Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Zuzana Tomášková – Schovej mě v dešti

1 1 1 1 1 (3 hlasů)

Kniha Schovej mě v dešti je nevšední romantikou a má hloubku, která ale není ústředním bodem románu. Tou je složitý a jímavý vztah tří generací žen – babičky, matky a vnučky. Prvotinu autorky světových bestsellerů Jojo Moyesové letos v češtině vydalo nakladatelství Ikar. A rozhodně prokázalo čtenářům dobrou službu.


knihaSchovej mě v dešti vypráví příběh tří žen z jedné rodiny, jejichž vzájemná pouta jsou velmi křehká. Joy vyrůstala v Hongkongu a potkala svého manžela Edwarda v padesátých letech dvacátého století. Později se s ní setkáváme jako se starší ženou, která žije v Irsku a nadevše miluje svého muže a koně. Kate, jejich jediné dítě, se od nich velmi záhy odstěhovala. Žije v Londýně a plácá se v romantických vztazích. Kateina dospívající dcera Sabine je právě v období lehké pubertální revolty a na přání matky tráví léto u babičky, kterou skoro nezná.

Kate odešla z domova velmi mladá. Toužila žít život nesvázaný neustálými pravidly. S rodiči ani bratrem je nepojilo žádné pouto. Chtěla si splnit své sny a být milovaná. A pro svou dceru Sabine toužila být matkou, kterou nikdy neměla. Jenže jejich vztah rozhodně není pohádkový. Sabine se jí spíše straní, nelíbí se jí její citové výlevy. A čas strávený u babičky bere jako nutné zlo, kterým musí projít kvůli nestabilitě matčiných vztahů. Jednoho dne v rozpadajícím se rodinném sídle objeví staré fotografie. Přes ně si pomalu hledá cestu k babičce i k historii jejich rodiny.

Tři různé ženy a ten stejný příběh slabého pouta mezi matkou a dcerou. A právě hledání cesty k sobě navzájem je na knize stále aktuální a ryzí. Zpřetrhaná pouta mezi rodinami jsou častá. A kniha dodává naději, že je možné vztahy obnovit. Současně se v knize prolíná i téma lásky v různých podobách – ať už ke zvířatům, k dětem, mezi milenci, k rodičům a k přátelům.

Kouzlu knihy Schovej mě v dešti jsem proto ráda propadla. Zavedla mě na atraktivní a neznámá místa – irský venkov, Hongkong v padesátých letech i zaoceánskou loď. Dala mi i pocítit naději a hřejivý pocit. Zároveň byla milým připomenutím, že rodinné vztahy mohou být lepší. A k usmíření je zapotřebí čas, komunikace, sdílení, snaha o porozumění a chápání světa druhého, a někdy i kus dobré vůle a pevných nervů.

Osobně se mi nejvíc líbil příběh Joy, který měl několik vrstev. Poprvé se s ní čtenář setkává jako se zádumčivou inteligentní mladou dámou a poté jako velmi přísnou babičkou. Doba jejího mládí byla zajímavá nejen pro své exotické prostředí, ale i pro dokonalý popis o tom, jak se k sobě navzájem lidé chovali. Člověk se tak rázem ocitl na nudném večírku, ale i za volantem auta, bičován vlhkem a tichými výčitkami matky. Byla ze začátku hádankou, která se postupně odhalovala.

Ocenila jsem i výstižné charaktery všech postav, především tří hlavních protagonistek. Každá měla pravdu. Každá chtěla totéž. Jen najít společnou řeč chvíli trvalo. Chvílemi mě ale zmátlo střídání časových rovin. Musela jsem se hlouběji zamyslet, abych si dala do kontextu, že mladá dívka Joy je jen o pár stránek později přísnou babičkou.

Příjemné na knize Schovej mě v dešti bylo, že romantika nebyla jejím středobodem, ale láska v několika podobách se v ní nenápadně drala o slovo. A spolu s tím i hledání cesty k sobě i k druhým lidem. Vztahy nejsou dokonalé, ani lidé nejsou. A tak jsem z knihy získala nejen příjemnou romantiku, ale i hlubší zamyšlení nad životem.

Název:     Schovej mě v dešti
Edice:    /
Autor:     Jojo Moyesová
Překlad:     Lucie Mikolajková
Nakladatelství:     Ikar
Místo vydání:     Praha
Rok vydání:     2020
Vydání:     1.
Počet stran:     376
ISBN:     978-80-249-4184-4

Soutěže

Aktuality

  • Jaký byl 31. ročník Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě?

    Všichni vědí, jaký vliv měl v minulém roce koronavirus na kulturu v České republice, ostatně zasažen byl celý svět. Mohlo by se tedy zdát, že zrušení knižního veletrhu je jen drobností. Ale z drobností sestává celý život, takže lidé, kteří mají k takovým akcím vztah, to pociťují jako tvrdý zásah.

    Číst dál...  
  • Znovu začínáme

    Milí čtenáři,

    naše krátká odmlka se chýlí ke konci, stejně jako léto a prázdniny. Od 28. 8. 2021 začnou opět pravidelně vycházet recenze, nejprve s trochu menší frekvencí, ale ta se velmi brzy zvýší, protože plány našich vydavatelství vypadají velmi zajímavě a jistě bude co číst a čem psát. Doufám, že jste léto využili k odpočinku, pokud ne v zahraničí, jak jsme si v poslední době zvykli, tak aspoň na krásných místech u nás. K odpočinku patří také četba a pokud vás něco zaujalo, chtěli byste se o svůj čtenářský zážitek podělit s ostatními a našli odvahu k tomu, abyste zkusili napsat recenzi, ozvěte se nám na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Třeba se z toho vyvine zajímavá spolupráce.

    Těším se na nové setkání s vámi.

    Jiří Lojín

    Šéfredaktor

     

     

     

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení