Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Jana Burčíková – Kaštan

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

Postapokalyptické romány mají v literatuře své pevné místo už celou řadu let. Jejich popularita má souvislost s rozvojem vědy a techniky, který neustále ohrožuje přírodu okolo nás. Myšlenka, že ji zpustošíme nadobro, se tedy vnucuje zcela logicky. Východočeská autorka Jana Burčíková do tohoto proudu přispěla knihou Kaštan.


knihaZemě, zničená jadernou válkou, představuje v románu pouze důvod, proč se skupinka lidí ocitla na nehostinné planetě Bobule. Autorka ji blíže nespecifikuje, velikostí ani polohou. Důležitá je její neúrodnost a nedostatek přírodních zdrojů, stavící lidi do mezní situace. Existuje mnoho způsobů, jakými by lidé mohli takovému problému čelit. V minulém století, kdy jsme měli i v literatuře ruské vzory, vznikla celá řada sci-fi optimistického ražení, v nichž lidé volili správné varianty, do čela se stavěli odhodlaní, osvícení a spravedliví vedoucí či vládci. Postupně, nejen kvůli tomu, že skutečnost byla a je úplně jiná, se začaly do fantastické literatury vkrádat chmurnější, ale reálnější tóny. Ani skupina z knihy Jany Burčíkové nezvolí osvícené vedení a zřízení, které si zcela vědomě a dobrovolně vytvoří, je tyranie. V době ohrožení mají lidé tendenci podporovat vládce, kteří jsou silní, bezohlední a zdánlivě vědí, co dělají, i když ve skutečnosti pouze rázně a hlasitě křičí. Ostatně můžeme se o tom přesvědčit i v současné době.

Na planetě Bobule vládne pod záminkou optimalizace tvrdý režim, který nebere ohledy na lidské emoce. Ty jsou vyhodnoceny jako škodlivé a potlačují se. Mezi ně patří i láska mezi mužem a ženou, stejně jako láska rodičů a dětí. Prostředí, popisované autorkou, je takové, že by si člověk kladl otázku, zda v něm vůbec stojí zato žít. Avšak lidská vůle k životu je obrovská. Základem myšlenky knihy Kaštan je právě ta vůle k životu, protože život, stejně jako lidské emoce, se nedají tak jednoduše potlačit a vždy si hledají nějakou skulinku, kudy vyrazit.

I když lze knihu Jany Burčíkové zařadit mezi sci-fi, slouží jí tento žánr pouze jako platforma, na níž svůj příběh staví. Pokud bychom děj zasadili do současné „normální“ doby, působil by banálně – muž opustí svou nemilovanou ženu a sblíží se s jinou, což má ale nějaké neblahé důsledky. Kaštan však tyto důsledky dotahuje ad absurdum.

Dalšími postavami, reprezentujícími touhu po životě, je Stela a její babička. Prostřednictvím této dvojice vyjadřuje autorka svůj ekologický manifest a v nostalgii vyvěrající z babiččina vyprávění o Zemi se odráží pokorný údiv nad pestrostí, bohatstvím a krásou pozemské přírody. Plod kaštanu, který kdysi babička propašovala do svého nového domova, se stává dalším symbolem života.

Jana Burčíková svůj text napsala bohatým a poetickým jazykem, který občas potlačuje podstatu knihy a zamlžuje fakta. Čtenář musí zůstat bdělý, aby se neztratil v metaforách, avšak děj není natolik složitý, aby se zatoulal úplně. Myšlenka knihy není úplně originální, o postapokalyptické společnosti toho bylo napsáno u mnoho, stejně jako o principu Velkého bratra, který nás neustále sleduje a řídí naše kroky. Ale principy společnosti jsou dobře promyšlené, i když je autorka jen naznačuje.

Přes veškeré snahy udělat z lidí pouhé poslušné loutky bez vlastní vůle a citů vyznívá závěr knihy optimisticky, i když se děj zastavuje na hranici jistého skoku do neznáma, který může dopadnout jakýmkoliv způsobem. Je to ovšem jistá odpověď na otázku, zda má smysl žít ve světě, který autorka popisuje.

Je příjemné, že Jana Burčíková svou knihu oděla do roucha sci-fi dnes, kdy knižnímu trhu vládne prostoduchá fantasy, v níž se neustále opakují stejné kulisy, které často odporují elementární logice. Kniha Kaštan tak rozhodně nepostrádá originalitu i znepokojivé myšlenky.

Název: Kaštan
Autor: Jana Burčíková
Nakladatelství: Kmen
Rok vydání: 2020
Vydání: 1.
Stran: 292
ISBN 978-80-907469-7-8

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení