Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Sharon J. Bolton – Travič

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
5

Sharon J. Bolton umí. Umí vytvořit nezapomenutelnou atmosféru, do které nechává vstupovat své hrdiny s nezapomenutelnými charaktery, tolik všedními a přitom tolik výjimečnými. Druhý díl z nové série Rakvář, která se pyšní názvem Travič, nezklame. Bolton si drží svůj standard, snad ještě více popouští uzdu fantazii své i čtenářově a dynamický děj s kriminální zápletkou koření prostředím čarodějnic a starých legend.



Sabden je město, které spojuje a zároveň rozděluje. Město, kde se před lety staly nezapomenutelné věci, které poznamenaly životy celé řady lidí. Jednou z nich je policistka Florence Loveladyová, která se sem vrací, aby splnila slib Larrymu, jehož usvědčila před lety ze sériových vražd. Ten jí svěří, že čtyři dětské kostry nalezené nedaleko bývalého sirotčince neležely v zemi tak dlouho, jak se o nich tvrdí. Dost možná je do země uložil někdo teprve nedávno. Do svého rodného města se ale vrací i Larryho dcera Cassie, jejíž život byl také poznamenán. Z nuceného vyhnanství se vrací zpět do náruče muže, kterého před lety milovala, a je odhodlaná na přetrženou nit lásky navázat. Dvě ženy se tak ocitají společně na místě, kde byly před třiceti lety svědkyněmi děsivých událostí a samy málem přišly o život. Byla ale tehdejší hrozba opravdu zažehnána? Co když jim obdobné nebezpeční hrozí i nyní?

Série Rakvář, jejímž druhým dílem kniha Travič je, je novou sérií S. J. Bolton. Je to úplně jiná káva než série Lacey Flint. Pokud jste nečetli první díl série se stejnojmenným názvem Rakvář, doporučuji začít právě jím. Travič na něj sice přímo nenavazuje, což kvituji, ale prolíná se s ním, v určitých místech děj předchází, v jiných doplňuje a pochopitelně také otevírá nové otázky a dějové linky, které bude sledovat díl následující, na který se po přečtení Rakváře i Traviče budete dost možná těšit stejně tak, jako se na něj těším já. Na rozdíl od předchozí série s Lacey Flint je nová série protkána správnou dávkou tajemna. Prostředí, do kterého je děj zasazen, je historicky spojeno s čarodějnictvím, a tak pro mnohé své fanoušky dost možná nečekaně dosud vždy poměrně realistická S. J. Bolton přidává mystično. Často vykresluje scény, které se nebojím označit až za hororové, ale přitom způsobem, že si je jako čtenář užijete, a to i v případě, že horor není vaší první volbou. Ostatně ani mou ne.

Travič ukazuje, jak moc se může lidský život a vlastně celý svět změnit za pouhých třicet let. I to vede čtenáře místy k zamyšlení, dává mu prostor pro odhlédnutí od knihy, byť odtrhnout se od děje je velmi těžké, a toulat se myšlenkami ve vlastním životě před desítkami let. Mám ráda návraty do minulosti, proto oceňuji střídání dějových linií v knize, vyprávění z několika perspektiv a umné prolnutí minulého děje s tím současným. Jejich vzájemná kombinace je jako pokládání otázek a nalézání odpovědí, nikoliv však přímočarých, ale skrytých ve spleti děje plného napětí, lásky, ale i nenávisti, pochopení, ale i nejistoty. A to až do samého závěru.

Mohlo by se zdát, že Travič je bohatý na postavy, ostatně která z knih Boltonové není. Nicméně autorka to má na paměti a hned v úvodu knihy naleznete i přehled postav, které vám pomohou s prvotní orientací. Po několika desítkách stránek však budete postavy vnímat zcela přirozeně jako staré známé, k čemuž přispívá především to, že autorka je skvělá vypravěčka.

Travič rozhodně nepatří mezi knihy, které by byly jasné od půli děje a čtenář věděl, jak to všechno skončí. Travič překvapuje, udržuje napětí, vodí za nos a i v závěru ponechává zadní vrátka pro další díl, čímž nechává čtenáře v očekávání. Na knize mi jako milovníkovi napětí, překvapení a netradičních příběhů nechybělo prakticky nic, snad jen odpověď na otázku, jak to celé dopadne s Mistry a Tomem. Tak snad v dalším díle.

Ukázka z knihy: 
Návštěvní místnost manchesterské věznice byla prostorná. Šesti obrovskými střešními okny proudilo dovnitř mdlé, prachem prosycené světlo pronikající do všech koutů. Místo působilo dojmem, že zde nic nezůstalo skryto.
Oči byly všude. Vězeňští dozorci stáli zády ke stěnám a ostřížím zrakem si měřili každého příchozího. Byla jsem nervózní a napjatá a měla jsem dojem, že mě všichni vězni pozorují. Teprve v půlce místnosti jsem si uvědomila, že byli zkrátka všichni zvědaví na manželku Larryho Glassbrooka. Pozornost jako obvykle patřila jemu.
Blížila jsem se k Larryho stolku. Obloha se vyjasnila, střešními okny pronikly dovnitř špinavě žluté sluneční paprsky a dodaly jeho vlasům fialovočerný lesk vraních křídel. Vstal a rozpřáhl paže, jako by mě chtěl obejmout. Nedotkla jsem se ho od toho večera, kdy ho zatkli, a teď jsem nechtěla na stavu věcí nic měnit. Zůstala jsem stát opodál stolu a přemýšlela, co říct.
Nechal ruce klesnout k bokům. „Vypadáš úžasně,“ řekl.
O něm se něco takového říct nedalo. Vlasy volaly po umytí. Neholil se šestatřicet hodin – stáří jeho strniště jsem uměla určit s hodinovou přesností. Nevypadal nic moc, ale stejně… Očekávala jsem, že ho vězení nějak poznamená, ale nestalo se. (BOLTON, S.J. (2020). Travič. Ed. V. Schvanová. Přel. K. Palowská. Ostrava: Domino, s. 235.)

Název knihy: Travič
Autor: Sharon J. Bolton
Překlad: Květa Palowská
Nakladatelství: Domino
Místo vydání: Ostrava
Rok vydání: 2020
Vydání: První
Počet stran: 448
ISBN: 978-80-7498-433-4

 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení