Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Becky Albertalli, Adam Silviera – Co když jsme to my

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
5

Arthur je beznadějný romantik a blázen do broadwayských muzikálů. Věří, že velké věci vás mohou potkat na každém kroku a osudová láska jakbysmet.



Arthur přijíždí na prázdniny do New Yorku, který mu hned učaruje. Je okouzlen všemi možnými památkami, muzikály, které hrají na Broadwayi. Na poště potká Bena a celé jejich setkání je jako vystřižené z nějakého muzikálu. V pozadí jim totiž hrají a zpívají pouliční umělci. Arthur má pocit, jako by mu vesmír dal jasné znamení, že tohle setkání nebyla jen náhoda, ale i něco výjimečného. Proto se rozhodne Bena v osmimilionovém městě najít, při setkání si totiž zapomněli vyměnit kontakt. Může se zdát, že je to nemožný úkol, ale co když při Arthurovi opravdu stojí vesmír? 

Ben má pocit, že proti němu postavil celý svět. Právě se rozešel se svým přítelem, a to ne zrovna v dobrém. Je tedy jasné, že nemá na nový vztah ani pomyšlení. Na poště se chystá poslat krabici, ve které jsou věci jeho bývalého přítele. Ben odejde z pošty ještě dřív, než Arthurovi stihne říct své jméno či telefonní číslo. Přesto Arthura nemůže dostat z hlavy… Možná už se ani nikdy v životě znovu nepotkají. A co když ano? Jenže jejich první rande dopadne opravdu katastrofálně. Co když život vážně není broadwayský muzikál?

V knize se střídají pohledy dvou hlavních hrdinů – Arthura a Bena. Každý vypráví svůj příběh, kniha je tedy psána ich-formou. Původně jsem si myslela, že dokážu poznat, kdo ze dvou autorů psal kterou postavu. Ale nepodařilo se mi to, styl psaní je totiž velmi podobný, takže jsem si vůbec netroufla odhadovat. Zároveň je to dobře, jelikož příběh na sebe hezky navazuje a čtenář nic nepozná a děj ho za chvíli naprosto pohltí.

Vyprávění sice začíná náhodným setkáním, ale zbytek knihy už vůbec o náhodách není. Kluci se znovu ve městě nepotkají jen tak. Oba do toho musí vložit nějakou tu snahu. I když se jejich první rande nevyvede, jsou ochotni to zkusit znovu. Nevzdávají to hned po prvním nezdařeném pokusu. A to je na knize jedna z těch skvělých věcí.

Děj není zas tak moc přeslazený, jak se může ze začátku jevit. Většina věcí je totiž jinak, než si kluci představovali. Hlavní hrdinové a jejich blízcí mají další problémy, které musí řešit. Kniha je sice romantická, ale přesto příběh působí skutečně a naprosto uvěřitelně. Nepřijde vám, že by hlavní hrdinové něco hráli nebo že by byl celý příběh přitažený za vlasy.

Všechny postavy jsou velmi reálné. Někdy se chovají zcela normálně a rozumně, jindy reagují neuváženě a bláznivě. Každá postava je jiná a originální.

Na knihu Co když jsme to my jsem se opravdu těšila a měla jsem od ní velká očekávání. Od autorů Becky Albertalli a Adama Silvery už jsem nějaké knihy četla, tudíž jsem jejich styl psaní znala a mám ho opravdu ráda. Takže jsem doufala, že když knihu psali spolu, tak že to bude ještě úžasnější. A opravdu bylo, kniha naprosto předčila má očekávání a můžu ji jedině doporučit, stejně jako další díla těchto autorů.

Název: Co když jsme to my
Autoři: Becky Albertalli, Adam Silviera
Nakladatelství: Yoli
Rok vydání: 2019
Počet stran: 344
Přeložila: Kateřina Stupková
ISBN: 978-80-7617-889-2

 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení