Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Lukáš Vavrečka – Mesopotamis – Město ciferníků

1 1 1 1 1 (1 hlas)
5

Důvod, proč spisovatel zkouší různé žánry, lze správně hodnotit až s odstupem. Někteří to berou jako způsob, kterým chtějí tvořit, jiní tápají a jsou i tací, kteří si prostě „odskočí“ jen tak pro radost. Netroufám si soudit, proč Lukáš Vavrečka napsal Mesopotamis, knihu, která má nejblíže ke steampunku, ale můj dojem je, že jde o pohnutku číslo tři.

 

mesopotamisSteampunk není úplně jednoduchá disciplína. Na jedné straně sice autorovi pomáhá tím, jak jasná jsou pravidla světa, v němž se pohybuje, ovšem na straně druhé není jednoduché v rámci těchto regulí stvořit dostatečně originální a poutavý příběh, který by čtenáře zaujal a který by v něm žil i dlouho poté, co knihu odloží. 

 

Průměrná kniha tohoto žánru se omezuje na příběh, odehrávající se ve společnosti využívající sílu páry. Je nekorektní ptát se proč a co dál, je to tak dáno a dost. Lukáš Vavrečka však na obě otázky odpovídá a i když hlavní hrdina není pamětníkem zvratu, vedoucího společnost o krok zpět, čtenář se se Dnem ticha seznamuje prostřednictvím vzpomínek na dědovo vyprávění. Hlavní hrdina se jmenuje Noam Baars, muž po třicítce, hodinář. Příběh je vyprávěný ich-formou, pozorovaný jeho optikou. Tím pádem má čtenář k dispozici pouze velmi úzký výsek reality a nemůže si být jistý pravdivostí toho, co vidí. Naopak, autor mu to ještě komplikuje tím, že zprvu jednoznačné rozdělení pozic trochu zamotá. Ne příliš, to by se ani k tomuto typu literatury nehodilo, v ní, stejně jako v jiných dobrodružných příbězích, musí být svět rozdělený na dobré a zlé. Čtenář, který po knize sáhne, chce prožít vzrušení bez složitých etických a psychologických kombinací, které by brzdily spád děje.

 

Autor přenesl děj své knihy na blízký východ, do hypotetického státu Mesopotamis, nazvaného podle místa, na němž se rozkládá. Neoživuje však Mezopotámii té doby s jejími zvyky a uctíváním starých bohů, zůstávají jazyk, jména a názvy. Mesopotamis má radiální půdorys s rozdělením odkazujícím na hodinový ciferník. Autor pro lepší představu dodal do knihy několik map, přibližujících čtenáři nejen uspořádání, ale i umístění státu v rámci kontinentu.

 

Knihu rámuje věta „Pokrok nelze zastavit“. Společnost využívající sílu páry není tedy v podání Lukáše Vavrečky stabilní, kromě začátku datovaného Dnem ticha má i svůj konec, který se už rýsuje. Trochu zjednodušeně ho rozděluje na digitální a analogový věk, což je ovšem poněkud nepřesné.

 

Některé stránky steampunku jsou potlačeny do pozadí, to však neznamená, že v knize chybí. Jde například o ošacení, o kterém se v textu vyskytují pouze letmé zmínky, nicméně pravidla žánru jsou dodržena.

 

Je škoda, že se v knize vyskytují slibná témata, která už nebylo možné dále rozvinout. Strategický stroj / hra uroboros korespondující svým tvarem s Mesopotamis by si zasloužil větší roli v příběhu, zvláště když jedna z postav jej mistrovsky ovládá. Scéna, v níž by mohl sehrát klíčovou roli, musí bohužel ustoupit jiné zápletce. Dalším takovým bodem je temná stránka povahy hlavního hrdiny, sice několikrát naznačená, ale nedostává tolik prostoru, kolik by mohlo.

 

Všudypřítomné ciferníky, složité mechanické stroje, pára a kouř, stejně jako název románu poněkud evokují legendární film Metropolis. Přispívá k tomu i motiv babylonské věže a sociální nepokoje, odehrávající se v pozadí děje.

 

Román Mesopotamis je třeba hodnotit v rámci žánru, který ho ve velké míře determinuje. Autor se v některých směrech pokouší překročit jeho hranice, ale velmi opatrně, což je správné, neboť jde o směr natolik specifický, že je potřeba vůči němu zachovat určitou úctu, která je milá jeho fanouškům. Domnívám se, že se to autorovi podařilo, i když je samozřejmé, že jde spíše o oddychovou literaturu, do níž se příliš nehodí zavádět vážnější tóny. Takto je a zůstává odpočinkovou literaturou, jejíž děj dobře plyne a čtenáře, kteří mají rádi dobrodružství, určitě pobaví.

 

Název: Mesopotamis – Město ciferníků

Autor:  Lukáš Vavrečka

Nakladatelství: Epocha

Edice: Pevnost

Vydání: 1.

Rok vydání: 2018

Stran: 266

ISBN: 978-80-7557-127-4

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení