
Recenze: Beth O’Leary – Spolubydlící
- Vytvořeno 18. 10. 2019 1:00
- Autor: Klára Dvořáková

Spolubydlící vypráví příběh mladé ženy Tiffy, jež hledá levné bydlení. Nalezne ho u Leona, který žije v bytě s jednou postelí. Leon dochází do práce pouze na noční směny a nutně potřebuje peníze. I přes nepochopení svých přátel Leon s Tiffy uzavřou dohodu – Tiffy bude v bytě přebývat večer a v noci a Leon přes den. Ačkoliv se v bytě nepotkávají, přesto spolu začnou navazovat přátelství prostřednictvím vzkazů na lístečcích nalepených různě po bytě.
Autorkou knihy je britská autorka Beth O’Leary. Román Spolubydlící je její prvotinou a v České republice jej vydalo v roce 2019 nakladatelství Motto.
Ačkoliv se může zdát, že Spolubydlící je další z řady naivních romantických komedií, jejichž děj a zápletka jsou čtenáři představeny už po několika stránkách, opak je pravdou. Spolubydlící je sice romantická knížka s mírnou předvídatelností a aspirací na šťastný konec, ale obsahuje i řadu překvapivých momentů a nečekaných zápletek. Kniha tak boří hranice mezi psychologickým románem a jednoduchým románem pro ženy. Naleznete v ní vše, co by měla správná kniha obsahovat – lásku, přátelství, strach, beznaděj, humor i šťastné konce.
Celým románem se táhne téma psychického nátlaku až týrání partnerem a také následků, s nimiž oběti mohou bojovat celý život, a to i v situacích, ve kterých byste to možná nečekali. Zároveň se kniha Spolubydlící věnuje poměrně realisticky důsledkům bytové krize, která v posledních letech dopadá na celý západní svět, Českou republiku nevyjímaje. Lze zcela jistě říci, že román přináší cenné zamyšlení nad současnými cenami bydlení a pronájmů, jež může vést (nejen) mladé lidi do podobné formy bydlení, jakou si zvolili hlavní hrdinové, a to i se všemi jejími důsledky.
Kniha je psána poutavým a čtivým způsobem, který vás snadno vtáhne do děje a jen tak nepustí. Zároveň se ale román nečte až tak snadno a není úplně vhodný pro odpočinek. V příběhu je využito několik vypravěčských módů – v kapitolách se ve vyprávění střídá Leon s Tiffy, což čtenářům přináší zajímavý pohled na odlišnost ve vnímání situací u mužů a žen. Kromě dvou vypravěčů se v knize objevují kratší i delší vzkazy, také vyprávění čistě pomocí přímé řeči. Všechny tyto přechody jsou zpravidla odlišené pouze změnou fontu, díky čemuž je nutné při čtení dbát na zvýšenou pozornost.
Spolubydlící je knihou, kterou bych vřele doporučila všem, kteří mají rádi romantické knihy, u nichž jsou dopředu známy všechny dějové linky. Také to může být vhodná kniha pro čtenáře, kteří mají chuť na trochu romantického čtení, ale nemají příliš rádi přeslazené romány pro ženy.
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...