
Recenze: Sarah Perryová – Melmoth
- Vytvořeno 31. 7. 2020 1:00
- Autor: Jitka Culková

Nestává se často, aby britská spisovatelka napsala román z Prahy. Když se tak stane, budí to přirozeně zájem. Sarah Perryová Prahu využívá jako kulisu pro mysteriózní příběh plný lidského selhání a odpuštění. Praha se v jejím románu Melmoth vrací do časů, kdy byla vnímána jako tajemné město, kde se může stát cokoliv.
Melmoth, Melmotte, Melmotka. Legenda vypráví, že jedna z žen, které našly prázdný Kristův hrob, později tuto událost zapřela. Musí tak bloudit světem až do skonání, bez oddechu a sama. Pozoruje a vyhledává ty nejzoufalejší a nejzkaženější lidi a přináší svědectví z míst, kde chybí svědci ukrutností. Melmoth vyhledává ty nejosamělejší, kteří na sobě ucítí její pohled, a právě ty vyzývá, aby s ní putovali světem.
Nový román Sarah Perryové nemá ucelený děj. Kniha se skládá z několika příběhů, které se proplétají a dohromady skládají mozaiku krutých činů. První příběh, který rozehrává román, začal v malém městečku u řeky Ohře a odehrává se za druhé světové války. Není třeba být historik, aby čtenář pochopil, kam se děj bude posouvat, když je vypravěčem etnický Němec a za sousedy má Židy. Ostatně většina příběhů o zradě, krutosti, vědomém i nevědomém ubližování je poměrně předvídatelná.
Každý antihrdina během páchání svého malého zla cítí, že je sledován. Možná je to svědomí, možná tajemná žena v černém. Příběhy se odehrávají po celém světě, ale sbíhají se v uličkách Starého města pražského. Upoutávka na krásně propracované obálce knihy nelže, opravdu jde o „román z Prahy“. Perryová používá naše hlavní město k navození atmosféry tajemna, je vidět, že centrum Prahy zná, nicméně s jejími postavami nezabrousíme dál než na Staroměstské náměstí na jedné straně a Národní divadlo na té druhé. Na této ose se nachází Klementinum, kde sídlí Národní knihovna a Karlův most, proto se i tyto dvě stavby v knize často objevují.
Díky Praze má román pro Čechy větší kouzlo, nicméně i zde Perryová selhává. Začátek knihy rozehraje tajuplně a scény z Klementina a jeho okolí jsou poutavé. Poté už jen parazituje na této atmosféře a dál ji nerozvíjí. Pokud se začátek s toulkami pošmournou Prahou podobá románům Miloše Urbana, tak v pozdějších částech knihy už toto srovnání působí pro Urbana urážlivě. S Urbanovým románem Lord Mord má Melmoth jisté společné rysy – Prahu jako důležitou součást děje, děsivou postavu z mýtů a snahu donutit čtenáře věřit na zdánlivě nereálné věci. Melmoth ovšem klouže po povrchu, uchyluje se k laciným trikům a nedokáže vytvořit ucelený příběh. Jednotlivé kamínky mozaiky fungují a jsou čtivé, ale co z toho, když jako celek nefungují.
Příběh o stárnoucí Angličance, která se v Praze dobrovolně trestá za tajemný hřích a je nejpodrobněji popsanou postavou, se na konci knihy dočká velkého finále. Nicméně na čtenářském patře zůstává pachuť. Hřích nebyl tak šokující, rozhřešení se rozplizlo do frází a Melmoth se nakonec ukáže jen jako prázdná figurka.
Perryová vytvořila mozaiku příběhů o lidské špatnosti. Některé z příběhů jsou hodně nápadité, jiné naopak klišé. Kdyby tvořily ucelenější děj a závěr negradoval do fantaskního konce, román by působil mnohem sympatičtěji. I když geneze díla je pohnutá – autorka román Melmoth psala během těžké nemoci – samotný román působí nehotově.
Cesta po lidských krutostech se strašidlem v zádech vyžaduje oproštění od očekávání velkého románu. Praha je velkým kladem této knihy a je fascinující sledovat, jak naše dějiny a historické postavy vnímá cizinec.
Název: Melmoth
Autor: Sarah Perryová
Překlad: Rani Tolima
Nakladatelství: Argo
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2020
Vydání: 1.
Počet stran: 277
ISBN: 978-80-257-3127-7
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...