
Recenze: Jennifer Donnellyová – Nevlastní sestra
- Vytvořeno 4. 12. 2019 0:00
- Autor: Tereza Zítková

Isabelle už je jen krůček od toho, aby mohla být navěky šťastná a vzít si prince za muže. Stačí jen navléknout skleněný střevíček a je to. Osud tomu chtěl ale jinak a na její podvod s uříznutými palci se velmi záhy přijde. Na zámek odjíždí její nevlastní sestra Ella a Isabelle se probouzí do špatného snu jménem realita. Knihu Nevlastní sestra napsala autorka Jennifer Donnellyová a v České republice ji vydalo nakladatelství CooBoo.
Příběh chudinky Popelky zná snad každé malé dítě na celém světě. Ale příběh jejích dvou zlých sester a ještě horší macechy už málokdo. Donnellyová se tedy rozhodla, že svět spraví o tom, jak to s těmito ženami nakonec dopadlo.
Isabelle se po odjezdu Elly na zámek skoro zhroutí – nejenom že nemají nikoho, kdo by se o ně postaral, navíc se matka zblázní, a aby toho nebylo málo, tak lidé ve vesnici si na ně ukazují prstem. Nikdo z nich nemá slitování s ženami, které roky trápily to nebohé děvče, které se teď navíc stalo královnou! Isabelle a její sestra nyní poslouchají nejen urážky, ale i posměšky o jejich podobě, povaze a závisti. Hlavní hrdinka se však se svým osudem snaží bojovat. Zpočátku koná dobré skutky, ty ale nakonec vyjdou vniveč. Ze zoufalství se dokonce rozhodne poprosit vílu, aby jí pomohla stát se krásnou, protože věří, že krásné dívky to mají v životě snazší a je jedno, co dělají a jak to dělají. Dokáže nakonec Isabelle svému osudu vzdorovat? A vzpomene si znovu na své touhy a sny?
Nevlastní sestra je krásným příběhem o tom, že krása vůbec není všechno, že stereotypy se dají bořit a že naše cesta vůbec není dána dopředu – stačí chtít, a změnit se dá všechno. Proslýchá se, že krásné ženy mají život jednodušší – je to možná pravda, nic se od nich nečeká, jen to, že budou dobře vypadat a reprezentovat správně svou rodinu a partnera. V tomto případě to mají krásky těžké. Stereotypní myšlení společnosti si dané osoby zaškatulkuje často dřív jen podle vzhledu a nesnaží se je poznat. Krása nám totiž nemůže zajistit náš dobrý konec, vždy to jsou naše činy a skutky, které nás dovedou k vytouženému cíli. V Nevlastní sestře muži věří, že ženy musí být krásné, a když jsou ošklivé, patří do kláštera. Navíc, nemohou být ženy chytré – myšlení je vyhrazeno pouze pro muže. A samozřejmě už by vůbec neměly chtít lovit, jezdit na koni nebo bojovat.
Příběh Nevlastní sestry ukazuje čtenářkám, že i když do života nevykročily zrovna pravou nohou, dá se mnohé napravit pílí a laskavostí. Osud nám do cesty často hází klacky pod nohy a je jen na nás, jestli se začneme zlobit kvůli tomu, že musíme překážku obejít, nebo jestli ji využijeme ke svému prospěchu a postavíme z oněch „poházených dřevin“ klidně celý dům. Není totiž důležité, jaké zrcadlo nám nastaví společnost, je jen na nás, co si o sobě myslíme a kam míříme.
Aktuality
-
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál... -
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...