Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Jan Vodňanský – Hledání ztraceného Voskovce

1 1 1 1 1 (1 hlas)
5

Začíst se do knihy Jana Vodňanského Hledání ztraceného Voskovce je především příležitost ke vzpomínání, a to nejen na začátky tvorby Voskovce a Wericha, ale i na historii skvělého dua Vodňanský a Skoumal, což dává i mladším ročníkům možnost vrátit se do doby, kdy sice byli u moci komunisté, nicméně inteligentní humor se mezi lidi dostával i přes nejrůznější zákazy.



I když má kniha v názvu jméno Jiřího Voskovce, jde spíše o paralelu mezi uměleckým životem dvojice Voskovec a Werich a jejich mladších kolegů, kteří v určitých směrech měli podobný osud. Společným jmenovatelem byly zákazy, potlačování a odsouvání na druhou kolej, avšak umělců, kteří nemohli svobodně tvořit, bylo v české historii mnoho. Absurdním výsledkem však byla nezapomenutelná díla v podstatě na všech frontách umění. Pro člověka – diváka, posluchače nebo čtenáře – se stalo dobrodružstvím už samotné hledání uměleckého zážitku, který by nebyl poplatný vládnoucímu režimu. Výsledkem byla určitá míra spontánnosti, pocit spojenectví a v případě divadelních představení nebo koncertů samotný divák dotvářel pointu, obohacoval text svými představami a smál se i na místech, kde to autor předpokládal.

Druhým důsledkem zákazů a omezování bylo vytlačování umělců z Prahy a tím i mnohem více příležitostí pro mimopražské publikum setkat se s lidmi, za nimiž by museli putovat do hlavního města. S představením dua Vodňanský a Skoumal jsem se tak mohl setkat v Brně i v Ostravě. Omlouvám se, že do recenze vkládám osobní vzpomínky, obvykle to nedělám, ale možnost být na těchto představeních znamenala zážitek, který si člověk s sebou nese celý život. Podobně se musel cítit i divák, který měl možnost navštívit divadlo Voskovce a Wericha a přesně o tom Jan Vodňanský ve své knize píše.

Hledání ztraceného Voskovce nemá pevnou strukturu, volně přechází od prvotních projevů exhibicionismu autora knihy a jeho fascinace Osvobozeným divadlem k popisu osobních kontaktů. Prolínají se tu texty básniček Jana Vodňanského, úryvky z představení a korespondence s Jiřím Voskovcem. Dále vkládá vzpomínky na setkání v Americe a nechybí ani rozbor Vest Pocket Revue.

Zdánlivý chaos, nepochopitelný u absolventa vysoké školy technického zaměření, jakým Jan Vodňanský byl, koresponduje se způsobem jeho tvorby, místy hraničícím až s dadaismem. Pro čtenáře je zajímavé srovnání textů dvojice V & W s V & S. K tomu má jedinečnou příležitost, protože v knize Hledání ztraceného Voskovce stojí vedle sebe, střídají se. Jan Vodňanský sice tvorbu Osvobozeného divadla právem bezmezně obdivuje, ale nikde se neobjevuje tendence ke kopírování. Jde jinou cestou. Voskovec a Werich si hrají se slovy, často vytvářejí svá vlastní, spojují je tak, aby dosáhli zvukomalebnosti a slovní zkratky. Vodňanský a Skoumal, lépe řečeno zejména Vodňanský, řadí k sobě standardní slova v nestandardních významech. Jde sice také o hru se slovy, ale pravidla jsou jiná.

Kniha Hledání ztraceného Voskovce je jedinečnou příležitostí k nahlédnuté do tvorby dvou tvůrčích dvojic a ke srovnání jejich práce. A také ke vzpomínkám na tyto originální osobnosti, které se prosadily a získaly popularity i přes všechny zákazy a jiné překážky. Jejich život a dílo dokazují, že potlačit myšlenky je velmi těžké a daří se to lépe v prosperující společnosti, v níž mají lidé více příležitostí k bezduchému konzumu, než prvoplánovým politickým útlakem.


Hledání ztraceného Voskovce
Autor Jan Vodňanský
Nakladatelství Galén
Místo vydání Praha
Rok vydání 2019
Vydání 1.
Počet stran 149
ISBN/EAN 978-80-7492-419-4
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Krátká přestávka

    Vážení čtenáři,

    čas prázdnin a dovolených je tady, léto, i když to občas tak nevypadá, také. Po roce různých omezení si někteří z nás konečně alespoň trochu užijí cestování, třeba jen v rámci naší republiky. Bylo by zbytečné zdůrazňovat, že i u nás jsou krásná místa. V této souvislosti mi dovolte vyhlásit krátkou přestávku ve zveřejňování recenzí, které pro vás už řadu let pravidelně připravujeme. Doufám, že nás po prázdninách čeká mnoho dalších krásných knih, které budou stát za zmínku, a hlavně že se podaří uskutečnit akce, které jsou s literaturou spojené, jako jsou třeba knižní veletrh v Havlíčkově Brodě či Svět knihy. 

    Těším se na opětovné shledání a vámi a věřím, že i přes tuto - určitě krátkou - odmlku nám zachováte svou přízeň. Přeji vám všem - čtenářům i redaktorům - krásné léto plné zážitků.

    Jiří Lojín

    Šéfredakor

     
  • Paseka se stěhuje do Karlína

    Po dvaceti letech na pražských Vinohradech započne nakladatelství Paseka novou etapu v  Karlíně. Nový majitel Laichterova domu, kde Paseka sídlila od roku 2000, má s prostorem plány, které nejsou slučitelné s běžným provozem nakladatelství. V redakci Paseky v ulici Vítkova již nebude možné vyzvedávat internetové objednávky, ale kromě stávajícího Vinohradského knihkupectví bude od 5. května výdejním místem také oblíbené karlínské knihkupectví Přístav.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení