Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Alžběta Bublanová – Barák

1 1 1 1 1 (1 hlas)
5

Alžběta Bublanová patří mezi mladou generaci nadaných autorů, u nichž máme naději, že se postupem doby, kdy jejich literární styl dále vyzraje, dočkáme velmi zajímavých děl. To ovšem neznamená, že to, co autorka doposud napsala, by bylo nezajímavé či špatné. Naopak. O tom se můžeme přesvědčit v její nejnovější knize Barák.

  

barakAlžběta Bublanová debutovala v roce 2012 povídkovou knihou Čtyři stěny (recenze zde), za kterou obdržela cenu Máchova růže. Součástí této ceny bylo i vydání knihy v nakladatelství Dauphin. Díky této ceně vstoupila do světa literatury, i když nepochybuji, že by se tak stalo dříve nebo později.

 

Hlavní hrdinkou knihy a zároveň vypravěčkou příběhu se stala žena věkově někde mezi „ještě nejsem tak stará“ a „stará bába“. Její svět je tak malý, že zahrnuje převážně jen vzpomínky a problémy její dcery. O tom, jaký zvláštní vztah k ní má, svědčí, že ji v myšlenkách oslovuje jako „má dcera“. To přivlastňovací zájmeno se stalo tak pevnou součástí oslovení. Neříká „šla jsem se svou dcerou“ ale „s mou dcerou“, ne „byli jsme s naší dcerou“ ale opět „s mou dcerou“. Toto spojení používá autorka téměř důsledně.

 

Text se točí okolo místa – domu, v němž žena bydlí. Jen malou část tvoří skutečné dialogy, mnoho zůstává nevyřčeno, hodně je nahrazeno ženinými představami, to ona spřádá fantazie, co skutečně stojí za vyřčenými větami, i když jde často pouze o společenské, nic neříkající fráze. Žena prožívá relativně jednoduchý život, dny jsou si podobné jako vejce vejci a v textu se tak vyskytují stejné věty, například „k snídani jsem si dala rohlík s máslem“. Žena se s jednotvárností snaží bojovat, avšak spíše náhodně než systematicky. Snaží se navštěvovat divadlo či kavárnu, znovu se začíná líčit, ani jedno z toho však nevyvěrá ze srdce, jde spíš o snahu o prolomení izolace, kterou cítí. 

 

K vybočení z jednotvárnosti ženina života nakonec nastane, ovšem nechtěným způsobem. Dolehne na ni morální dilema ve chvíli, kdy ve svém byte nachytá zloděje a ukáže se, že jde o přítele její dcery. Autorka dceři přisoudila sílu milovat nedokonalého muže láskou, která ženy nutí omlouvat násilníky a zločince. Matka touží po tom učinit svou dceru šťastnou, proto i ona musí akceptovat dceřinu volbu. A o jejím příteli neuvažuje jako o člověku, ale jako o muži, zeti, ploditeli. Stává se z něj instituce muže.

 

Samota a izolace je hlavním tématem knihy Barák. Nedostatek kontaktu s lidmi umožňuje ženě rozvíjet různé fantazie, zejména katastrofické scénáře, analyzovat každé slovo, které zaslechne. Takové podmínky se stávají podhoubím, z nějž často vyrůstá nebezpečná paranoia a vyfabulované konspirační teorie.

 

Autorka svým postavám nedává jména. Výjimkou potvrzující toto pravidlo je letmá zmínka o plném jméně ženiny sousedky při oficiálním výslechu a Pavel – dceřin přítel a zloděj v jedné osobě. To koresponduje se způsobem myšlení ženy, která lidi okolo sebe vnímá podle určitých atributů, které si k nim přiřadí, ne podle jmen.

 

Autorka se velmi podrobně věnuje psychologii postav matky a dcery, jejich velmi komplikovanému vztahu, poznamenanému dceřiným alkoholismem. Obě postavy se vymykají vlastní autorčině zkušenosti. Alžběta Bublanová se věkově nepřibližuje matce, která je v důchodu, chybí jí i prožitek bezdětné dcery, pohybující se na hraně slušné existence. Přesto obě autorka vystihla velmi dobře a uvěřitelně. Spolu s kultivovaným a přiměřeně bohatým jazykem se tak Barák stává sice málo nápadnou, ale velmi zajímavou knížkou svědčící o talentu její autorky, která, jak jsem již v úvodu zdůraznil, má ještě mnoho před sebou.

Barák
Autor Alžběta Bublanová
Nakladatelství Petr Štengl
Místo vydání -
Rok vydání 2019
Vydání 1.
Počet stran 152
ISBN/EAN 978-80-87563-75-5
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Česká vlna

    Česká próza je na vzestupu. Sílí zájem čtenářů, zvyšuje se kvalita knih a stoupá zájem kritiků. V řebříčcích prodejnosti české knihy suverénně porážejí ty zahraniční. A objevují se stále noví autoři, nové knihy a nové příběhy, o které je zájem i za našimi hranicemi. Nakladatelství Host a Centrum současného umění DOX v Praze proto připravily na sobotu 23. listopadu program, který čtenářům umožní setkat se s oblíbenými autory při netradičně pojatých besedách.

    Číst dál...  
  • Čtení s Robertem Fulghumem

    Americký spisovatel Robert Fulghum má ve veliké oblibě Českou republiku. A Česká republika má ráda tohoto autora. Fulghum se proslavil především svými knihami s drobnými úvahami. Letos na podzim vyrazil po naší zemi na turné, na němž svým čtenářům představuje druhý díl trilogie Opravář osudů. Tato knižní série je jedinečná tím, že vyšla pouze u nás – vypráví totiž o Češích pro Čechy.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení