Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Thees Uhlmann – Sofie, Smrťák a já

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
5

 

Nikdo neví, kdy přijde jeho čas a přijde si pro něj smrt. Nikdo z nás neví, kolik času mu ještě zbývá. Ale když to nastane, budeme připraveni odejít? Kniha německého hudebníka a spisovatele Theese Uhlmanna se jmenuje Sofie, Smrťák a já a vyšla v nakladatelství Grada.



Hlavní hrdina žije úplně běžný, dá se říci až nudný život. Jednoho dne mu na zvonek zazvoní podivně vyhlížející muž, který tvrdí, že je Smrt a že jeho čas již nadešel. Pak se ale všechno zvrtne. Smrťák nemůže odejít se svou obětí před zraky někoho dalšího, navíc jeho plán zhatí další návštěva, která čeká za dveřmi. Kdo je to? A jak dlouho ještě bude muset hlavní hrdina žít, aby si ho Smrťák mohl vzít s sebou?

Na téma smrt bylo napsáno již mnoho děl. Kniha Sofie, Smrťák a já je humorný a zároveň přemýšlivý příběh o podstatných otázkách života. Hlavní hrdina je totiž ten typ člověka, který se raději všem omluví, nepříjemným situacím se vyhne a dopředu se vzdá. Když mu ale do života vstoupí smrt, uvědomí si, že život je moc krátký na to, aby byl vždy jen zdvořilý. Někdy je totiž potřeba vstát a bojovat sám za sebe, za své dítě, za právo na to žít.

Sofie, Smrťák a já je psána z pohledu hlavního hrdiny. Postav je tu pomálu – Sofie, Smrťák, hlavní hrdina a jeho matka. Sem tam se mihne další osoba, ale ty už nejsou podstatné.

Kniha v anotaci slibuje humor, ale myslím, že ho tam nebylo tolik, kolik by čtenář očekával. Naopak jsou tu pasáže, které nutí čtenáře přemýšlet o svém životě a o jeho smyslu. Opravdu žiji tak dobře, jak mohu? Neměl bych dělat více? Jsem připraven zemřít? Domnívám se, že humorných částí mohlo být více, ale záleží na tom, jak ke knize člověk přistupuje. Na druhou stranu jsou v díle opravdu povedené ilustrace. Černobílé obrázky, které vykreslují život jednoho obyčejného muže, jenž se těsně před smrtí snaží být lepším.

Co mi v knize opravdu vadilo a podle mého názoru bylo zbytečné, byly scény s fantastickými prvky. Už jen to, že za vámi přijde Smrťák a pak se s vámi vydá na výlet, není úplně běžné, je to situace až absurdní. Ale chvíle, kdy Smrťákův meč vzplane modrými plameny v boji s jeho soupeři, byla na můj vkus přehnaná a kniha ji rozhodně nepotřebovala.

Knih o smrti bylo napsáno opravdu hodně. Nemyslím si, že toto dílo něčím vybočuje. Vtipných dialogů mohlo být více, když už na nich podle anotace kniha stojí. Ani prostřední část není moc silná. Hlavní hrdina se snaží dostat za svou matkou a svým synem, určitě by se dal tento příběh více rozvinout. Charakter klíčové postavy je dost plochý a hodně neutrální. Je možné, že to byl záměr autora, aby se s ní mohl čtenář ztotožnit, ale u mě se to nepovedlo.

Název: Sofie, Smrťák a já
Autor: Thees Uhlmann
Překlad: Kateřina Prešlová
Nakladatelství: Grada
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2020
Vydání: 1.
Počet stran: 240
ISBN: 978-80-271-2506-7
Ediční řada: Cosmopolis

 

Soutěže

Aktuality

  • Jaký byl 31. ročník Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě?

    Všichni vědí, jaký vliv měl v minulém roce koronavirus na kulturu v České republice, ostatně zasažen byl celý svět. Mohlo by se tedy zdát, že zrušení knižního veletrhu je jen drobností. Ale z drobností sestává celý život, takže lidé, kteří mají k takovým akcím vztah, to pociťují jako tvrdý zásah.

    Číst dál...  
  • Znovu začínáme

    Milí čtenáři,

    naše krátká odmlka se chýlí ke konci, stejně jako léto a prázdniny. Od 28. 8. 2021 začnou opět pravidelně vycházet recenze, nejprve s trochu menší frekvencí, ale ta se velmi brzy zvýší, protože plány našich vydavatelství vypadají velmi zajímavě a jistě bude co číst a čem psát. Doufám, že jste léto využili k odpočinku, pokud ne v zahraničí, jak jsme si v poslední době zvykli, tak aspoň na krásných místech u nás. K odpočinku patří také četba a pokud vás něco zaujalo, chtěli byste se o svůj čtenářský zážitek podělit s ostatními a našli odvahu k tomu, abyste zkusili napsat recenzi, ozvěte se nám na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Třeba se z toho vyvine zajímavá spolupráce.

    Těším se na nové setkání s vámi.

    Jiří Lojín

    Šéfredaktor

     

     

     

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení