčí fantazii autorů dobrodružných románů. Do doby protektorátu se svým způsobem vrací i Přemysl Krejčík ve své knize Čokoláda pro wehrmacht.
Pokud píšu „svým způsobem“, je to pro Krejčíkovu knihu signifikantní. Autor zvolil cestu alternativní historie, staví sice na skutečných událostech, ale mění je tam, kde potřebuje děj akcelerovat a vést ho směrem k dobrodružnému a sci-fi žánru. Oficiální historie samozřejmě nechápe odboj jako dobrodružství, protože by to znamenalo dehonestaci lidí, kteří v bojích umírali. Ovšem příliš nudné pojetí znamená odmítání mnoha lidmi. Věřím tedy, že současný trend pojmout odboj trochu jinak, například formou komiksu nebo alternativy, neznamená neúctu, ba právě naopak, jde o způsob, jak se účinně pokusit o to, aby lidé, kteří bojovali a třeba i položili život, znovu a znovu oslovovali generace mladých i těch starších.
Přemysl Krejčík ze všeho nejdřív vytváří atmosféru protektorátu, v němž se obyvatelé snaží žít pokud možno po svém. Zaměřuje se na skupinku dieseláků, opravářů německých vozidel Schlachthund, tvořících zvláštní kastu, které nacisté do jisté míry tolerují zábavu, kořeněnou alkoholem, typickým oblečením a specifickým žánrem hudby. Právě na tuto skupinu se nabaluje odboj a parašutisté, jejichž jména známe z různých reálných skupin. Jako mytického hrdinu si autor pro svůj příběh zvolil Václava Morávka zvaného Pobožný pistolník. Snad právě proto koncipoval knihu jako připomínku prvních pěti knih Mojžíšových – Pentateuch. Názvy jednotlivých části se shodují s Biblí, vyjma té poslední. Autor ji pojmenoval Postdeuteronomium, čímž odlišuje dobu, v níž se odehrává – je situována do současnosti.
Jak známo, nacisté se neustále snažili pátrat po různých tajemstvích, aby je využili pro ovládnutí ostatního světa. Proto Přemysl Krejčík do svého románu zakomponoval téma golema, které je pro Prahu typické. Pojímá ho však odlišně a podle mého názoru originálně a vtipně. Přestože má kniha rysy dobrodružného příběhu, v němž by mělo dobro zvítězit nad zlem a ještě se mu vysmát, autor se nevyhýbal ani temnějším tónům, připomínajícím, že za protektorátu zahynulo mnoho lidí. Obešel sice atentát na Heydricha, ale přidal bezohledný masakr v tančírně U přejetý kočky. Tady už legrace opravdu končí.
Skutečná čokoláda pro wehrmacht v příběhu hraje určitou roli, i když nepříliš výraznou. Opět jde o snahu využít ve válce cokoliv a o faktor náhody, která dokáže zhatit jakkoliv dokonalý plán.
V závěru knihy uvádí autor na pravou míru to, jak pojal své postavy. U jednotlivých jmen napsal krátké historické poznámky, aby svého čtenáře příliš nemátl. Nejde o nedůvěru směrem ke čtenáři, ale ruku na srdce, kdo z nás by se pro podrobnější informace nemusel podívat na internet či do jiného informačního zdroje?
Román se řadí mezi zábavnější a lehčí žánr, ale i když k němu takovým způsobem přistupuje i sám autor, obsahuje momenty závažnější, které dokážou čtenáře inspirovat třeba k hledání dalších informací. Šev mezi skutečnou a alternativní historií je natolik zdařilý, že by byl místy neznatelný, pokud by čtenář neměl relevantní informace. Je potřeba respektovat, že jde o román, a tomu se podřizuje i použití slova „diesel“ v kontextu, kde by se technicky spíš očekával benzín. Román je jako celek velmi zdařilý, k tomu přispívá i obálka, evokující dobu, v níž se příběh odehrává. Přemysl Krejčík právem patří mezi autory, kteří mají potenciál, a i když jsou jeho texty už nyní vyzrálé, můžeme v budoucnu očekávat ještě další zajímavá díla.
Název: Čokoláda pro wehrmacht
Autor: Přemysl Krejčík
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2021
Vydání: 1.
Stran: 295
ISBN 978-80-275-0533-31
Nejčtenější články
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...