Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Alena Lochmannová – Tělo za katrem

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
5

Modifikace a zdobení lidského těla sahá hluboko do historie, pravděpodobně dále, než jsou historikové schopni dokázat. Důvodů bylo mnoho a v průběhu doby se měnily, lišily se i v různých kmenech a národech. Je těžké všechny zmapovat a příspěvky k tomuto tématu reprezentují spíše jen malý střípek do mozaiky budované lidmi po tisíciletí.

 

telo-za-katremSamostatnou kapitolu ve zdobení lidského těla bezesporu tvoří tetování. Avšak i toto podtéma obsahuje nesmírně složitou strukturu, kterou není možné do detailu pojmout v jedné publikaci. Alena Lochmannová se ve své knize Tělo za katrem soustředila pouze na jeden speciální obor tetování – tetování vzniklá ve vězení. 

 

Kniha je především vědeckou prací a jako takovou je ji potřeba vnímat. Nelze ji číst jako beletrii, nicméně téma samotné se poněkud vzpírá striktně systematickému pojetí. Alena Lochmannová se po povinných úvodních odstavcích věnuje problémům, které ji provázely při snaze o realizaci projektu, otevřeně popisuje i způsob, jakým nakonec do věznic pronikla. Zdánlivě jde o informace, které se hlavního tématu netýkají, ale výstižně dokreslují prostředí, v němž výzkum probíhal. Z hlediska etnografie jde o stejnou definici podmínek, jako když zaznamenáváme teplotu a tlak při probíhajícím fyzikálním či chemickém experimentu. 

 

V další kapitole popisuje autorka prostředí jednotlivých věznic. Snaží se ovšem, aby lidé, s nimiž hovořila, nebyli identifikovatelní, proto i jednotlivé věznice neoznačuje jejich pravým jménem, ale přiřadila jim názvy barev – Zelená, Modrá, Červená… Ani jména nejsou pravá, používá pouze křestní jména, navíc je k osobám přiřazuje náhodně. Samozřejmě je potřeba brát v potaz skutečnost, že tetování zobrazená v knize tvoří přímou spojnici k osobě respondenta.

 

Vnucuje se otázka, proč se lidé ve vězení nechávají tetovat. Částečně na tuto otázku odpovídají postřehy o změnách v psychice, které po uvěznění v lidech probíhají. Autorka tomu věnuje celé dvě kapitoly. Je o čem psát, protože v malém prostoru, v němž jsou vězni nuceni žít spolu, se vytvářejí specifické sociální vazby a zákony odlišné od těch oficiálních. V těchto kapitolách se čtenář dozví něco o místním argotu i o kastách, do nichž se velmi brzy nově příchozí zařazují. To vše je nutné znát, pokud chce člověk porozumět symbolům používaným při tetování. Zajímavou otázkou je i trh, který se vytváří za mřížemi, kde klasické peníze nemají takovou směnnou hodnotu jako třeba tabák. Neméně zajímavou informací je i cena, za kterou lze ve vězení tetování pořídit.

 

Druhá půlka publikace Aleny Lochmannové se již plně věnuje vlastnímu tématu a autorka se ho snaží zpracovat ze všech úhlů. Jde hlavně o náměty, zobrazované na kůži odsouzených, a jejich symboliku. Je důležité uvědomit si, že se jedná o zpracování údajů z českých věznic, to znamená, že témata a symbolika se neřídí tak přísnými pravidly jako třeba v ruském nebo japonském prostředí. I tuto skutečnost autorka připomíná, i když samozřejmě pouze okrajově.

 

Kniha Tělo za katrem obsahuje bohatý obrazový materiál. Autorka dokázala i přes ztížené podmínky pořídit řadu kvalitních fotografií, to samozřejmě zvyšuje hodnotu publikace z hlediska pochopení problematiky, ale také z estetického hlediska. Záměrně nepoužívám výraz „uměleckého“, protože to nebyl primární cíl. Ale celkový výsledek k tomu daleko nemá. Zásluhu na tom má i nakladatelství Academia, které věnovalo vydání knihy patřičnou péči, je vytištěna na kvalitním papíru a fotografie tak opravdu vyniknou. Nakladatelství ovšem má s knihami podobného ražení letité zkušenosti a výsledek tomu odpovídá.

 

Kniha však stále – přes uměleckou a estetickou hodnotu – zůstává vědeckou prací, proto obsahuje mnoho odkazů na předchozí publikace, zabývající se podobnou tématikou, a rejstříky, usnadňující hledání a orientaci v textu.

 

Tělo za katrem si může najít několik skupin čtenářů. Primárně odborníky, zabývající se fenoménem úprav a zdobení těla, vztahů v nápravných zařízeních a příbuznými obory. Další kategorií jsou lidé se zájmem o tetování, ať už z profesního hlediska, jejich zákazníci nebo ti, které tetování prostě jen fascinuje jako svébytný obor uměleckého vyjádření. A dále to jsou lidé, kteří se chtějí více dozvědět o českém vězeňství, aniž by byli odborníci.

 

Alena Lochmannová dokázala napsat velmi hodnotnou a také poutavou knihu z prostředí, které vyžadovalo velkou odvahu, trpělivost i sebezapření. Nejde o kompilaci předchozích textů, ale o výsledek skutečné práce z terénu, při níž musela prokázat i schopnosti komunikovat a přesvědčit. Výsledek opravdu stojí za přečtení.

 

 

 

 Název: Tělo za katrem

 Autor: Alena Lochmannová

 Nakladatelství: Academia 

Rok vydání: 2020

Vydání: 1.

Stran: 356

ISBN 978-80-2003-019-1

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení